Rozpočtový výhled ubírá vzdělávání 15 miliard. Čeká vláda na zázrak?
V příštím roce plánuje vláda Petra Fialy dát na vzdělávání ještě o 15 miliard korun méně, než je nakonec v letošním nedostatečném rozpočtu. Zapsala si to do oficiálního výhledu na rok 2025, který předložila sněmovně spolu s letošním rozpočtem.
Je to zcela nepochopitelné, když školy poslouchají od ministrů řeči o stálé prioritě pro vzdělávání. A je to naopak úplně logické, když se pak podívají, co vládní koalice kolem školství ve skutečnosti dělá. Neplní žádný ze slibů, které si zapsala do programového prohlášení.
Petr Šabata: Rozpočtový výhled ubírá vzdělávání 15 miliard. Čeká vláda na zázrak?
Na letošek mělo ministerstvo školství ve státním rozpočtu 269 miliard korun, v lednu ministr Mikuláš Bek nakonec dostal ještě čtyři miliardy, v součtu jsou to tedy letos 273 miliardy. Ve výhledu na rok 2025 je na vzdělávání už jen 258, tedy opravdu o 15 miliard méně, než má ministr Bek letos. Jistě, rozpočtový výhled není ještě státní rozpočet, jak argumentuje ministerstvo financí. Je tu však celá řada ale.
Má-li vláda v programovém prohlášení slib, že výdaje na vzdělávání v poměru k HDP budou aspoň na úrovni vyspělých zemí OECD, nemůže si napsat do výhledu škrt 15 miliard ani z legrace, natož v dokumentu, který předkládá poslancům.
Do hlubin rozpočtového nezájmu
Správně říká exministr školství Robert Plaga, že s takovým základem to bude mít Mikuláš Bek výrazně složitější při jednání o rozpočtu. Plaga vždy uhájil v plánu na další rok aspoň výdaje stávajícího rozpočtu.
Školy mají začít pracovat s emocemi a stresem žáků. Ministerstvo chystá změnu osnov
Číst článek
Poučné je také podívat se o rok zpět. I tam bylo ve výhledu na letošek minus 10 miliard a ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS poslal Bekovi první návrh rozpočtu dokonce se škrtem 29 miliard. A pak se půl roku vyjednávalo, výsledek nebyl pro vzdělávání slavný, a handrkování vlastně neskončilo dodnes.
Když se podíváme na rozpočet další priority – obrany, po letošním výrazném zlepšení o 40 miliard je i v dalších letech nárůst o devět a pak osm miliard. Logicky, má-li Česko držet výdaje na slíbených dvou procentech HDP, nemůže ubírat.
Tento zázrak nicméně Fialova vláda čeká u vzdělávání. Vynaložíme méně, poměr vůči rostoucímu HDP se zvýší. To je nesmysl, z něhož by ministry usvědčil každý žák základní školy, který ovládá trojčlenku.
Ekonom Daniel Münich, šéf think tanku IDEA a také člen Národní ekonomické rady vlády, upozorňuje: „Letošní školský rozpočet bude proti roku 2021 vyšší pouze o 13 procent. Přitom nominální výkon české ekonomiky (HDP) ve stejném období naroste o 26 procent, Česko se tak svižně propadá v průměrném podílu školských výdajů na HDP proti Evropské unii.“
Ten propad se odehrává už hluboko pod 4 procenty, přitom koalice Spolu měla v předvolebním programu slib 5,2 procenta HDP a Piráti a Starostové 5 procent.
Dnes se ODS jednoznačně soustředí jen na priority, kde má své ministry – obranu a ozdravení financí, vzdělávání hodila přes palubu i se třemi ministry školství. Ovšem ti ministři a celé hnutí Starostové se skoro nebránili, naopak, na okraj paluby dokráčeli sami.
Bohužel s nimi do hlubin rozpočtového nezájmu spadlo celé školství, ředitelé, učitelky, kuchařky, školní psychologové a především rodiče a jejich děti.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Za mě vždy hlasuje peněženka
Petr Holub
Volební fígle Kateřiny Konečné
Jiří Leschtina
Co čeká evropský automobilový průmysl? Stávka ve Volkswagenu je jen začátek
Julie Hrstková
Nad Gruzií se vznáší stín vážného občanského konfliktu
Libor Dvořák