„Pointa je v tom, že musí existovat mechanismus, jakým by mohly školy sdílet kapacity,“ říká sociolog z výzkumné agentury PAQ Research a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop.
Okna jsou díky škole jednou z nejbohatších obcí do osmi tisíc obyvatel. Z rozpočtového určení daní v roce 2023 získala obec v přepočtu na obyvatele 31 444 korun, což ji řadí na šesté místo v Česku.
Na schůzce zástupců ministerstev školství a vnitra se především rozebíralo, jak do škol dostat informace o preventivních postupech a chování v krizových situací.
Studie, první svého druhu, došla k závěru, že to, jestli žáci ve třídě mohou, nebo nemohou používat mobilní telefon, nesouvisí s tím, jestli mají lepší známky nebo jestli jsou v lepší duševní pohodě.
Český kolovrátek zní: Potřebujeme co nejvzdělanější společnost. Neznám politika, který by tvrdil, že o vzdělání nejde. No, a tím to tak asi končí, skutek utek.
Deváťáci si mohou v úterý zdarma zkusit přijímačky na střední školy. Zapojení základních škol je dobrovolné. K přijímacím zkouškám by mělo dle odhadů přijít přes 100 tisíc lidí.
Zrušením ruštiny na základních školách přicházejí žáci o možnost volby, kritizuje Anastasija Sokolova. „Pojďme se učit velké evropské jazyky,“ oponuje v pořadu Pro a proti náměstek ministra školství.
„V rozpočtu na kuchařky, školníky a uklízečky chyběly miliardy, což stát nakonec zčásti vyřešil, aby se mu problém vlastní vinou za rok vrátil v bledě modrém,“ komentuje Petr Šabata
„To, že se vzdělávací programy vyvíjejí, je samozřejmě chvályhodné. Školy nyní budou mít větší volnost v řadě předmětů," říká o revizi rámcového vzdělávacího programu Tomáš Zima.
Změna financování podle Stanjury přinese mimo jiné větší samostatnost obcí a krajů při zajišťování podmínek pro činnost jimi zřizovaných škol a lepší zohlednění místních specifik.
Podle odborářů je návrh nepřipravený a žádají jeho stažení. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) sdělil, že podrobnosti k návrhu představí s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) příští týden.
Žáci na prvním stupni mohou dostat nový typ vysvědčení. „Souhrnné vysvědčení tak, jak ho máme, by mělo být nějakým způsobem zrušeno,“ říká Petra Mazancová (TOP 09), předsedkyně Učitelské platformy.
Nové učební plány přináší například i zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna, uvedlo.
„Musíme udělat větší prostor pro dovednosti, umět data vyhledávat a zpracovávat,“ podotýká v pořadu Řečí peněz na Plusu ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI.
„Změnu kurikula si nelze představovat tak, že jeden den vyhlásíme úřední dokument a druhý den je všechno jinak,“ komentuje revizi RVP náměstek ministra školství.
„Během svého působení jsem měl s premiérem Babišem spoustu sporů, nebylo to lehké, ale ve finále jsem dostal prostor ty změny ve školství realizovat,“ říká exministr.
Od 1. září roku 2025 by polské děti na veřejných základních, středních a technických školách měly jen jednu hodinu náboženství týdně místo současných dvou a více.
Revize rámcových vzdělávacích programů jde do finále. Ministerstvo školství je chce schválit do konce roku. S těmi pro základní vzdělávání je ale problém. Zástupci škol a učitelů vyzývají k odkladu.
„I Norsko se potýká třeba s rostoucí kriminalitou mezi dětmi, ale velice aktivně hledá řešení, jak zasanovat potřeby těchto dětí. Doufám, že se tam taky dostaneme,“ říká právnička Adéla Frédy.
„Evidentně je to nebezpečný psychiatrický pacient, ale místo toho se hodí do ústavu, aby se problému zbavili. Jsme horký brambor, se kterým nikdo nechce mít nic společného,“ říká ředitel Jakubec.