Foto: Václav Štefan

‚Rozhlédnu se vždy dvakrát.‘ Lidé zbytečně umírají na kolejích, ukazuje mapa nehod

Václav Štefan a Jan Cibulka |

Čtěte dále

Několik desítek lidí v Česku zbytečně každý rok zemře, když si zkracují cestu přes koleje. Na kritických místech ale často chybí ploty nebo podchody. Datoví novináři serveru iROZHLAS.cz vytvořili mapu, ve které jsou vidět počty mrtvých a zraněných na tratích po celé republice za poslední tři roky. Vstup do kolejiště mimo nástupiště a určená místa je zakázaný a hrozí za to pokuta.

Kde jsou místa nebezpečná pro chodce? Interaktivní mapa všech nehod od roku 2007

Číst článek

František právě přešel poslední dvě koleje na hlavním nádraží v Praze. Ceduli se zákazem minul bez povšimnutí. „Musel bych to hrozně obcházet a zabralo by mi to řádově o deset minut déle. Já jsem opatrný, rozhlédnu se vždy dvakrát,“ říká.

Další přecházejí rovnou celé kolejiště. Za zhruba čtvrt hodiny si tady zkrátily cestu mezi nádražím a Žižkovem desítky lidí. Nechtějí jít oklikou pod viaduktem a dál přes Vrchlického sady. Na jaře by se měl začít stavět mnoho let plánovaný podchod.

Mapa nehod s osobou na železnici od roku 2017 do roku 2019. Jde o záznamy drážní inspekce, ne ke všem nehodám se podařilo přiřadit místo, mapa tedy nemusí být kompletní.

 

O 20 kilometrů dál v Říčanech hazardéry chytá u nádraží policie. Na jedné straně trati je plot, na druhé kvůli přístupu záchranných složek ale být nemůže. Lidé, kteří tam parkují, to pak vezmou rovnou přes koleje na nástupiště.

„Jsem chtěl zkusit, kudy povede ten nový chodníček,“ vysvětluje starší muž, proč přecházel koleje. Policista za ním musel běžet.

„Policejní orgán vám může udělit za toto jednání pokutu tisíc korun. Drážní úřad potom případně do deseti tisíc. Nicméně vyřešíme to s vámi domluvou. Souhlasíte?“ říká policista. „Jo, jo, souhlasím,“ odpovídá muž.

43 metrů za sekundu

Za poslední tři roky zemřeli u vlakového nádraží v Říčanech dva lidé. Třeba v Blansku v Jihomoravském kraji to bylo podle dat drážní inspekce za stejnou dobu o jednoho víc. Přes zákaz se tam chodí koupat do zatopeného lomu, který lemují koleje.

Za poslední tři roky zemřeli u vlakového nádraží v Říčanech dva lidé | Foto: Radek Duchoň

Ve městě je navíc jediný zanedbaný podchod a závory na přejezdu bývají během hodiny spuštěné až 40 minut. Starosta Jiří Crha z ODS vkládá naděje do plánovaného projektu přemostění železnice.

„V rámci toho přemostění by byl chodníček a potom by byl podchod tady v tom prostoru současného přejezdu, tak by byly pro chodce dvě cesty,“ popisuje Crha.

Mapa střetů vlaků s osobami, kterou vytvořili datoví novináři Českého rozhlasu, ukazuje, že nejvíc lidí umírá na koridorech a ve velkých městech. Jde o údaje o nehodách za poslední tři roky, které má k dispozici Drážní inspekce. Statistiky si vede taky policie a Správa železnic. Jejich čísla jsou o něco vyšší, protože do nich zahrnují i mrtvé na přejezdech. Ty v mapě nejsou. Například policie uvedla, že ve zmíněném Blansku zemřelo za poslední tři roky na kolejích 8 lidí.

„Rádi bychom zdůraznili, že ten vlak jede až 43 metrů za sekundu a pokud je zejména mlha a není dobře slyšet, tak ten člověk nestihne přejít koleje, i když se před tím rozhlédne,“ říká Jan Kučera.

Vysoký podíl sebevražd

V loňském roce zemřelo při srážkách s vlaky 240 lidí, z toho 211 sebevrahů, jak uvádí Správa železnic. Čísla byla podobná i v předchozích letech. Podíl sebevražd se tak pohybuje kolem 85 procent. Psycholog z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Světlák upozorňuje, že lidé si vybírají vlak jako prostředek sebevraždy právě kvůli jeho dostupnosti.

„Jestliže vlak je přirozenou součástí jejich života, tak je to asi první věc, která se těm lidem nabídne jako možnost,“ uvádí Světlák.

VIDEO: Ženy převáděly skupinu dětí přes přejezd kolem spuštěných závor. Případem se zabývá policie

Číst článek

Podle Správy železnic v mnoha případech nezabrání tragédiím při přecházení kolejí ani ploty nebo jiné zábrany.

„Je to o nedodržování pravidel a zbytečném riskování i pro zkrácení cesty o pár metrů. Nedovolené vstupy osob do kolejiště, mnohdy v sebevražedném úmyslu, lze jen těžko předvídat a eliminovat,“ říká mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Dodává, že stavba zábran bývá součástí investic, jenže ani to vždy nepomůže. Lidé někdy ploty prostříhají, nebo rozeberou i zeď. Na vybudování bezpečnějšího přechodu přes trať se může dohodnout město nebo obec se Správou železnic. Ministerstvo dopravy lidi vyzvalo, aby neriskovali. K dalším krokům se ale nechystá.

„Nikdo nemá sebemenší zájem neumožnit lidem bezpečně a komfortně přejít koleje, musí to však být z pohledu bezpečnosti a plynulosti provozu mnoha tunových vlaků s dlouhou brzdnou dráhou možné a ufinancovatelné,“ doplňuje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Problém s přecházením tratí řeší například v Rusku. Jen v Moskevské oblasti, která má zhruba sedm a půl milionů obyvatel, loni zemřelo na kolejích 391 lidí. Vznikla tam kvůli tomu zvláštní pracovní skupina a na místech s nejvyšším počtem obětí mají vzniknout nové přechody a ploty.

Václav Štefan a Jan Cibulka