Tichý kat sarin. K zabití člověka stačí kapička o velikosti dírky od špendlíku

Zabíjela v syrském Chán Šajchúnu chemická zbraň? A pokud ano, čí byla? Úterní útok se musí „jednoznačně vyšetřit, abychom se zbavili veškerých pochybností,“ zdůraznil šéf OSN António Guterres. Po čem přesně však forenzní experti pátrají, když se chtějí dobrat pravdy? Kde najít stopy jedu, vysvětlil pro BBC znalec smrtících chemikálií Dan Kaszeta.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turečtí zdravotníci pospíchají k ošetření s jednou z obětí úterního masakru v Chán Šajchúnu. | Foto: Fotobanka Profimedia

Co přesně se toto úterý stalo v rebely ovládané oblasti provincie Idlib? K potřebné rekonstrukci je nutné najít důkazy, které spojí tři body – chemikálie, zbraně a oběti – do jednoho společného obrazce, píše pro BBC Kaszeta, který přes 25 let působil jak v armádě a zpravodajských službách USA a dnes pracuje v Londýně jako bezpečnostní konzultant.

Stačí malá kapka

Zásadní vliv na forenzní zkoumání chemických zbraní má stálost použitých chemikálií. Neurotoxiny se v prostředí rozkládají – příčinou je odpařování i kontakt s vlhkostí a dalšími chemikáliemi.

Tichý kat sarin, který má na svědomí masakr na damašském předměstí Ghúta v srpnu 2013, ochromí dýchací centrum nervové soustavy a svalů kolem plic. Zasaženou oběť postihnou křeče a umírá udušením, přičemž k zabití člověka podle Světové zdravotnické organizace stačí kapička o velikosti dírky od špendlíku.

Chemická struktura sarinu. | Foto: Autor: Ben Mills – Vlastní dílo, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1310832

Právě sarin, na který padá podezření také v souvislosti s úterním útokem v Chán Šajchúnu, se odpařuje poměrně rychle, obvykle rychleji než voda, uvádí Kaszeta.

Oproti tomu vůbec starší neurotoxin tabun, průmyslově vyráběný už nacistickým Německem a na Blízkém východě masově produkovaný během irácko-íránské války, se odpařuje pomaleji, stejně jako dražší a rovněž Němci vyvinutá chemikálie soman. Ve srovnání se sarinem je tabun méně toxický, ale naopak o třídu smrtelnější než chlór, smutná stálice války v Sýrii.

Všechny zmíněné látky zakazuje mezinárodní konvence o chemických zbraních (oficiálně Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení) z roku 1993 - stejně jako extrémně nebezpečnou chemikálii VX, o níž se naposledy mluvilo v souvislosti s letošní vraždou Kim Čong-nama. Jedná se o velmi stálou látku, která se odpařuje velmi pomalu.

'Každý viděl to letadlo, jak bombardovalo oblast plynem.' Kdo je zodpovědný za útok v Idlibu?

Číst článek

Chemické zbraně po sobě ale zanechávají stopy i po odpaření, jejich krůpěje totiž zůstávají v předmětech a materiálech z místa útoku. Vyšetřovatelé je mohou vystopovat i díky specifickým chemikáliím, na které se rozkládají – například přítomnost isopropyl methylfosfonové kyseliny (IMPA) ukáže na užití sarinu.

Stopy v těle i půdě

Vzorky z místa skončí v laboratoři. Tam v nich hledají jak samotné nerotoxiny, tak látky, které vznikají jejich rozkladem, vedlejší produkty rozkladu i aditiva a případné nečistoty. Tyto stopy výrobního procesu mohou vyšetřovatele nasměrovat k výrobci, a tedy i k tomu, kdo mezinárodně zakázanou chemickou zbraň použil.

Forenzní experti k tomu zkoumají tři druhy důkazního materiálu: těla obětí, vzorky z prostředí a zbytky zařízení, které chemikálii neslo.

V lidském těle zanechá neurotoxin stopy ve vlasech i krvi, krevní testy mohou prokázat například výše zmíněnou IMPA, a tudíž i sarin. Zkoumá se také hladina acetylcholinesterázy neboli enzymu, na který se jed váže. Jiné metody, například reaktivace fluoridu, mohou v krvi najít zbytky chemikálie i týdny po zasažení.

Protesty proti používání chemických zbraní v Sýrii (Paříž). | Foto: Fotobanka Profimedia

Stopy jedu zůstávají také v okolním prostředí. Experti zkoumají vzorky půdy, ale třeba i části domů nebo oblečení, které měly oběti na sobě. V případě masakru v Ghútě se klíčovými důkazy užití sarinu staly šátek a gumové okenní těsnění, připomíná Kaszeta.

Obraz viníka

Leccos prozradí také střepiny zbraňového systému, ať už jde o minu, raketu či barelovou bombu. O útoku vypovídají jejich velikost, tvar a způsob šíření (například tříštivý výbuch). Letadlem svržená bomba zúží okruh podezřelých na ty, kteří disponují leteckou silou, apod. A pochopitelně i na těchto fragmentech zůstávají stopy chemikálie.

Pro analýze všech dostupných vzorků přichází to nejdůležitější, a sice spojit závěry do vysvětlení. Zásadní roli někdy sehraje jedno zjištění – sarinový útok v Ghútě s Asadovou vládou spojilo aditivum hexamin (E239), uzavírá Dan Kaszeta.

mls Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru