‚Dodnes symbolizuje ideály pravdy.‘ Česko si připomíná 610 let od upálení mistra Jana Husa
Od upálení mistra Jana Husa uplynulo 610 let. Jeho osud si lidé v neděli připomínají jak v Česku, tak třeba v německé Kostnici. Právě tam ho katolická církev během koncilu v roce 1415 odsoudila za kacířství. Hus ji kritizoval především za její morální úpadek a obchodování s odpustky.
„Husova obliba v Čechách souvisí také s jeho odporem k autoritám. S tím, že jeho pojetí církve bylo pojetí církve jako božího lidu a takovým jistým odporem ke korupci autorit. Myslím, že to je ten důvod, proč je Čechům tak blízký,“ míní náboženský redaktor Českého rozhlasu Adam Šindelář.
Poslechněte si rozhovor s teologem, filozofem a vikářem Československé církve husitské Martinem Chadimou
Podle něj mistr Jan Hus dodnes symbolizuje ideály pravdy a autenticity. Jedním z jeho poselství bylo odkrývání a hledání pravdy, tedy něco, s čím se můžou ztotožnit lidé i v současné době, tvrdí literární historik z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Martin Putna.
„V tom smyslu je Husův svátek velmi současný. Ve světě, který věří na různé alternativní pravdy, lži a manipulace a na různé autoritativní vladaře, je Husův apel na pravdu, která stojí nad námi nade všemi, nesmírně aktuální,“ podotýká.
Lidé si tak Den upálení mistra Jana Husa každoročně připomínají, a to i přesto, že je Česko považováno za jednu z nejméně nábožensky založených zemí v Evropě.
Hus jako rektor
Hus vystudoval svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. V roce 1400 byl pak vysvěcen na kněze. Angažoval se ale i ve vzdělávání a univerzitním dění.
Velké obchody zůstanou o červencových svátcích v Česku otevřené. Zákaz se na ně nevztahuje
Číst článek
„Stal se učitelem a zastával také pozici rektora univerzity. Seznámil se s učením anglického reformátora Johna Wycliffa a kolem roku 1410 začíná docházet k tomu velkém konfliktu, který vyvrcholí Kutnohorským dekretem,“ říká historik Jan Royt.
Dekret změnil poměry mezi národy na univerzitě ve prospěch Čechů. Němečtí učitelé a studenti začali hromadně opouštět Prahu i univerzitu. Hus v té době vystupoval jako obránce českého národa.
„Koncil v Kostnici Husovi později vytkl, že příliš přestřelil otázku takzvané predestinace, augustinovskou otázku, a nakonec mu vytkl, že zakládá vlastní církev vyvolených, sektu, kterou v Praze má vést on,“ přibližuje teolog, filozof a vikář Československé církve husitské Martin Chadima.
Hus za komunismu
Sociální rozměr jeho kázání a kritiku církve později komunistický režim zneužil ke své propagandě. Historička Eva Doležalová odkazuje například na film Otakara Vávry Jan Hus z roku 1954.
„Ve filmu je bojovník, který silně bojuje za český národ, který zesiluje sociální akcent husitského hnutí, a najednou z Husa mizí to, co bylo velmi významné, a to ten poctivý křesťan, dobrý kněz, který chce stále zůstat člověkem uvnitř církve,“ poukazuje.
Lidé si v neděli připomenou Jana Husa v podstatě po celém Česku při bohoslužbách nebo třeba během takzvaných Husových oslav v jeho rodném Husinci v jižních Čechách. Vzpomínkové akce v německé Kostnici završí pietní ceremonie s kladením věnců na místě, kde byl kněz upálen, u takzvaného Husova kamene.
