Genetici z Bostonu určí z DNA novorozeňat až 1800 možných nemocí. Neví ale, zda se projeví v dospělosti
Bostonská nemocnice nabízí rodičům novorozeňat vyšetření DNA jejich čerstvě narozených dětí. Mohou díky tomu znát až 1800 možných nemocí svých potomků. Výzkumný projekt však budí obavy kvůli soukromí a mnozí rodiče ho odmítají. Že by se podobný výzkum uskutečnil v brzké budoucnosti i u nás, si profesor Milan Macek z Ústavu biologie a lékařské genetiky Fakultní nemocnice v Motole neumí představit.
S cíleným testováním zdravých novorozenců přišel tým renomovaného genetika Roberta Greena z Harvardu. Z výzkumného hlediska se jedná o průlom. Nasbíraná data totiž pomohou odhalit, do jaké míry a kdy se zachycené mutace genomu u člověka projeví.
Problém je v oku. Dyslexii způsobuje tvar Maxwellovy skvrny, zjistili francouzští vědci
Číst článek
Bostonská porodnice nabízí v rámci projektu Babyseq testování DNA zdravých novorozeňat. Zjišťuje se u nich sklon ke stovkám nemocí, které se ale v dospělosti nakonec nemusí projevit. Z výzkumného hlediska jde o průlomovou studii. Mnozí rodiče ale výzkum odmítají z obav před možným zneužitím údajů, upozorňuje profesor Milan Macek z Ústavu biologie a lékařské genetiky Fakultní nemocnice v pražském Motole.
„Celý problém je, že víme velmi málo o tom, zda se přítomnost nějaké patologické varianty v našem genu skutečně projeví a zvláště nevíme, zda se projeví v dospělosti,“ řekl Radiožurnálu profesor Milan Macek z Ústavu biologie a lékařské genetiky FN Motol.
To, zda choroba propukne, podle něj neovlivňují pouze genetické varianty, ale i naše životospráva, faktory z prostředí nebo jestli kouříme či nekouříme. „Genetika není jednoznačně náš osud a v tom je vlastně hlavní riziko té studie,“ dodal profesor Macek.
Nedůvěra a obavy
Někteří z rodičů se k výzkumu staví nedůvěřivě. „Mají strach, mají obavu. Byli aféry, kdy se i do nejzabezpečenějších systémů vloupali hackeři. Je pak otázka, zda ta data tedy nemůže někdo zneužít, ať už jsou to pojišťovny, které by například zvýšili platby u dětí, u nichž by byly některé patogenní varianty, které se nakonec vůbec nemusí projevit,“ vysvětlil obavy rodičů pro Radiožurnál Macek.
Zároveň však přiznává, že pokud by na výzkum byly peníze, dostali by se vědci k velmi důležitým datům. „Pochopitelně studie tohoto typu u nás by byla záhodná, ale nevím, jak by to prošlo etickými komisemi a různými právními a jinými schvalovacími panely,“ uzavřel profesor Milan Macek.