Křetínského uhelná elektrárna má pomoct Francii překonat energetickou krizi. Na jaře ji přitom vypínali
Na jaře ji vypínali, teď ji kvůli energetické krizi znovu zprovozňují. To je příběh uhelné elektrárny ve francouzském městečku Saint-Avold u německých hranic. Zařízení patří už čtyři roky do Energetického a průmyslového holdingu českého podnikatele Daniela Křetínského. Francouzská vláda teď doufá, že mu Křetínského elektrárna – postavená už koncem 40. let – pomůže překonat zimu. Spustit by ji měli v první polovině října.
„Elektrárna může dodávat elektřinu pro 600 tisíc domácností, což není zanedbatelný počet. Ve Francii jsme nikdy tak často nemluvili o možném výpadku proudu jako v posledních týdnech. Každé zařízení schopné vyrábět elektřinu proto musí být připravené na zimu.“
Co na českého miliardáře říkají francouzští zaměstnanci elektrárny? Poslechněte si reportáž od zpravodaje z místa
Jean-Pierre Damm je odborový předák ve společnosti GazelEnergie, která spadá do holdingu českého podnikatele Daniela Křetínského. Francouzská vláda chtěla původně uhelnou elektrárnu na jaře vypnout. Tento plán ale přehodnotila i kvůli rozsáhlým odstávkám jaderných bloků.“
„Zároveň dramaticky roste cena zemního plynu. Uhelné elektrárny jsou tak klíčové pro udržení stability sítě, což platí ještě víc pro Německo než pro Francii,“ popisuje mluvčí Křetínského holdingu EPH Daniel Častvaj.
Skupina vlastní teplárny, uhelné i paroplynové elektrárny v Česku, ve Velké Británii, Německu a nově i v Nizozemsku. Podle Častvaje uhelné zdroje loni představovaly méně než šestiprocentní podíl na zisku skupiny. Vzhledem k nestabilitě trhu a připravovanému zdanění mimořádných zisků není podle něj možné odhadnout výnosy holdingu v následujících měsících.
Změna zásobování
Vedení francouzské uhelné elektrárny mělo půl roku na její opětovné spuštění. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu a mezinárodním sankcím muselo změnit celý zásobovací řetězec.
„Uhlí teď dovážíme hlavně z Kolumbie, Ameriky a z Jižní Afriky. Dřív dvě třetiny uhlí v Evropě pocházely z Ruska. Museli jsme kompletně přeorganizovat dopravu. Teď jsme ve válce o nákladní lodě. Všichni chtějí dopravit uhlí do uhelných elektráren, ať už my tady ve Francii, nebo v Německu, které je od nás jen pět kilometrů,“ poukazuje mluvčí společnosti GazelEnergie Camille Jaffrelová i na prudký nárůst cen.
Zatímco v roce 2020 tuna ruského uhlí vyšla na 50 eur, teď se za dodávky z jiných zemí platí i sedmkrát víc. Vedení firmy neví, jestli uhelná elektrárna zůstane otevřená jen tuto zimu nebo i tu příští. Zaměstnanci mají smlouvy do konce března. Jejich kolegové za hranicemi mají delší výhled. Německá vláda rozhodla o definitivním odklonu od uhlí až od roku 2038.
„Kde je evropská jednota? Myslím, že má francouzská vláda pravdu, když říká, abychom se co nejvíc zaměřili na obnovitelné zdroje energie. Měli bychom to ale sladit s Němci. Nedovážejme elektřinu vyrobenou z uhlí,“ říká starosta francouzského města Saint-Avold René Steiner.
Steiner připomíná, že Evropa uhlí a oceli začínala právě v oblasti Saint-Avold – v Lotrinsku. Budoucnost regionu ale podle něj stojí na vodíku a přál by si, aby do něj investoval i český majitel uhelné elektrárny. Takové projekty už podle vedení společnosti existují:
„Do roku 2026 se tady bude pomocí hydrolýzy vyrábět 400 MW. To bude vyžadovat investice v řadech stovek milionů eur. A tady se projevuje síla EPH. Daniel Křetínský chce investovat ve Francii,“ potvrzuje mluvčí firmy GazelEnergie Camille Jaffrelová. Zaměstnanci uhelné elektrárny zažili několik majitelů – Španěle, Němce a teď českého miliardáře.
„Když jsem se dozvěděl, že to tady převezme Čech, tak jsem si říkal, že to můžeme zabalit. Jsem rád, že jsem se mýlil. Myslím, že právě s ním máme jasnější budoucnost. Španělé byli dobří, Němci nás nechali na holičkách, už tady nechtěli investovat. Je vidět, že český miliardář tady s tím chce něco dělat. Mohl shrábnout peníze, zavřít to tady a odejít,“ říká Sylvain.
V uhelné elektrárně pracuje přes 20 let. Přesto není zastáncem uhlí a těší se na nové projekty s biomasou a vodíkem. Kvůli ruské invazi na Ukrajině a energetické krizi ale není jasné, kdy se společnost k těmto plánům bude moct vrátit.
