Výsledkem předčasných parlamentních voleb jsou roztříštěné síly a nejasná většina. „Francouzi se budou muset učit spolupracovat. Moc jim to nejde,“ říká profesor Jan Rovný pro iROZHLAS.cz.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes přijal demisi vlády premiéra Gabriela Attala. Zároveň ale ministry požádal, aby své úřady vykonávali dál, dokud nevznikne nový kabinet.
Část levicové koalice, která před týdnem zvítězila ve francouzských volbách, se shodla na potenciální kandidátce na premiérský post. Ekonomka Laurence Tubianaová ale nemá jistou podporu dalších stran.
Požadavky krajní levice, zastoupené v Nové lidové frontě, jsou s Macronovým hnutím zcela nekompatibilní, což dokazuje i směr reforem, které francouzský prezident dosud prováděl.
„Macron musí vymyslet, jakým způsobem zvládne ekonomiku, která potřebuje reformy,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
„Politická scéna je velice roztříštěná a taková je i celá francouzská společnost. Člověk prakticky nenarazí na někoho, kdo by byl příznivcem středu,“ popisuje publicista v Interview Plus.
Několik členů vlády a jejich spojenci se obávají, že prezidentova dvoudenní nepřítomnost ve vlasti zkomplikuje vyjednávání o sestavení vlády po nedělních parlamentních volbách.
Levicová Nová lidová fronta je vítězem předčasných parlamentních voleb ve Francii. Původně favorizované krajně pravicové Národní sdružení skončilo třetí. Většinu ale nemá v Národním shromáždění nikdo.
„Máme tři bloky neschopné dosáhnout většiny, což situaci činí neovladatelnou. Ve volbách se sice můžete potkat se spojenectvími, pro reformy je pak ale složité většinu najít,“ říká Emmanuel Galiero.
Nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Řekla si francouzská levice, spojila síly a přibouchla dveře krajní pravici. Jak správně pojmenovat to, co se děje ve Francii?
„Musíme si uvědomit, že dokázali to, co se od nich neočekávalo,“ komentoval pro Radiožurnál volby do dolní komory francouzského parlamentu politolog Michel Perottino.
Žádná z francouzských stran nezískala většinu v parlamentu. Pro setrvání u moci ale stačí, že v Národním shromáždění neexistuje většina, která by vládní stranu chtěla svrhnout.
Realitou je, že jej jeho lidé v kampani nechtějí. Prezident se nevyskytuje ani na většině předvolebních plakátů a letáků. „Bylo mu řečeno, aby přestal (s kampaní),“ řekl jeden z činitelů strany.
Odpůrci krajní pravice ve Francii se snaží zablokovat pravicovému Národnímu sdružení (RN) možnou cestu k vládě poté, co tato strana dosáhla v prvním kole voleb historického vítězství.
V prvním kole voleb ve Francii vyhrálo Národní sdružení. „Program je pravicový," říká pro Plus Jan Charvát, odborník na extremismus z Institutu politologických studií FSV Univerzity Karlovy.
Na předměstí Paříže se udál závažný trestný čin – znásilnění. Proč si tři kluci vybrali jako oběť právě tuhle holčičku? Protože ji chtěli potrestat, neřekla jim, že je Židovka.
„To, že s volbami vyběhl takto rychle, zaskočilo všechny, včetně třeba premiéra (Gabriela Attala),“ popisuje politický komentátor, odborník na Francii a bývalý velvyslanec v Paříži, Petr Janyška.
Princátko krajní pravice či oddaný poskok Marine Le Penové. Nejen tak se před předčasnými volbami ve Francii mluví o Jordanovi Bardellovi, mladém šéfovi Národního sdružení.
Jako jeden z důvodů pro rozhodnutí rozpustit parlament se podle expertů nabízí i Macronovo skálopevné přesvědčení, že Francouzi si extrémně pravicového premiéra už jen z principu nezvolí.
Těsně poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron nečekaně vypsal nové parlamentní volby, spadly francouzské trhy. Jen bankovní akcie přišly za den o deset miliard eur.
Francouzský prezident předčasné volby vyhlásil v reakci na vítězství Marine Le Penové a její strany Národní sdružení ve volbách do Evropského parlamentu.
Podle francouzských médií se v sídle strany odehrál dramatický spor mezi členy a Érikem Ciottim. Předseda se v sídle zamkl a nechtěl tam pustit spolustraníky, načež označil své vyloučení za neplatné.
