„Na začátku byl slib. Chtěli se vrátit do vlasti, která ve skutečnosti jejich vlastí nikdy nebyla,“ píše v úvodu knihy slovenský reportér Lukáš Onderčanin.
Pivo je pivo. Co ale taková bòčka? Český docent Vojtěch Merunka pracuje spolu s kolegy na jazyce, kterému by bez nutnosti učit se ho, měli porozumět všichni Slované.
Zhruba polovina Čechů se dokáže domluvit nebo si přečíst text alespoň v jednom cizím jazyce. Pokud se uchytí projekt Vojtěcha Merunky a jeho zahraničních kolegů, může jich být mnohem více.
Kolik lidí přesně mluví umělým jazykem esperanto, se neví, žádné oficiální statistky neexistují. Můžou to ale být i miliony. A i když se z něj nestal masově rozšířený jazyk, esperanto stále žije a je nejrozšířenějším umělým jazykem na světě. A lidé, kteří jím mluví, se scházejí i v Česku. Například v Praze.
Asi dva miliony lidí po celém světě se dnes domluví nejrozšířenějším umělým jazykem - esperantem. Vytvořil ho v roce 1887 židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof. Mezi mluvčími esperanta je i zhruba dvacítka nadšenců, kteří se schází každou středu v rámci brněnského klubu esperantistů.
Doktor Esperanto, tedy doktor Doufající. Tak podepsal polský oční lékař Ludvik Zamenhof svou první učebnici mezinárodního umělého jazyka, která vyšla právě před 125 lety. V dnešním světě se mluví skoro sedmi tisíci jazyky. Jen v Evropské unii existuje 23 oficiálních řečí. Vnést nějaký řád do tohoto jazykového zmatku se pokoušeli vědci i amatéři hlavně v 19. století. Nejúspěšnější z nich byl právě Zamenhof.