OSN apeluje na země, aby urovnaly konflikty týkající se vodních zdrojů. Mezi celosvětové dopady nedostatku vody se řadí nucená migrace, nedostatek potravin nebo zdravotní hrozby.
„Buď vyvraždíte miliony Ukrajinců a z Ukrajiny zbude poušť, a přinutíte Ukrajinu ke kapitulaci. Ale těžko očekávat, že by se podařilo přinutit ke kapitulaci Rusko,“ řekl Zeman.
Na Ukrajině zuří ruská válka. Na protivládních demonstracích, na proruských serverech a v opozici zní slovo mír, mír, mír. Kdo by nechtěl mír, všichni chceme mír.
„Situace na bojišti zůstává mimořádně obtížná. Cíl prezidenta Putina ovládnout Ukrajinu se nezměnil a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravoval na mír,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.
Společné prohlášení desítek zemí představil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Znovu vznášíme náš požadavek na Rusko, aby zastavilo svou agresivní válku proti Ukrajině,“ řekl.
Lavrov podle serveru BBC News obvinil Západ, že se snaží dotlačit Kyjev k další eskalaci konfliktu a nevyvíjí žádné úsilí ohledně ukončení jeho „horké fáze“.
Nebylo výjimkou, že Putinovy úřady zadržovaly lidi na ulici jen za to, že měli Picassovu mírovou holubici. Silovici jim sdělovali, že tento symbol je v zemi zakázán.
Na otázku, jaká je pravděpodobnost, že se podaří dosáhnout příměří nebo míru pomocí diplomatických jednání, Lavrov odpověděl, že na to je potřeba se zeptat ukrajinského prezidenta.
„Chceme žít při vědomí, že budeme vychovávat děti, které určitě pak budou bojovat? Protože Rusko znovu přijde, pokud jej nevrátíme na jeho místo,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
Američtí představitelé se až tak neobávají použití jaderných zbraní kremelským režimem, jako spíš propadu Ruska do chaosu a s tím spojené ztráty kontroly, a to i nad jeho jaderným arzenálem.
Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami.
„To, co v rámci možností děláme, je vést dialog s oběma stranami o konkrétních záležitostech,“ uvedl Guterres. Nejdůležitějším výsledkem snahy je podle něj dohoda o exportu zemědělských komodit.
„Mír nebyl nevyhnutelný, na to nikdy nemůžeme zapomenout,“ prohlásil americký prezident v projevu před několika desítkami lidí v areálu univerzity v Ulsteru.
Rusko jako agresor musí podle německého kancléře Olafa Schulze učinit první krok k míru, a to stáhnout vojáky z Ukrajiny. Řekl to po jednání s lotyšským premiérem Krišjánisem Kariňšem.
Máme se tedy Ruska bát? Přesně to by si kremelský car přál. Když už jeho země nevzbuzuje respekt, tak ať šíří alespoň hrůzu a děs. Dlužno dodat, že se mu to začíná dařit.
„Útočná válka s cílem získat jakékoli teritorium je v mezinárodním právu zakázaná, neakceptovatelná. A navíc jde o situaci, která je dlouhodobě velmi nestabilní,“ upozorňuje Michal Smetana.
Obě země nemají od konce druhé světové války oficiální dohodu o míru. Její dosažení komplikuje mimo jiné otázka Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval po konci druhé světové války.
Jana Poláčková byla teprve třetí Češkou, která vyrazila na mírovou misi OSN v Africe jako vojenský pozorovatel. Dva roky zkušeností popsala v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Odchod z Ruska nebo omezení aktivit ohlásilo již přes 450 zahraničních společností. Rusko se ale částečně adaptovalo už po roce 2014, za dovolenou nebo auto si připlatí už nyní.
Americká firma tak uzavřela skulinu, s jejíž pomocí ruští uživatelé službu Apple Pay používali. Své působení v Rusku ukončí i švédská streamovací platforma Spotify, které vadí nově přijaté zákony.
Zmocněnec OSN pro Blízký východ Tor Wennesland, v neděli řekl, že „mezinárodní společenství hraje klíčovou roli a nyní musí přijmout opatření, která stranám umožní ustoupit z prahu“.
Spojené státy reagovaly na útok povstalců, kteří v noci na středu zabili nejméně dvě desítky afghánských vojáků a policistů při útocích v provinciích Kunduz na severu a Urazgán na jihu země.