„Filmový svět se kvůli pandemii do značné míry zastavil. Proto přicházíme s jarními ozvěnami. Abychom divákům i filmařům opět umožnili se potkat,“ oznámil ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka.
Národní ústav duševního zdraví už na konci minulého roku zřídil ambulanci, kde nabízí psychologické a psychiatrické služby pro zdravotníky bez objednání a dlouhých čekacích lhůt.
Česká republika se nachází uprostřed podzimní vlny pandemie. Lidé, kteří přestáli jarní lockdown, jsou teď už často finančně vyčerpaní a potřebují efektivní a hlavně rychlou pomoc od státu.
Psychologů, kteří spolupracují se zdravotní pojišťovnou, ale není dost a nové smlouvy pojišťovny uzavírat nechtějí. V každém městě totiž může působit omezený počet psychologů na sto tisíc obyvatel.
Podle Honzáka je v dnešní situaci potřeba vědět, že člověk nemůže mít všechno. „Vznešeně se to jmenuje frustrační tolerance. Ta by se měla pěstovat u dětí od malička.“
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví mají jako první v Evropě zelenou pro výzkum antidepresivních účinků psilocybinu, psychoaktivní látky obsažené například v lysohlávkách.
V době koronavirové epidemie došlo k nárůstu depresí a úzkostí, někdy až o desítky procent. U části pacientů není deprese rozpoznána nebo je špatně léčena.
Květnový výzkum Národního ústavu duševního zdraví upozorňuje, že během krizového stavu stouplo riziko sebevražd až o třetinu. Podle lékařů se číslo na podzim ještě zvýší.
Vít Vanžura bral 10 let antidepresiva, která mu moc nepomáhala. Necítil se dobře a snažil se přijít na důvod. Před šesti lety mu dal Národní ústav duševního zdraví odpověď – Vít má ADHD v dospělosti.
Výsledky studie pak potvrdily, že úzkost ovlivnila i míru obav z nákazy nebo ekonomických dopadů. Negativní dopad na duševní zdraví má i pouhé čtení titulků namísto celých článků.
Cílem studie je rozpoznat rizika fyzických či psychických zdravotních potíží během pandemie. Mimo jiné to může pomoci s přípravou na případné další budoucí pandemie.
V klinických studiích se v oblasti psychedelik zatím ověřuje jejich bezpečnost a účinky. Zkoumá se jejich dopad v souvislosti s léčbou závislostí nebo depresí a úzkostí.
Lékařka Dita Protopopová je spojována s kauzou Čapí hnízdo. Protopopová vypracovala posudek, který měl podle médií synovi premiéra pomoci vyhnout se trestnímu stíhání.
Podle nedávného průzkumu Eurobarometru by s tím souhlasila necelá polovina Čechů. A rozděleni v názorech jsou také poslanci. Kdy by mohli o návrhu hlasovat, tak stále není jasné.
„Vezměme si imigrační vlnu, politickou korektnost, hnutí MeToo. Každý na to může mít jiný názor, ale nepochybně se se světem něco děje, asi tak jako s klimatem,“ říká psychiatr Cyril Höschl.
V sobotním tisku se dočtete, že karlovarská vila Margareta čeká už osm let na kupce. Píší to Lidové noviny. Zhruba pětina čerstvých matek se podle regionálního Deníku potýká s úzkostnými poruchami.
Pro server Aktuálně.cz řekla Protopopová, že člověk, který trpí schizofrenií, nemusí být nesvéprávný. Dále uvedla, že po rezignaci na post v NÚDZ si ponechá místo na ministerstvu zdravotnictví.
České vědce vede neurovědec a přední výzkumník psychoaktivních látek z Národního ústavu duševního zdraví Tomáš Páleníček. Zkoumat chtějí jihoamerický halucinogenní nápoj ayahuasca.
Při požáru nebyl nikdo zraněn. Podle mluvčí středočeských hasičů Vladimíry Kerekové činila škoda na zařízeních 800 000 korun a 1,2 milionu na vybavení místnosti.
„Nebyla to jenom manipulace, ale spíš otázka, jestli takový záznam natočený skrytou kamerou vůbec použít,“ řekl pro Český rozhlas Plus Jiří Horáček, náměstek Národního ústavu duševního zdraví.
Až polovina lidí s duševní nemocí se potýká s další duševní či tělesnou chorobou. Ukazují to průběžné výsledky historicky největší tuzemské studie, kterou zpracovávají vědci z ústavu duševního zdraví.
Nadměrné pití alkoholu zkracuje život o víc než 20 let, nebezpečná je také jeho konzumace v těhotenství. Ročně se v České republice podle odhadů rodí stovky dětí s následky, často doživotními.
Podle Světové zdravotnické organizace za posledních deset let stoupl počet lidí s depresí o pětinu. V Česku jich je zhruba půl milionu. Podle profesora Cyrila Höschla je potřeba reforma psychiatrické péče, která byla léta opomíjena. Češi navíc oproti ostatním národům vynikají v počtu závislostí, s kterými jsou spojeny další patologické jevy ve společnosti. O tom, jak jsou na tom Češi s duševním zdravím, proč je potřeba dobrých dětských psychologů a kdy se reformu podaří dotáhnout do konce, mluvil přední český psychiatr v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu.
