Před soudem v Hradci Králové stanulo 14 převaděčů nelegálních migrantů, kteří utvořili organizovaný gang. Devět z nich se v úterý připojilo ke svým kolegům a prohlásili vinu.
„Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu.“ Slogan s fotkou muže tmavší pleti se zkrvaveným nožem v ruce zveřejnila v rámci kampaně SPD. Čelí za to mimo jiné trestnímu oznámení.
Podle ministerstva vnitra ovlivnila pokles uprchlíků zejména opatření, která zavedli Srbové na hranicích s Maďarskem, kontroly v Česku i sousedních státech a opatření na německo-české hranici.
„Údajně je nechávají nahé a berou jim všechny věci,“ cituje server Balkan Insight. A žadatelé o azyl jsou „nuceni plavat zpět do Turecka, i když na to nemají schopnosti ani sílu,“ dodává web.
Studie podle deníku dlouhodobě naznačují, že imigrace pomáhá americké ekonomice růst. „Nemůžete takhle růst pouze s domácí pracovní silou,“ řekla viceprezidentka Federální rezervní banky v Dallasu.
Počet nelegálních vstupů na území Evropské unie meziročně stoupl o 17 procent. Nejvyšší úrovně od roku 2016, dosáhl zejména v důsledku zvýšené aktivity na migrační trase mezi Afrikou a Itálií.
Johanssonová také varovala před aktuálním rizikem teroristických útoků. Komisařka uvedla, že nyní jsme v období, kdy je riziko terorismu v Evropě velmi vysoké.
Česko, Polsko a Rakousko zavedly kontroly na slovenské hranici na deset dnů. Cílem je omezit počet lidí, kteří se nelegálně dostávají na jejich území, odkud chtějí většinou zamířit dále na západ.
Na hraničním přechodu Šance u Jablunkova zadrželi policisté dodávku s migranty. Bylo v ní šestnáct mužů a tři děti. Řidič ale utekl a policisté po něm pátrají.
Počet nelegálních vstupů na německé území rychle roste, a to už dva roky. Za měsíc německá policie případů, kdy lidé přijedou do země bez potřebných dokladů nebo víz, eviduje více než deset tisíc.
Nancy Faeserová přitom dosud stacionární kontroly na pomezí s Českem a Polskem odmítala jako neúčinné a tento týden v parlamentu opakovaně upřednostňovala namátkové kontroly.
Hollandová se ve svém novém filmu věnuje temné hodině evropské humanity, která nastala poté, co Lukašenko začal v roce 2019 na bělorusko-polskou hranici ve velkém dovážet uprchlíky z Blízkého východu.
Oblastí, kde nyní zuří rozsáhlé požáry, často procházejí migranti, kteří se snaží touto nelegální cestou dostat z Turecka do Řecka. Řecké úřady se obávají, že počet obětí ještě vzroste.
Reformní plán je založen také na solidaritě se státy, které zátěž ilegální migrace zažívají z první ruky. Země, které by od nich odmítly uznané azylanty přebírat, se v budoucnu mají povinně vykoupit.