Díky míchání za vysokých teplot vznikaly velké částice vápence, takzvané klasty. Ty podle autorů výzkumu mají specifickou strukturu, díky čemuž malta a beton mají samozacelující se schopnosti.
Na archeologickém nalezišti v Pompejích v jižní Itálii se našla velmi dobře zachovalá freska s mytologickým motivem. Na nástěnné malbě jsou postavy sourozenců Frixose a Hellé.
Na fresce je vidět stříbrný tác, na němž leží placka podobná pizze, která je doplněna ovocem, jako jsou například granátová jablka nebo datle. Na tácu rovněž stojí pohár naplněný červeným vínem.
„Když je počet fragmentů velice rozsáhlý, tak je ruční rekonstrukce (malby) velice obtížná a rozeznat návaznost jednotlivých kousků na sebe je takřka nemožné,“ uvedl ředitel archeologického parku.
Částečně mumifikované zachovalé ostatky včetně vlasů a kostí patří otrokovi, jenž však podle svůj status v tehdejších Pompejích zvýšil a zbohatnul. Archeologové tělo našli na území Pompejí.
Kosterní pozůstatky zhruba 300 lidí se na pláži v Herculaneu našly už v 80. letech minulého století. Nyní historici potvrdili hypotézu, že je nejspíš od záchrany dělily jen minuty.
Oba muži leželi na zádech pod nejméně dvoumetrovou vrstvou popela. První z nich byl mladý, pravděpodobně ve věku mezi 18 a 25 lety, a archeologové se domnívají, že šlo o otroka.
Předběhli dobu s podlahovým vytápěním, stavbou akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu. A nyní vychází najevo, že staří Římané byli také mistry recyklace odpadových materiálů.
„Je tam spousta předmětů s falickou symbolikou, podobných malbám po celých Pompejích, které měly ochraňovat domy a přinášet štěstí,“ uvedl ředitel Pompejí Massimo Osanna.
Archeologové objevili v atriu bohatě zdobeného domu v Pompejích dobře zachovanou fresku bájného Narcise, který zamilovaně pozoruje svůj odraz na vodní hladině.
Italští experti však zdůraznili, že k panice nejsou důvody a že přijatá opatření jsou součástí standardního nouzového plánování pro případ přírodních katastrof.
Pompeje možná pohltil sopečný prach Vesuvu o dva měsíce později, než si dosud historici mysleli. Vyplývá to z nápisu uhlem na zdi, který archeologové nalezli v neprobádané části antického přístavu.
Hrobku starší než římské impérium objevil tým francouzských vědců v italských Pompejích. Archeologové z centra Jeana Bèrarda v Neapoli považují objev za unikátní. Pietní místo totiž pochází přibližně ze 4. století před naším letopočtem. O této epoše Pompejí se toho zatím ví jen málo.
Loni došlo k poškození několika staveb v archeologickém areálu Pompejí. Stálo to post bývalého ministra pro kulturní bohatství Sandra Bondiho. Pompejím se proto věnuje krátce po svém nástupu do funkce také nový ministr Gianfranco Galan.
V Pompejích se zřítila jedna z nejlépe uchovávaných památek - Dům gladiátorů. Zbytky tohoto antického města v Neapolském zálivu, které se uchovaly pod sopečným popelem Vesuvu od erupce v 1. století našeho letopočtu, patří k nejnavštěvovanějším italským turistickým atrakcím. A přestože lokalita přitáhne každoročně více než 2,5 milionu návštěvníků, poslední dobou výrazně chátrá.
