Mele Beyond Meat z posledního? Přibyla konkurence a rostla inflace, vysvětluje agroreportérka

Matěj Skalický mluví s Annou Grosmanovou, inženýrkou kvality potravin a agroreportérkou

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

25. 1. 2023 | svět

Velká očekávání, velké zklamání. Splaskla bublina kolem rostlinných alternativ masa? Jak si vysvětlit dramatický propad akcií společnosti Beyond Meat? Kde se vůbec nemaso vzalo a bude ho jíst nakonec každý? Ptám se Anny Grosmanové, agroreportérky z webu FoodPioneer.cz

Editace: Lucie Korcová
Sound design: Jaroslav Pokorný
Rešerše: Ondřej Franta
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla, Jaroslav Pokorný

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Ceny akcií kalifornské firmy Beyond Meat vyrábějící rostlinnou náhražku masa se za posledních asi dvanáct měsíců propadly o 75 procent, jak informovala agentura Bloomberg. Tak se musím zeptat: Ukazuje se teď, že to není ta správná cesta v potravinářském průmyslu?
Takto dramatický propad u firmy Beyond Meat byl určitě zapříčiněný více faktory než jenom tím, že ten trend takto drasticky opadl. Myslím si, že to byl nárůst konkurence, inflace, je to prostě byznys jako každý jiný, takže je potřeba vzít v potaz i další jiné faktory. Ale ten propad byl i napříč tím průmyslem jako takovým, takže se asi ukazuje, že tam možná nějaké zápory budou.

Vy jste zmiňovala konkurenci, tak na zprávu agentury Bloomberg už reagoval konkurent firmy Beyond Meat, společnost Impossible Foods. Podle ní není fér úplně zamlčovat fakta o tom, že to odvětví jako takové, odvětví rostlinných náhražek masa, vyrostlo za poslední dekádu v sedmimiliardový byznys, a to počítám v dolarech. Tak na druhou stranu se dá mluvit o tom, že v potravinářském odvětví náhražky masa, to „nemaso“, už má své pevné místo?
Dalo by se říct, že mají svoje pevné místo, ale tady je asi dobré uvést kontext toho, jak velký je masný průmysl jako takový, kde se jeho hodnota odhaduje na zhruba 990 miliard, což je prostě stále stokrát více, než je hodnota toho náhražkového byznysu. V podstatě jenom zopakuji to, co jsem teď řekla, že nárůst procentuálně u těch náhražek je velký, je to několik stovek procent, takže když řekneme, že to narostlo trojnásobně, tak to zní velice, ale v porovnání s mainstreamový masným průmyslem je to pořád ještě zanedbatelná věc. Ale samozřejmě pokud se bavíme o americkém trhu, tak tam určitě svoje místo v potravinářském odvětví už má. 

„Jak nasvědčují reakce prvních zákazníků oslovených americkým řetezcem i komentáře na sociálních sítích od konzumentů, kteří ho ochutnali, vzhled i chuť Impossible whooperu je takřka od nerozeznání od originálu.“

(ČRo Plus, 6. 4. 2019)

Ten propad, který jste i sama označila za dramatický, to byste označila jako jaký signál třeba pro investory nebo vůbec pro lidi, kteří se o „nemase“ dozvěděli v poslední době a teď zjišťují, že třeba o to není takový zájem?
Otázka je, jak moc ten pokles, který nakonec, a teď se omlouvám, ale mám na toto jenom jeden zdroj, napříč odvětvím byl prý 10 procent. Když si ale vezmeme, v jakém se nacházíme inflačním období, tak je otázka, jak moc to koreluje s tím, jaký druh byznysu to je. Nezakládala bych tu domněnku nebo to, že se Beyond Meatu nedařilo, tak hodně na tom, že to znamená úpadek celého toho průmyslu.

„Úspěch slaví u českých zákazníků kalifornská firma Beyond Meat, která své hamburgery vyrábí z hrachových proteinů... Hamburgery z hrachového proteinu vypadají zhruba jako tatarák...“

(ČRo Radiožurnál, 2. 9. 2019)

„Neberou maso z jatek, chuť steaků napodobují pomocí rostlinných proteinů.“

(ČT, 21. 10. 2018)

Já když jsem poprvé o Beyond Meat slyšel, tak to bylo dáváno do souvislosti nebo jako synonymum k nějakému novému stravování, k nějaké velké alternativě k tomu, co jsme do té doby brali jako samozřejmé, to znamená maso. Kde se ten nápad vzal, že tu bude společnost, která bude vyrábět „nemaso“, falešné maso? Jak se tomu vůbec říká?
Ten nápad vznikl na půdě všech zelených řešení naší klimatické krize. Je to snaha zamezit špatnému zacházení se zvířaty, vůbec zabíjení zvířat jako takovému, pramení to z vegetariánství a veganství. Takže v první řadě si myslím, že to je snaha o snížení emisí. Druhá věc si myslím, že tam taky hraje roli obecně velká fascinace pokrokem ve společnosti. Vždycky něco nového přináší nějakou míru vzrušení a to samozřejmě láká investory, takže, jak už jsem říkala, jsme na americkém trhu a tam hodně často jde o to, jestli v tom lidi spatřují nějakou senzaci a jestli to má byznysový potenciál. Takže ten nápad pramení z těchto dvou pilířů.

Přesto, je to skutečně spojováno jenom s touto firmou, nebo ten nápad vznikl už dávno předtím, než existoval Beyond Meat?
Nápad nahrazovat maso jakýmikoliv jinými zdroji bílkovin tady byl vždycky. Výroba tofu se datuje tisíce let zpátky, ale když se bavíme o současné historii, tak vegetariánství tady samozřejmě už je nějakých pár dekád, takže snaha zamezit špatnému zacházení se zvířaty, a pojďme si říct na rovinu, těch kauz z velkovýroby a velkoprovozů tady bylo spoustu, a snaha to změnit je velká a dává to smysl. 

„Na první pohled zraněná kráva, nemůže se postavit na nohy. Muži, kteří krávy a prasata přemisťují z nákladních aut na jatka, je opakovaně postrkují elektrickým poháněčem. Do některých zvířat navíc kopou.“

(ČT, Události, 16. 10. 2019)

Já si myslím, že kdo viděl záběry z nějakých velkochovů, ať už vepřínů nebo drůbežáren, tak ho to vede k tomu hledat alternativu.

Já se vrátím ještě k tomu označení. Jak správně ty náhražky nazývat? Je to falešné maso, „nemaso“, rostlina náhražka, alternativa?
Na toto téma proběhlo už několik dokonce oficiálních debat na úrovni Evropské unie i na úrovni amerického Kongresu. Lobbing z masného průmyslu se samozřejmě ohrazoval proti tomu, aby se to vůbec mohlo nazývat maso, byť falešné maso. Ale ani v jednom případě se nepodařilo legislativu změnit a je možné to nazývat falešným masem, Beyond Meatem, vlastně čímkoliv. Osobně bych se určitě spíš přikláněla k tomu říkat tomu texturovaná sójová bílkovina nebo hrachová placka. Terminologie těch placek byla hlavní rétorika, která zaznívala na úrovni Evropské unie, ale momentálně se tato debata datuje do roku 2020 a tam ustrnula prohrou masného průmyslu.

„Můžu uvést Francii, kde už je ochrana názvů masa a masných výrobků, ve Francii už je legislativně ošetřená a podobnou cestou jde Belgie... Takže bychom samozřejmě byli rádi, kdyby se toho ujala Evropská unie a řešila to na celoevropské úrovni.“

Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory (ČRo Plus, 4. 10. 2022)

Zmínila jste už před chvílí tofu, teď sójovou, hrachovou bílkovinu. Z čeho se to tedy vlastně skládá? Z různých druhů rostlinných proteinů, které tvoří tu směs, tu placku?
Většinou je v takových výrobcích voda, sójová nebo hrachová bílkovina, což je vlastně vysoce průmyslově zpracovaná surovina, musí tam být nějaký olej, takže často řepkový nebo třeba kokosový olej, nějaká vláknina, často je to třeba bambusová vláknina, dále se přidávají různé formy škrobu, aromat a třeba kvasnicový extrakt, který taky dodává nějakou chuť. Dodávají se tam různé zdroje energie jako maltodextrin, to je něco, co najdete třeba v iontových nápojích jako pomalu se rozkládající cukr, ale vesměs je to poměrně složitá směs mnoha přísad, která musí nějak držet pohromadě a musí mít nějakou barvu, takže je to potřeba hodně dohánět.

Vegetriánská, ale nezdravá náhražka

A nutričně je to bohaté dostatečně?
Výrobci samozřejmě uvádějí, že to je srovnatelné s masem, protože oni jsou si velmi dobře vědomi toho, že to je číslo jedna argument proti, je to místo, kde jsou slabí, napadnutelní. Dietáři se poměrně dost rozcházejí v souhlasu s tímto tvrzením, že to tak opravdu je. Jsou prostě lidi, kteří tvrdí, že to tak není a že tím, že to je vysoce průmyslově zpracovaná bílkovina, že už postrádá na nějaké vnitřní chemické kvalitě. Ale to je zrovna chvíle, kde se ty studie poměrně dost rozcházejí. Samozřejmě jako v každé oblasti jsou studie, které jsou placené tím či oním a můžete najít výsledky podporující oba názory.

Samozřejmě řada studií, které jsou nezávislé, jde dohledat na internetu. Mimochodem, já jsem viděl takový zajímavý minidokument na BBC. Tim Spector z King's College London, který zkoumá dvojčata, dělá výzkumy na dvojčatech i co se týče stravy, říkal, že vegani bývají obecně zdravější, ale že jsou i nezdravé extrémy právě u lidí, kteří jedí hlavně průmyslově zpracované potraviny. Souhlasila byste s tím?
S tím se nedá nesouhlasit, protože obecně všechny potraviny, které jsou v terciární kategorii průmyslově zpracovaných potravin, nebo dneska už se tomu říká NOVA 4, tak ta kategorie úrovně průmyslově zpracovaných potravin samozřejmě zdraví škodí. Jenom pro představu pro posluchače, to jsou všechny potraviny, které jsou v kategorii chipsů, Nutelly a všech těchto vysoce zpracovaných potravin, tam se třeba karcinogenita prokázala už mnohokrát. Ale jak sám říkáte nebo stavíte proti sobě vegany, vegetarány, a lidi, co jedí průmyslové zpracování potraviny, ale on i ten vegetarián nebo vegan může jíst takové potraviny...

Tak jsem to myslel, že vegani, kteří jedí průmyslově zpracované potraviny, tak se o nich nedá říkat, že jí zdravě.
Souhlasím, protože si myslím, že toto už bylo prokázáno v minulosti několikrát, a to je pro mě osobně důvod, proč tomuto masu, které má tvar a vypadá jako maso, ale je to vlastně sójová bílkovina, úplně nefandím.

Nefandíte mu i s ohledem na nějaká další negativa, nebo se dá na druhou stranu říct: Ano, chtěli jsme vyrábět rostlinné náhražky proto, abychom ušetřili naše zemědělství, zvířata a podařilo se to? Je „nemaso“ šetrné k životnímu prostředí?
Myslím si, že obecně je vždycky fajn, když se společnost posouvá nějakým směrem a bohužel ty cesty tímto směrem jsou klikaté. Určitě bych z toho důvodu, že směr společně máme správný, tak bych to nezatracovala, ale myslím si, že tady i průmysl, ale i společnost narazila na Achillovu patu tohoto produktu, a to, že jsme si bohužel spletli zdravé s enviromentálně přípustnějším. Spousta lidí, kteří kupují tyto typy produktů, si myslí, že si kupují zdravou věc, vegetariánství je pro ně cesta ke zdraví, ale bohužel u tohoto konkrétního produktu si myslím, že to ruku v ruce úplně nejde.

Tím myslíte konkrétní produkt, to vysoce průmyslově zpracované rostlinné maso?
Ano.

Tak či onak, společnost Beyond Meat, když se k ní ještě jednou vrátím, o ní se začalo mluvit jako o přelomové firmě, která má nějakým způsobem změnit to, jak se lidé stravují, nebo má šanci na to změnit to, jak se lidé stravují. Na svou stranu dostala velké hvězdy: Leonardo DiCaprio, Bill Gates, to byli všechno investoři. Investoval do ní i bývalý šéf McDonald's, to je velký a známý fastfoodový řetězec, který s Beyond Meat taky spolupracoval, zahájil spolupráci na výrobě rostlinných náhražek do burgerů, které McDonald's prodával. S čím ta očekávání tedy byla spojená?
Částečně si myslím, že to, co jste zmínil v té otázce, je trošku odpověď. Velký úspěch firmy Beyond Meat byl v marketingu toho celého projektu a v tom, jaké lidi dostali na svoji stranu. A myslím si, že právě toto vytvořilo velkou naději, že toto je ta cesta, a v lidech vyvolalo pocit, že je to důvěryhodný produkt, že je to směr, kterým se vydat. Ale myslím si, že toto opravdu z velké části zahrál kvalitní marketing a někdo velmi dobře odvedl svoji práci.

Nemyslíte si, že velkou měrou mohla zasáhnout do té zprvu úspěšně se rozvíjející firmy třeba masná lobby? Konkurence je, předpokládám, obrovská.
Určitě a u nás v Čechách je to vidět extrémně. V Americe je ta tradice hovězího, masného průmyslu taky obrovská, takže prokazatelně se na antilobby vynakládají peníze, v Americe společnosti jako Tyson Foods a tak dále údajně vynaložily milionové prostředky na to, aby tlačily proti tomu.

Tvrdili, že „nemaso“ je plné chemikálií a podobně, pokud se nemýlím. 
Podívejte se třeba na kampaň Žeru maso.

„Projekt z velké části financovaný ministerstvem zemědělství má vyvracet mýty o mase a upozorňovat na jeho nezastupitelné místo v jídelníčku. Už teď je ale terčem kritiky forma i zavádějící obsah.“

(DVTV, 24. 11. 2022)

„Z hlediska informací o vlivu chovu mastného skotu a obecně zvířat na maso, na životní prostředí tam naprosto chybí informace o tom, jak se tento chov podílí na změně klimatu.“

Michal Berg, předseda Strany zelených (ČRo Plus, 25. 11. 2022)

Byť je nešťastně pojmenovaná a ten claim je opravdu složitý a šílený, tak obsah té kampaně je přesně takový, že oni poukazují na to, že byť je to hezký nápad, tak znova: vysoce průmyslově zpracované potraviny nejsou pro naše tělo dobré. A druhá věc je, že tam do ohně přikládá faktor, že tradičním, konvenčním zemědělcům dlouhodobě vadí, jak se na ně kouká obecně. Vadí jim ta nepříjemná nálada, energie, kterou lidi k zemědělcům směřují, a toto je vlastně způsob, jak ji trochu ventilovat.

Ale já myslím, že se asi spoustě lidem nemůžeme divit, že jsou vegetariáni, vegani nebo jedí rostlinné náhražky kvůli tomu, co jste sama zmínila na začátku: Vidí, co se u velkých zemědělců děje se zvířaty, s masem. Protože třeba oproti hovězímu masu, které je přece jenom enviromentálně hodně náročné, ta rostlinná náhražka působí tak trošku udržitelněji, ne?
Určitě, ale ta rostlinná náhražka nemusí být sójová bílkovina, ale může to být dobře uvařená cizrna nebo fazole. A to si myslím, že dneska spousta vegetariánů a veganů prohlédla, že není třeba si kupovat takovou složitou potravinu, ale že stačí dobře dochutit hummus a máte na stole ten stejný protein.

Maso z laboratoře

Není tak úplně jednoduché, musím říct jako vegetarián, dochutit třeba cizrnu tak, aby chutnala výborně. Ale je to magie, která se pak odvděčí výtečnou chutí ve výsledku. Zmínila jste ještě to umělé maso: Myslíte si, že to může být do budoucna lepší alternativa?
Myslím, že to je velká neznámá.

„Ambasador společnosti Eat Just, havajský kuchař Kaimana Chee, na pánvi krátce osmažil laboratorně vypěstovaný kuřecí nuget, posolil ho a my ho můžeme společně s Christianem Bauligem z německého deníku Der Spiegel ochutnat... S Christianem jsme se shodli, že to skutečně chutná jako kuře, možná trošku strukturou připomíná spíš mleté maso.“

(ČRo Rž, 14. 9. 2019)

Ze svého osobního pohledu, ve mně jako částečně vědci, ta zvědavost na úspěch tohoto produktu je. Bavíme se teď o masu ze zkumavky...

Tomu se říká lab-grown nebo cellular, že?
Lab-grown nebo maso, které je vyráběné na základě kmenových buněk, které se berou ze zvířat, byť šetrně, tak tam samozřejmě zvědavost je velká, ale bohužel aplikace tohoto masa je pořád ještě minimální. Objevilo se to v Singapuru, ale tady se to ochutnat ještě nedá, a byť se cena výroby toho produktu výrazně snížila, tak ještě to je hodně na začátku. Ale samozřejmě pro lidi, kteří kritizují Beyond Meat nebo obecně náhražky masa z bílkovin sójových a hrachových, je toto nový směr. Ale je to velká neznámá, myslím. 

To jsou živočišné buňky ze zvířat, které jsou v laboratoři multiplikovány, vypěstuje se to maso někde pod mikroskopem? Jak si to představit?
V podstatě ano. V Izraeli se postavila první továrna, kde se to dělá už v nerezu, normálně ve velkém nerezovém tanku, a jsou to, jak vy říkáte, multiplikátory buněčné tkáně. Zní to šíleně, ale opravdu roste maso. Velká kontroverze tady v tom sektoru byla, protože vy vezmete kmenovou buňku z toho zvířete a začnete ji multiplikovat. Na to, abyste jí dodali tu multiplikační energii, potřebujete co možná nejmladší a hodně specifické buňky a ty se braly z mrtvých telecích zárodků. To byla velká kontroverze v oblasti tohoto průmyslu. Teprve teď se objevují náhražky toho, jak startovat růst kmenových buněk, ale abych úplně neodbočila, opravdu pěstujete maso, buď na Petriho misce, anebo dneska už ve velkém nerezovém kultivátoru.

Je to pořád potom maso?
Technicky to maso je. Myslím si, že ve skutečnosti je to mnohonásobně víc maso než ten sójový protein vytvarovaný do placičky. Ale jak se s tím společnost popere, jestli to bude pro vegetariány přijatelnější verze, nebo ne, to si vůbec nedovedu představit. Já osobně s tím furt trošku bojuju. Samozřejmě, pokud jste tradicionalista a máte rád zemědělství i jako krajinotvorný prvek, tak pro vás představa kultivovaného masa nevyvolává moc dobré pocity. Ale chápu, že pro lidi, kteří se zabývají vlivem zemědělství na klimatické změny, je to cesta.

Vidíte ještě nějaké další cesty, nějaké další nové trendy, něco jako Beyond Meat, ale čemu byste dávala víc šancí?
Čemu bych já dávala víc šancí? Myslíte vyloženě v sektoru vytváření náhražek?

Třeba rostlinné náhražky mléka se řešily hodně...
Jak to říct, toto je hodně osobní otázka. Myslím, že strašně záleží na tom, kam byste chtěl, aby svět směřoval. Teď se trošku odhalím: Já jsem spíš zastánce tradičního zemědělství a zlepšování technik zemědlěství a toho, jak už je. Jsem velký fanoušek regenerativního zemědělství a myslím si, že kdybychom šli touto cestou, že si hodně pomůžeme. Já možná řeknu jinou věc. Iluze toho, že je tady moc lidí a málo potravin, je velmi mylná. Tady je velká koncentrace kapitálu na jednom místě a hlad nevzniká na světě z toho, že by tady byl nedostatek potravin, ale z toho, že je tady špatná distribuce bohatství. Takže ten argument, s kterým vlastně začínáme všechny tyto zelené debaty, je podle mě a priori špatně postavený, protože problém není v tom, že by tady jídla bylo málo, ale v tom, že žába sedí na prameni.

A vždycky je to asi ve výsledku o tom, jak se o naši půdu a zvířata, která žijí s námi, staráme...

Taky, přesně tak. 

Matěj Skalický

Související témata: Beyond Meat, potraviny, rostliny, vegetariánství, veganství, inflace, agroreportérka, Matěj Skalický, Anna Grosmanová, podcast, konkurence, Vinohradská 12