Zatímco okolí vykopávek se velmi rychle proměňuje, tak archeologická naleziště jsou často neměnná. Vytváří se tím pohostinné podmínky pro ohrožené druhy živočichů. Například pro orla nebo gekony.
„Potravinová soběstačnost má samozřejmě dopad na zdraví lidí, kteří jedí svoje zdravé potraviny, do kterých vědí, že nedali chemii. Ale má to dopad třeba i do odpadů,“ říká zasupitelka Šablaturová.
Další rostlinou, kterou v národním parku botanici brzy očekávají, je ditrichie smradlavá nebo také oman smradlavý či poetičtěji omanka vonná. Rostlina je původem z jižní Evropy a severu Afriky.
V památkově chráněném areálu v posledních letech ubylo stromů a významně se tam kvůli tomu změnily světelné podmínky. Stínomilné trvalky, keře a cibuloviny už v parku nemohly plnohodnotně růst.
„Na dálniční svah přijde šest kilo vřesu a kilo druhově bohaté směsi, aby to sloužilo pro biodiverzitu, pro opylovače. Obsahuje například kopretiny, smolničky či chrastavce,“ říká Kamila Vítovcová.
Invazní rostliny, které vytlačují z přírody jiné druhy rostlin, chtějí v milovické rezervaci ničit i trvalejším způsobem, například laserem nebo elektrickým výbojem.
Mezi semeny uchovaných plodin jsou vzorky zeleniny, olejnin, pšenice, ječmene či luskovin. V globálním úložišti na Špicberkách má Česká republika zatím 1973 vzácných semen.
V posledních dnech a týdnech pořád jenom prší a je sychravo, do terénu se ale musí a práce je potřeba udělat. „Pokud to jde, tak nám nějaká bunda a holínky pomůžou,“ říká Zdeňka Flousková.
V Brně 30. 9. v 18.00 vyhlásí pořadatelé výsledky celorepublikové soutěže Park čtvrtstoletí. O titul se uchází i park na Moravském náměstí v Brně, kde je jedním z klíčových prvků hospodaření s vodou.
Akvaponický skleník navíc využívá obnovitelné zdroje. „Pomocí termiky na střeše skleníku ohříváme vodu, kterou pak využíváme k chovu sumečka,“ říká ředitel školy Aleš Vondrka.
Za pět let práce už oddíl vidí výsledky své práce. „První zásah byl náročný, protože tam byla vysoká travina, ale jak jsme se o to začali starat, tak ustoupila,“ říká zástupce vedoucí místních skautů.
„Během světových válek botanická zahrada fungovala spíše jako zásobárna zeleniny pro město. Mě zaujala v roce 1975 první výstava ušlechtilých koček,“ vypráví spoluautorka výstavy Radka Kuchtová.
„Pěstujeme je od roku 1925, máme 100leté výročí pěstování viktorií a máme s tím opravdu zkušenosti. Letos po 100 letech opět vykvetla,“ vysvětluje Ondrušková.
„Zajímalo mě, co se stane, když prales pokácíme a jak bude fungovat dynamika, nebo co tam poroste,“ říká Blaštík, který na Papui působil pod vedením Vojtěcha Novotného z Jihočeské univerzity.
Jak se mění větší než malé množství konopné drogy? Vladimír Kroc se zeptal biochemičky a bývalé členky Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jany Michailidu.
Jak samotná voda, tak i bahno, větve, suť nebo odpad, které přinese, můžou být nasáklé zdraví ohrožujícími látkami, jako jsou chemické nečistoty, vylité oleje nebo mikrobiální nečistoty.
Stella, Duo a Luna jsou tři buvolí samice. Pasou se v ohradě na pětihekratovém podmáčeném pozemku u soutoku řek Jihlavy a Svratky. V mokřadech se vodním buvolům dobře daří a prospívají krajině.