Schodek je neúměrně vysoký, nemyslí na konsolidaci, kritizují vládní návrh rozpočtu ekonomové

Vláda při schválení návrhu rozpočtu na příští rok podle ekonomů rezignovala na konsolidaci veřejných financí. Schodek rozpočtu je neúměrně vysoký a pravděpodobně bude kvůli dopadům pandemie a očekávaným daňovým změnám vyšší než schválných 320 miliard korun a spíše se může přiblížit výsledku letošního státního rozpočtu, soudí analytici.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Většina relevantních stran je ve vleku svých sponzorů | Foto: Filip Jandourek

Vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Návrh počítá s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na zdravotnictví nebo sociální dávky a s růstem investic. Zároveň ministerstvo očekává pokles daňových příjmů, příjmů z pojistného na sociální zabezpečení nebo pokles příjmů z dividend u firem, kde má stát podíl.

Vládní návrh rozpočtu počítá se schodkem 320 miliard korun. Nezahrnuje dopady zrušení superhrubé mzdy

Číst článek

Návrh neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení 19procentní nebo 15procentní sazby daně z příjmu. To bude ještě předmětem debaty koaličních stran, které chtějí následně změnu zapracovat v podobě pozměňovacího návrhu do daňového balíčku pro rok 2021, který je ve sněmovně. Vláda plánuje zrušení superhrubé mzdy jen na dva roky.

Šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová upozornila, že vláda rezignovala na zpracování strategie konsolidace veřejných financí. „Konkrétní opatření v této věci výslovně nechává až na příští vládě,“ uvedla.

Reakce opozičních stran

Nejsilnější opoziční strany upozorňují, že vládní návrh rozpočtu na příští rok s deficitem 320 miliard korun nemusí odpovídat realitě, protože nezohledňuje plánované daňové změny. ODS v této souvislosti mluví o fikci a o absurdním postupu vlády, Piráti návrh označují za nedodělek. 

„Vláda schválila státní rozpočet na rok 2020, o kterém sama ví, že jde o fikci. Schválený rozpočet s obřím deficitem ve výši 320 miliard korun nepočítá s daňovými změnami, které vláda na příští rok plánuje, přestože jsou v objemu minimálně desítek miliard korun,“ uvedl poslanec Jan Skopeček (ODS).

„Rozpočet musí obsahovat i plánované daňové změny. Mohou snížit příjmy až o 100 miliard korun, není možné něco takového opomenout. Vládou předkládaný návrh je v současné podobě nedodělek, který tyto důležité aspekty vůbec nezohledňuje,“ komentoval návrh rozpočtu poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

„Schodek ve výši 320 miliard korun pro příští rok je neúměrně vysoký,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek. Připomněl, že i v sousedních zemích je viditelný výrazný nárůst deficitů. „Ale pro příští rok je všude v okolí vidět snaha konsolidovat veřejné finance a citelně snižovat nevyrovnanost mezi příjmy a výdaji. V Česku je podle návrhu rozpočtu takové úsilí relativně nejmenší,“ dodal. Zrušení superhrubé mzdy podporuje, ale mělo by se podle něj udělat bez dopadu na rozpočet.

Investiční manko

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že z celkových rozpočtových výdajů je určeno na investice jen deset procent. „S nataženou dlaní se obracíme na Evropskou unii a snažíme se honem zakrýt investiční manko. Čím? Investicemi beton-asfalt-cihla-kanál?“ uvedla na twitteru.

Ani podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně se vláda nesnaží dostatečně konsolidovat veřejné finance. „Když se podíváme, co nyní dělají fiskálně zodpovědné vlády, tak například ta německá na příští rok plánuje deficit ve výši 2,8 procenta předcovidového HDP. To by u nás odpovídalo deficitu ve výši 158 miliard korun. Naše však plánuje deficit více než dvojnásobný - a to ještě nezapočítala vliv případné změny daně z příjmu,“ upozornil.

Podle Bartoně je možné, že vláda raději plánuje vyšší deficit, aby příští rok nemusela znovu chodit do sněmovny pro další navýšení. „To by bylo chvályhodné - kdyby se mohla důvěryhodně zavázat, že tak dělat nebude. Vyloučit to však nemůže, v průběhu roku 2021 se může dál pokoušet navyšovat i tento astronomický deficit,“ dodal.

Schodek rozpočtu v září stoupl na 252,7 miliardy. Je to nejhorší výsledek od vzniku Česka

Číst článek

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler uvedl, že návrh rozpočtu se schodkem 320 miliard korun byl naplánován vyšší, než trh původně očekával. Přitom byl podle něj návrh tvořen v době, kdy se nepočítalo s tak výrazným příchodem druhé vlny pandemie. „Nakonec by tak nebyl velkým překvapením v příštím roce deficit kolem 400 miliard korun, v závislosti na tom, jak bude vypadat další průběh pandemie v letošním a příštím roce,“ uvedl.

Zrušení superhrubé mzdy je podle daňové specialistky ze společnosti Kodap Jany Janouškové krok správným směrem. „Nicméně se nám jeví jako nevhodně načasovaný a relativně izolovaný. Přikláníme se ke zrušení superhrubé mzdy po věcné analýze dopadů zrušení a provázání s dalšími kroky, zejména s revizí dalších odčitatelných položek od základu daně a položek snižujících základ daně, zejména slevy na poplatníka,“ uvedla.

Současné řešení s kompenzací pro živnostníky je podle ní nedostatečné. „Zrušení superhrubé mzdy je systémový krok, který by měl být činěn koncepčně, nikoliv účelově izolovaně. A už vůbec ne časově omezeně,“ dodala.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme