„Kapitalisti sami nám prodají provaz, na kterém je my pověsíme.“ Tento výrok slýcháme už přes sto let a připisuje se Leninovi. Má vyjádřit to, že je Západ natolik motivovaný ziskem, že je schopen obchodovat i se svými nepřáteli, a to až do sebezničení. Byl to ale naopak Sovětský svaz, kdo před koncem minulého století zničil sám sebe. Teď to ale vypadá, jako by opět ožil, upozorňuje v komentáři pro Český rozhlas Plus Lída Rakušanová.

Komentář Praha 16:30 25. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Když Ursula von der Leyenová představovala poslední balík protiruských sankcí, řekla, že „útočíme přímo na srdce ruské válečné mašinérie... Na její bankovní, energetický a vojensko-průmyslový sektor“.

Už nedodala, že jedna z nejdůležitějších součástí „srdce“, totiž celý ruský jaderný sektor včetně vývozu ruského obohaceného uranu na výrobu palivových článků do jaderných elektráren, má z protiruských sankcí výjimku.

Rosatom má výjimky

Zastřešuje ho Rosatom, ruská státní korporace pro jadernou energii, která není Unií sankcionována, ačkoliv hraje v civilním i vojenském jaderném sektoru Ruska klíčovou roli. A pod Putinovou taktovkou dokonce expanduje na Západ.

Konkrétně je teď Rosatom před uzavřením společného podniku s francouzským Framatomem v továrně na palivové články v německém Lingenu, a to s cílem vyrábět tam palivo pro jaderné elektrárny sovětského typu, které fungují v řadě postsovětských států.

23:35

Expert: Evropa kupuje z Ruska víc jaderného paliva než před válkou. Je těžké vyhnout se Rosatomu

Číst článek

Protože se na Rosatom nevztahují protiruské sankce, bylo by takové partnerství sice formálně legální, ale politicky sporné a hlavně nebezpečné. Ať už z obav ze sabotáží a špionáže, nebo kvůli utužení závislosti na Rusku.

Dlužno dodat, že na rozdíl od Maďarska, které má s Rosatomem velmi úzké vztahy, Česko se snažilo už od listopadu ruskému palivu pro obě zdejší jaderné elektrárny pokud možno vyhnout. Což se loni zřejmě povedlo i v Dukovanech.

Americký zákaz až v roce 2028

Česká republika tak už není mezi zeměmi, které Evropské unii, jako to dělá Maďarsko nebo Slovensko, v sankcionování Rosatomu brání.

Závislosti na dovozu nízkoobohaceného uranu z Ruska se naproti tomu pořád ještě nezbavily USA. Rosatom na nich v roce 2023 vydělal přes miliardu dolarů. Od té doby ale dovoz klesá a úplný zákaz levného paliva z Ruska má v Americe platit od roku 2028.

Doufejme, že s těmi ziskuchtivými kapitalisty, kteří se oddělají sami, to snad přece jen nebude tak horké.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít