‚Přeměnit horu v otevřenou Bibli.‘ Polský umělec přes dvacet let tvořil sochy pro egyptský klášter

Po více než dvaceti letech dokončil polský sochař Mario svou práci v klášteře svatého Simona v Egyptě. Místo na vrcholu kopce nyní zdobí na 70 soch vyprávějících biblické příběhy. Polák původem z Krakova se přitom k sochařství dostal náhodou, když jej místní farář požádal, aby „horu přeměnil v otevřenou Bibli“.

Káhira Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

null

null

Klášter svatého Šimona se rozprostírá ve skále na vrcholu skalnatého kopce Mokattám ležícího na kraji Káhiry. Jeho stavba začala v 70. letech poté, co místo navštívil současný farář komplexu farář Saaman (arabská verze jména Šimon) a rozhodl se z něj vytvořit místo uctívání, píše server The National

‚Poslal mě sem Bůh‘

V 90. letech se otec Saaman seznámil s polským umělcem Mariem, který do Egypta přišel v rámci vzdělávacího projektu a jako zanícený křesťan chtěl v klášteře sloužit Bohu. Kněz ho tehdy požádal, aby „horu přeměnil v otevřenou Bibli“.

Umělec se úkolu zhostil a přes dvě desetiletí strávil tesáním biblických výjevů do skály. Nyní je jeho poslední dílo v koptském pravoslavném klášteře dokončeno.

Mario, celým jménem Mariusz Dybich, neměl tenkrát se sochařstvím žádné zkušenosti. Přesto si po seznámení se s knězem koupil elektrickou vrtačku a sbíječku a během několika dní vytvořil svou první sochu. Vyprávěla příběh zázraku, při kterém Šimon koželuh v 10. století pohnul horou Mokattám, aby dokázal sílu křesťanské víry. Klášter nese právě jeho jméno.

„Netušil jsem, že mám talent vytvářet sochy,“ říká dnes jedenapadesátiletý Mario. „Mojí prací je vyprávět duchovní příběhy této hory a křesťanství obecně,“ dodává umělec s tím, že chce, aby jeho dílo žilo i pro další generace. „Věřím, že mě na toto místo poslal Bůh.“

null

null

K veledílu přes odpadky

Za zhruba 23 let dokončil na 70 soch inspirovaných biblickými příběhy, které se nyní rozprostírají po sedmi jeskyních koptského komplexu a dodávají mu starobylý vzhled. „Dokončit jednu sochu může trvat pět dní, ale i půl roku, zaleží na designu,“ komentuje Mario, který se do Egypta přestěhoval z polského Krakova.

Je strašlivě těžké pohnout lidským srdcem, říká farář Romuald Štěpán Rob

Číst článek

„Pro mnohé je překvapující vidět Evropana, který touží opustit svou zemi kvůli práci v chudinské čtvrti,“ říká sochař. V Egyptě si našel manželku a má dvě dcery. Kromě soch dává v klášteře také lekce akrobacie na zavěšeném laně.

Dostat se ke svatému Šimonu je možné jen přes čtvrť takzvaných Zabbálínů, kteří sbírají a třídí káhirský odpad. Cesta je tak lemovaná hromadami páchnoucích odpadků, jež místu propůjčily jeho přezdívku „město odpadků“.

I přes složitý přístup však klášter každý týden navštíví tisíce lidí, kteří do něj míří kvůli bohoslužbám či jiným slavnostem koptské pravoslavné komunity, křesťanské menšiny, ke které se hlásí kolem deseti procent obyvatel Egypta.

„Klášter je teď veledílo,“ říká k dokončení Mariových soch otec Saaman.

mpr, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme