Kolik teče do neziskovek? Ministerstva posílají zlomek ze svých rozpočtů, hlavně sociálním projektům a sportu
„Chceme šetřit,“ obhajuje vládní kabinet škrty dotací pro neziskové organizace. Ty si loni podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přišly ze státní kasy na bezmála 13 miliard korun. V porovnání s celkovým rozpočtem jednotlivých resortů jde však o minimální částku. I tak téma dominuje veřejnému prostoru. Server iROZHLAS.cz spolu s datovým týmem Českého rozhlasu připravil kompletní přehled financování neziskovek ze státního rozpočtu.
Zatímco v roce 2010 šlo na neziskové organizace přímo ze státního rozpočtu 5,7 miliardy korun, v roce 2016 to bylo téměř dvakrát tolik - konkrétně 10,8 miliardy. Pro představu, jak se vyvíjelo financování neziskového sektoru ze strany jednotlivých resortů a státních institucí, se podívejte na následující graf.
Další peníze poskytly neziskovkám kraje – včetně Prahy to bylo v roce 2016 2,8 miliardy. Vedle toho přiteklo do neziskového sektoru z rozpočtů obcí 3,9 miliardy a ze státních fondů 220 milionů. Vyplývá to z aktuálního rozboru financování neziskového sektoru v roce 2016, který má iROZHLAS.cz k dispozici a který by měla v následujících týdnech projednat vláda.
Výdaje sotva procento
Ministerstva a další státní instituce dávají na provoz neziskových organizací většinou sotva procento ze svých rozpočtů. Jak ukazuje následující graf, třeba v případě resortů vnitra, spravedlnosti a dopravy to není ani desetina procenta.
Bezmála 85 procent dotací teče do neziskového sektoru přes ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jen resort školství rozdělil na dotacích v roce 2016 přes 5 miliard korun. Ve srovnání s jeho celkovým rozpočtem jde o 3,6 procenta. V případě ministerstva práce, který dal o miliardu méně a současně hospodaří s vůbec největším rozpočtem, je to ani ne procento.
Podpora zaměstnanosti i sportu
Nejvíce peněz se v roce 2016 poslalo do sociální oblasti, vzdělávání a sportu. V součtu šlo celkem o 8,5 miliardy korun. Například jen Fotbalová asociace ČR dostala na dotacích od státu podle serveru Hlídací pes v daném roce 375 milionů, což z ní činí i největšího příjemce peněz určených pro neziskové organizace.
O něco menší částka, konkrétně 346 milionů, přitom byla určena pro celou oblast zaměřující se na zahraniční pomoc a mezinárodní spolupráci. V celku jde o zhruba tři procenta výdajů na neziskový sektor. Ještě méně dostávají ze státní kasy organizace zabývající se ochranou životního prostředí, v roce 2016 to bylo 56 milionů korun.
Přesto jsou kvůli státní podpoře neziskové organizace často v hledáčku některých politiků. I to je podle politologa Kamila Švece z Univerzity Karlovy důvodem, proč se z financování neziskových organizací stala hlavní agenda veřejné debaty.
„Sloužily jim často jako vysvětlení problému, který třeba nebyli schopni vyřešit sami, a jako zástupný argument použili neziskový sektor. Neříkám, že vždy neoprávněně, ale dostává se to do veřejného diskurzu. Třeba u stavby dálnic ministři - a hlavně ten poslední - často mluví o tom, že ekologické organizace stavbu zdržují,“ popsal.
Negativní vnímání neziskovek
Situace kolem neziskových organizací se podle Švece, který současně působí jako analytik České televize, „silně vyhrotila“ v posledních třech letech hlavně v souvislosti s uprchlickou krizí. „Část neziskovek byla politiky označována za ty, kdo pomáhají tomu, aby k nám byli dováženi uprchlíci,“ pokračoval. Například prezident Miloš Zeman označil v červnu 2016 neziskovky za pijavice na státním rozpočtu.
Schillerová mírní slova o seškrtání peněz pro neziskové organizace. Tři miliardy jsou podle ní maximum
Číst článek
K negativnímu vnímání ale podle Švece přispívá i sám šéf kabinetu Andrej Babiš (ANO). „Když mluví během tiskové konference o tom, kolik se kde utratilo za workshopy, tak minimálně vytváří dojem, že neziskové organizace jsou průtokáč, který odčerpává velké peníze ze státního rozpočtu, aniž by třeba zmínil, že musí v naprosté většině ty peníze vysoutěžit na základě grantů,“ vysvětlil Švec.
Spor o škrty
Aktuální spor o peníze pro neziskové organizace vykrystalizoval poté, co ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) začala zkraje srpna hovořit o škrtech ve výši až tří miliard korun. Od vládních kolegů si na popud šéfa kabinetu Andreje Babiše současně vyžádala informace, ve kterých oblastech by jejich resorty mohly ušetřit. Údaje mají poskytnout do konce srpna.
Proti škrtům se vzápětí ohradily samy neziskové organizace. Například ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek Radiožurnálu řekl, že peníze by stát mohl ušetřit jinde. Upozornil, že Člověk v tísni čerpá ze státního rozpočtu asi 150 milionů korun a zhruba 40 mililonů z místních rozpočtů krajů a obcí, což dohromady představuje asi 10 procent celkového rozpočtu organizace.
Nad financováním neziskových organizací se v duelu Českého rozhlasu Plus střetli i poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková a poslanec SPD Lubomír Volný. Podle Gajdůškové je záměr šetřit na neziskových organizací společensky i ekonomicky „nemoudrý“. „Dobrovolníci za rok 2016 odpracovali 45,6 milionu hodin, to je práce za více než 5,5 miliardy korun,“ uvedla. Oproti tomu Volný argumentoval třeba tím, že neziskový sektor se vymkl kontrole. „Nežijeme v tržní ekonomice, ale dotační a neziskové,“ uvedl poslanec.
Vládní analýza
Proti osekání peněz vystoupili také experti na neziskový sektor v čele s místopředsedkyní Senátu Miluší Horskou z klubu KDU-ČSL. Jeho hospodaření podle nich podléhá kontrole, jejíž výsledky jsou veřejné. Vláda má navíc každoročně k dispozici analýzu výdajů od svého poradního orgánu.
Dokument obsahující aktuální rozbor financování neziskových organizací v roce 2016, ze kterého redakce čerpá v úvodu textu, dostal Babiš na stůl už v březnu, vrátil ho ale k přepracování. Vzhledem k analýze Schillerové napříč resorty by měl však nakonec zůstat v původní podobě a vláda by ho měla projednat v následujících týdnech.
Už dříve současně Schillerová avizovala, že peníze nezkrátí třeba organizacím, které pomáhají hendikepovaným lidem, starším či sociálně slabým. Podle premiéra Babiše by se zas škrty neměly týkat ani sportovců, těm jde přitom nejvíce peněz.
Související články
