Školy zápasí s online výukou. ‚Změnit způsob přemýšlení lidí jde nejlépe šokem,‘ říká pedagog

Řada učitelů v Česku má z výuky na dálku strach. Jarní události totiž ukázaly, že mnoho škol má s touto formou výuky potíže, které přetrvávají dodnes. Vzniklo proto množství platforem s cílem pomoci školám, žákům i studentům. Každá škola ale využívá pomoc po svém. Pedagog Bořivoj Brdička připomíná, že Česko zaostává v procesu vzdělávání v digitálních kompetencích za plánem schváleným v roce 2014.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pět procent dětí se doma dostane k počítači jen velmi zřídka. (ilustrační foto) | Foto: Miika Silfverberg | Zdroj: Flickr (CC BY 2.0)

Z analýzy technologického vybavení škol provedené vývojáři z Česko.Digital, nezávislé komunity vyvíjející technologie pro rozvoj státu, vyplynulo, že 40-45 procent škol využívá k učení na dálku jen nedostačující nástroje, jako jsou aplikace WhatsApp nebo Bakaláři.

„Víme, že 15-20 procent škol nemá nic, 30 procent má nějakou platformu a zbytek používá minoritní komunikační technologie. Nelze říct, že se v rámci výuky pracuje systematicky,“ konstatuje pro iROZHLAS.cz Miroslav Vysušil, projektový manažer Česko.Digital.

Školy se liší i v představách o ideální distanční výuce, jak vyplynulo z rozhovorů se zástupci tří škol, které prošly školením v užívání programů pro online výuku pod záštitou Učíme online.

Odlišná kvalita jarní online výuky? ‚Rozdíly mezi žáky jsou vždycky, nevidím v tom tragédii,‘ říká učitelka

Číst článek

Některým například vyhovuje uvést získané poznatky do praxe osobně. „V době koronavirových prázdnin jsem se s Česko.Digital spojila a oni mi v Teamsech vytvořili pět nebo šest stovek účtů pro žáky,“ popisuje průběh začátku práce s novou platformou Simona Kubátová z IT oddělení ZŠ Habrmanova v České Třebové.

Další nabízené školení nevyužila a v Microsoft Teams se zorientovala sama. Dokonce vytvořila i návody pro pedagogy. „Sami jsme se proškolili tak, že jsme si vytvořili skupiny čtyř učitelů, kteří následně vytvořili další skupinu, a tak předávali znalosti dál.“

Vyučující nezapomínají ani na samotné školáky. „V technologii stále proškolujeme i žáky, aby nezapomněli, jak se s Teams pracuje, protože situace může nastat kdykoliv znovu.“

Podobně situaci vnímají i další vyučující. „Na začátku nouzového stavu jsme používali jen online zadání pracovního listu a tím jsme končili. Děti ho pak vyplnily a poslaly zpátky. Školení mi pomohlo v tom, že jsem objevil něco nového, například specifické nástroje, které nejsou moc vidět. Ale to samostatné zkoušení pomůže více, hodnotí pomoc Zdeněk Balek, učitel informatiky ZŠ Strž ve Dvoře Králové.

Jiné školy zjistily, že jim nejvíce vyhovuje to, co již používaly. Nás to nijak výrazně neobohatilo. Byli jsme kontaktováni lektorkou a absolvovali školení. Spíše nás ale zajímalo, jak to dělají jiné školy. Chtěli jsme si vyměňovat zkušenosti,“ konstatuje Iva Poršová, ředitelka ZŠ a MŠ Dlouhý Most u Liberce. Škola zůstala i nadále u platformy Moodle, která jim vyhovuje více.

„Změnit způsob přemýšlení lidí je velmi těžké. Nejlépe to jde šokem. A to se právě stalo. Skokem jsme donutili učitele, aby se některé výukové programy naučili alespoň ovládat, což je podmínka pro to, aby vůbec začali přemýšlet nad tím, jak je používat didakticky,“ hodnotí situaci Bořivoj Brdička, popularizátor role technologií ve vzdělávání a vyučující z Pedagogické fakulty Univerzity.

„Většinou si učitel v této situaci představí, že svou výuku tak, jak ji praktikuje dosud, má nějakým způsobem převést do online prostoru. Snaží se učit stejně, ale ono to bohužel nejde.“

Nástrojů je mnoho

Nejčastěji užívanými nástroji pro online výuku jsou ty od společností Google a Microsoft. Prvně zmíněná firma nabízí balíček online aplikací s názvem G Suite. V rámci něj je možné využít aplikaci Google Classroom (česky Učebna), která je od minulého roku bezplatná. K užívání je nezbytná registrace školy k bezplatnému účtu. V rámci Učebny je možné vytvářet online kurzy, zadávat úkoly a následně je hodnotit. Žáci mají přístup k potřebným materiálům, mohou odevzdávat úkoly a navzájem spolupracovat.

Druhý z nejužívanějších nástrojů pro skupinovou online komunikaci je z dílny Microsoftu a je součástí balíčku Office 365. Jeho základní verze je pro akreditovaná akademická pracoviště zdarma a obsahuje mimo základních programů také přístup do Microsoft Teams, aplikace, která umožňuje kolektivně komunikovat a zadávat úlohy.

„Ty nástroje jsou hodně podobné a v zásadě se musí k jednomu z nich rozhodnout vedení školy. Podstatné je vědět, k čemu to chci použít,“ komentuje Brdička. K nabídce bezplatného využití aplikací je ale skeptický. „Zda tím cílem bylo skutečně pomoci nebo naučit lidi s nimi pracovat s tím, že později jim to zpoplatní, to je otázkou. Ty největší firmy si to mohou dovolit nabízet zdarma, ale některé menší aplikace to dělají s cílem na tom nakonec vydělávat. To je normální, jen je třeba umět si vybrat.

Dobrovolníci nabízejí pomoc 

V reakci na potíže způsobené náhlou nutností distanční výuky vzniklo několik dalších projektů, které si daly za úkol se startem online výuky pomoci.

Na stránce Ucime.se lze najít nástroj vyvinutý pro komunikaci učitele se třídou na dálku, včetně návodu k jeho užívání. Platforma je volně dostupná a její vývoj probíhal na základě výsledků průzkumu potřeb pedagogů. „Momentálně evidujeme přes dva tisíce registrovaných učitelů a sedm tisíc uskutečněných vyučovacích hodin a evidujeme přes šestnáct tisíc uživatelů, včetně žáků. Od procesu registrace po spuštění výuky učitele dělí jen pár sekund,“ uvádí Marek Mensa, spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti Attendu, která je autorem projektu.

Speciální podporu pro žáky, kteří potřebují v online výuce větší vedení, nabízí projekt zapojmevsechny.cz. Prostřednictvím studentů pedagogických oborů nabízí například distanční doučování. Žáci získají další pomoc při vzdělávání a studenti navíc i oborovou praxi.

Průzkum výuky během pandemie: učitelé zápolí s technologiemi, pro polovinu rodičů je doučování zátěž

Číst článek

Projekt SYPO pořádá webináře zabývající se jak tipy pro online výuku, tak radami pro zpestření výuky napříč předměty.

V souvislosti s online výukou se již na jaře objevila snaha situaci škol výzkumně zmapovat. Z výsledků PAQ research vyplynulo, že přibližně pět procent dětí se jen velmi zřídka dostane k počítači, tři procenta dětí ho dokonce doma nemají nebo se nemohou připojit k internetu. Jejich nové šetření poukázalo na to, že karanténa a distanční vzdělávání vedla u 20-30 procent rodin k častějším konfliktům, zejména u rodičů dětí z prvního stupně základních škol. Česká školní inspekce zjistila, že v každé páté škole komunikuje s učiteli pouze třetina žáků.

Situace je nejkomplikovanější ve vyloučených lokalitách a oblastech osídlených obyvateli s nízkým socioekonomickým statusem. Karlova univerzita společně s Masarykovou univerzitou zjistily tři hlavní potíže, které se z pohledu rodičů objevovaly– nedostatek času, špatný internet a omezené množství elektroniky v domácnosti a chybějící znalosti látky.

„V některých případech byl žák nedostupný, jindy ho blokovala nedostupnost samotného počítače nebo připojení k internetu,“ upozorňuje Pavlíková. Dodává, že se problém netýká vždy pouze sociálně nejslabších rodin. Další část rodin sice počítač k dispozici má, ten ale využívá více lidí. „V některých případech jsme se setkali naopak s pasivitou učitelů a přenesením vzdělání na žáka, a tím také na rodinu. Regionální specifikum je dané samozřejmě i sociální situaci v dané oblasti,“ doplňuje.

Peníze na počítače

V souvislosti s uzákoněním online výuky uvolnilo ministerstvo školství mimořádný příspěvek 20 tisíc korun na každého učitele. Tato dotace slouží k nákupu pomůcek nezbytných k zajištění online výuky, jako například notebooků, tabletů, potřebného softwaru, mikrofonů či kamer. Školy ji dostávají bez nutnosti o ni žádat a budou povinny doložit způsob jejího využití.

Možnost škol objednávat potřebnou techniku už od léta připomněl ve čtvrtečním Radiožurnálu ministr školství Robert Plaga (za ANO) v reakci na tvrzení prezidenta asociace ředitelů základních škol Michala Černého. Černý popsal, že mnohé školy získají objednané přístroje až v říjnu a nemohly tak s případnou přípravou k online výuce začít včas.

Názor, že situaci šlo předejít, zastává i Brdička. „Měli jsme tu Strategii digitálního vzdělávání. Jednalo se primárně o revizi rámcových vzdělávacích programů. Digitální kompetence a informatika, to jsou hlavní komponenty, které tato revize řeší.“ Zmíněná strategie měla být ve školách zavedena do roku 2017.

Teprve nyní by mělo ministerstvo oficiálně oznámit datum 1. září 2021, odkdy bude její implementace do výuky povinná. „Když to tak počítám, máme zpoždění přibližně šest let od schválení,“ říká Brdička.

Novela školského zákona

Pro případy, kdy bude nutné uzavřít třídu či celou školu byl přijat zákon, který upravuje povinnost škol v nutném případě poskytnout vzdělávání distanční formou. Povinnost nastává už v případě absence nadpoloviční většiny dětí z jedné školní třídy nebo skupiny. Forma výuky na dálku je v kompetenci samotných škol. „Je zajímavé, že i když bylo ukotvení povinnosti poskytovat distanční výuku v zákoně schváleno, stále je málo škol, které se o téma aktivně zajímají,“ uvedla pro server iRozhlas.cz Eva Pavlíková z Česko.digital, nezávislé komunity vyvíjející technologie pro rozvoj státu. Ministr školství Robert Plaga ve čtvrtek uvedl pro Radiožurnál, že v těchto dnech jsou školám rozesílány doplňující metodické pokyny pro online výuku, navazující na novelu zákona o distančním vzdělávání.

Podle dat ministerstva školství je v Česku zhruba 11 tisíc mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Metodika hygienických stanic přikazuje zavřít školu v okamžiku, kdy se pozitivní test na covid-19 potvrdí u více než 30 procent žáků. Jenže realita je jiná: podle hygienických stanic je při výuce momentálně omezeno téměř 250 škol a 40 je uzavřených.

Pomoc se zavedením, zprovozněním a proškolením učitelů v oblasti platforem pro online výuku nabízí Učíme online z dílny komunity Česko.Digital. „K dnešnímu dni (25.9.) se na nás ohledně pomoci se zprovozňováním online výuky obrátilo 491 škol. Našich online webinářů se pak naživo zúčastnilo 714 učitelů a učitelek a 3600 učitelů zhlédlo videa ze záznamu,“ uvádí pro iROZHLAS.cz Eva Pavlíková, provozní ředitelka Česko.Digital.

Nyní platforma s nabídkou pomoci sama oslovuje učitele. Děje se tak na základech výsledků z technologické mapy škol. Ta vznikla za účelem zmapovat připravenost škol na online výuku po technické stránce a zobrazuje pravděpodobné technické zajištění škol.

Učíme online ale pouze nečeká, až se učitelé ozvou. Sama také pátrá po dostupnosti technologií na školách a na základě získaných výsledků ve spolupráci s ministerstvem školství oslovuje s nabídkou pomoci. „V průběhu jarní karantény jsme zjistili, že se značně liší, a proto jsme začali pracovat na vytvoření přehledné technologické mapy škol, která pomůže nejen nám lépe zacílit pomoc,“ říká Pavlíková.

Technologická mapa vznikla za účelem zmapovat připravenost škol na online výuku po technické stránce. „Pomocí automatického dotazování na servery škol zjišťujeme, jestli jsou živé, jak běží a další detaily, ze kterých odvozujeme užívanou platformu. Pokud hlavní server školy běží na technologii Microsoft, lze předpokládat, že škola má tuto technologii k dispozici. Nelze to ale brát jako jistou informaci,“ uvádí Vysušil.

Na základě těchto informací pak obvolávají školy. „V 15 procentech jsme narazili na školy, které nevyužívají žádnou technologii, 15 procent užívá Google a 15 procent Microsoft. Ke stejným zjištěním docházejí i jiné zdroje,“ doplňuje Vysušil. Školy, které nemají žádné nebo slabé technické vybavení jsou pak oslovovány jako první. V období mezi dubnem a květnem oslovilo ministerstvo školství s nabídkou pomoci přibližně tisíc škol, které vnímalo jako nejpotřebnější.

Karolína Schubertová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme