Revize rámcových vzdělávacích programů jde do finále. Ministerstvo školství je chce schválit do konce roku. S těmi pro základní vzdělávání je ale problém. Zástupci škol a učitelů vyzývají k odkladu.
Ministerstvo školství plánuje změny zákonů o ústavní péči. „Chceme se zabývat tématem služeb pro děti, které jsou závislé a mají ústavní výchovu," říká zástupkyně resortu.
Server iROZHLAS.cz v sérii článků popisuje krizi ústavní výchovy, poslední část se zaměřuje na možné změny systému. Špatná zpráva je, že plánované změny zřejmě nestihnou projít legislativním procesem.
„Dáme dítě do ústavu, pak ho ale co čtrnáct dní pouštíme domů do otřesných podmínek. Co někdo čeká?“ ptá se ředitel výchovného ústavu v Boleticích nad Labem Rudolf Jakubec.
„Evidentně je to nebezpečný psychiatrický pacient, ale místo toho se hodí do ústavu, aby se problému zbavili. Jsme horký brambor, se kterým nikdo nechce mít nic společného,“ říká ředitel Jakubec.
Vláda spolu s rozpočtem předkládá do Sněmovny také výhled na další dva roky, tedy 2026 a 2027. Měl by to být srozumitelný finanční koridor, kudy se bude vzdělávání ubírat, ale není.
Krejčí nabídl ministru školství Mikuláši Bekovi rezignaci, ten ji přijal. Informovali o tom na čtvrteční společné tiskové konferenci. Krejčího ve funkci nahradí jeho zástupkyně Barbora Rosůlková.
O finance na nákup nemovitostí pro dětské domovy mohou v první řadě žádat kraje, které jsou nejčastějšími zřizovateli dětských domovů. Ze všech krajů se od vypsání výzev přihlásil ale jen Pardubický.
Vláda oznámila zavedení všeobecných lyceí, které mají doplnit již existující gymnázia a oborová lycea. S návrhem nesouhlasí například Asociace středních průmyslových škol, jiní jsou ale pro novinku.
Když na začátku roku chyběly školám peníze na platy kuchařek, školníků a uklízeček, začal ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mluvit o převedení jejich financování na zřizovatele, tedy obce a kraje.
Vratislav Mynář nemusí vracet dotaci na svůj penzion v Osvětimanech, rozhodl kasační soud. Podle žalobce Martina Malůše bude i tento závěr součástí dokazování před soudem, který čeká Mynáře v říjnu.
Policie spolupracuje se slovenskými kolegy řešícími podobné problémy. Vznikla také pracovní skupina, kde zasednou zástupci ministerstva vnitra, školství, policie a zmocněnkyně pro lidská práva.
Podle zveřejněného verdiktu Mynářova firma v žádosti o dotaci nic netajila, jak konstatoval prvoinstanční verdikt. „Jsem rád, že zvítězila pravda,“ zhodnotil rozhodnutí kasačního soudu Mynář.
Státní zástupce podal v případu údajné zpronevěry dotací nadací Help Ukraine obžalobu na jejího zakladatele Vladimíra Gergela. Za peníze na integraci uprchlíků si měl pořídit nový byt.
Sága jménem „vládní škrty“ pokračuje. Ani za tři roky fungování nedokázala Fialova vláda vymyslet jiný recept na problémy s rozpočtem, než je osekávání veřejných výdajů.
„Olympiády jako takové vědomostní jsou nekomerční organizace a nekomerční soutěže, a tudíž tady nevidím žádný konflikt,“ řekl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
Není jisté další užívání slova olympiáda u oborových soutěží. Ze zákona je totiž držitelem práva na toto slovo Český olympijský výbor, který se o toto právo nyní hlásí.
Dokumenty žádné konkrétní státy nezmiňují, ale nejaktivnější je na poli technologické špionáže Čína. Kromě americké FBI před tím varuje třeba také česká kontrarozvědka BIS.
„Rodin, které se ocitají v horší ekonomické situaci, je čím dál víc. Od covidu, i předtím krize a tak dál,“ popisuje místostarostka Prahy 7 Hana Šišková (Praha sobě).
Rektoři se podle usnesení zasazují o udržitelný prorůstový rozpočet vysokého školství, bez kterého školy nebudou schopny efektivně plánovat a zabezpečit kvalitní vzdělávání.
S Bekovými aspoň 30 miliardami plus na příští rok je ale několik potíží. Ve střednědobém výhledu rozpočtu je na rok 2025 minus 15 miliard oproti letošku. Takže Bek začíná jednat v hluboké defenzivě.
Bek prozrazuje, že 6 miliard korun navíc by měly získat vysoké školy, aby se mohly připravit na příchod silných populačních ročníků, které jsou nyní na středních školách.
Z celkových 6000 neúspěšných deváťáků je čtvrtina z metropole a další téměř čtvrtina ze středních Čech. Rodiče i politici popisují případy, kdy na žádnou školu v Praze nestačilo ani 90 bodů ze 100.
V prvním kole přijímaček na střední školy uspělo téměř 94 procent deváťáků. 6 000 z nich v prvním kole neuspělo. Tři čtvrtiny z přijatých se dostalo na školu, kterou měly na prvním místě.