„Řešení je nezbytné okamžitě, žádné strategické plány, které budou mít dopad za dlouhá léta, katastrofu nezvrátí,“ uvedl děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jan Stejskal.
Soud znovu projednával obvinění Miroslava Pelty v kauze rozdělování dotací na ministerstvu školství. Pelta říká, že s žádným žadatelem o dotaci nejednal a s nikým si nedohadoval protislužbu.
Pocházely z kurzů Profesionální coach, Investigativní strategie a osobní finanční plánování a také Barvení vlasů úroveň jedna, dva a tři. Ukázky těchto dokumentů OEAEP poskytla ministerstvu.
„Předložené dokumenty vykazují znaky nehospodárného využití dotace,“ řekla Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství, které nákupy dotovalo. Národní sportovní agentura případ prověří.
„Pedagogové by zejména chtěli snížit rozsah obsahu vzdělávání. Vnímají, že rozsah učiva je tak významný, že je omezuje v diferenciaci a individualizaci výuky,“ říká v rozhovoru Tomáš Zatloukal.
„Dosud jsme měli v Česku jenom legislativu, která ale nestačila. Existuje totiž spousta situací, ve kterých se musíme zabývat etikou a řešit, co bude pro žáka nejpřínosnější,“ říká Marková.
Učitelé budou mít etický kodex, který jim má pomoci v každodenních situacích. Český rozhlas se na jeho užití zeptal ředitele jedné z pražských základních škol Ondřeja Lněnička.
Cílem není ušetřit, nově by se počet asistentů ve škole vypočítával podle několika parametrů, například podle počtu tříd a jejich naplněnosti, popsal pro Radiožurnál Černý.
Vláda slibuje učitelům, že od roku 2024 budou mít plat ve výši 130 procent průměrné mzdy. Odboráři už nahlas vyslovují obavy, že stát své závazky nedodrží.
Problematika kapacit škol podle ministra Vladimíra Balaše (STAN) nespadá pod resort školství, ale do kompetence zřizovatelů, tedy obcí a měst. Ti ji podle něj často neřeší.
Platit školné na vysokých školách v Česku, nebo ne? Debatu rozvířil návrh Národní ekonomické rady vlády, která doporučila odložené školné. Absolventi by ho tak spláceli až po dosažení určitých příjmů.
Podobné útoky jsou v Somálsku běžné. Nejčastěji za nimi stojí islámští radikálové z organizace Šabáb, která má podle prezidenta na svědomí také sobotní útoky.
Školy s vysokým podílem znevýhodněných žáků to mají těžší. Dostanou proto dvě miliardy navíc. Dostávat více peněz než ostatní školy by ty znevýhodněné měly časem pravidelně, ze zákona.
Česká republika zaplatí Jaroslavovi Suchému necelých sto tisíc korun. Učiní tak, protože byl Suchý údajně kvůli svému romskému původu umístěn do zvláštní školy.
Zbavit ředitele škol přehnané administrativy a uvolnit jim ruce pro práci s učiteli a žáky - to je cíl projektu ministerstva školství s názvem Střední článek podpory ve vzdělávání.
Z dat, která zpracovala Rada vysokých škol, vyplývá, že zvyšování mezd vysokoškolských pedagogů v uplynulých letech nedrželo tempo s tím, jak se přidávalo pracovníkům v základních a středních školách.
S aktuální podobou návrhu státního rozpočtu a rychle se blížícím termínem jeho schvalování se zdá, že v oblasti, kterou vláda označovala za svou prioritní, příliš financí nezůstane.
Proč na střední školy míří jen čtvrtina ukrajinských uprchlíků ve věku 15 až 18 let? Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) Radiožurnálu řekl, že podle jeho analýzy je důvodem špatná znalost češtiny.
Zápis mladistvých Ukrajinců do českých škol je jednou z klíčových částí integrace uprchlíků do společnosti. Na podzimní adaptační skupiny uvolnilo ministerstvo školství 200 milionů.
Přestože letošní zahájení školního roku není svázáno proticovidovými pravidly, školy čeká velká výzva se zapojením ukrajinských dětí do výuky. Podle Jana Mareše je však české školství připraveno.
„Do podchycení ukrajinských dětí, žáků, studentů a eventuálně i do zapojení ukrajinských učitelů a nepedagogických pracovníků Česká republika investovala celkem přes tři miliardy korun,“ uvedl Balaš.