Příští ústavní soudce Svatoň: Zajímá mě porušování základních práv a svobod orgány veřejné moci

Ústavní soud bude po více než roce opět kompletní. Senátoři souhlasili s tím, aby se patnáctým soudcem stal brněnský docent ústavního práva Jan Svatoň. Do funkce ho musí jmenovat prezident Miloš Zeman. „Moje životní krédo je: Když něco dělám, tak to dělám pořádně. A když to nechci dělat pořádně, tak to raději nedělám vůbec,“ říká Svatoň. Těší se, až bude posuzovat témata porušování základních práv a svobod veřejnou mocí.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Svatoň

Jan Svatoň | Foto: Ludmila Opltová | Zdroj: Český rozhlas

Jste znalec ústavního práva, docent Masarykovy univerzity a někdejší děkan její Právnické fakulty. Co z toho podle vás nejvíce přesvědčilo senátory, kteří bývají poměrně kritičtí k návrhům Miloše Zemana?
Domnívám se, že to byla moje dlouholetá praktická zkušenost v práci Ústavního soudu. Spolupracoval jsem s několika ústavními soudci, sbíral jsem dlouhá léta zkušenosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host Dne na Moravě: Jan Svatoň

A také se domnívám, že jistou roli sehrálo i mé působení v akademické sféře, a to nejen v oblasti pedagogické, ale také v oblasti managementu, tedy řízení Právnické fakulty a některých dalších pracovišť, třeba Katedry ústavního práva, nebo moje působení ve funkci prorektora.

Domnívám se, že to všechno byly klíčové momenty, které mohly senátory přesvědčit o tom, že bych mohl být vhodným kandidátem na funkci soudce Ústavního soudu.

Jan Svatoň

Řídil brněnskou právnickou fakultu, byl prorektorem Masarykovy univerzity. Je docentem ústavního práva.

Na Ústavním soudě působil jako asistent tří soudců. Asistenti ústavních soudců bývají respektovaní odborníci, jejichž rukopis často nesou zásadní právní dokumenty.

Letos vyprší desetiletý mandát sedmi členům Ústavního soudu včetně předsedy Pavla Rychetského, příští rok dalším čtyřem. S výjimkou Rychetského mají všichni šanci na druhé funkční období.

Bylo grilování od senátorů těžké?
Bylo to náročné. Samozřejmě se tu a tam záludné otázky vyskytují. To je jasné, protože ústavně-právní reálie jsou vždy zajímavé, důležité a v současné dobře je celá řada otázek, které se dotýkají rodiny, manželství a toho, co by mělo a nemělo být upraveno v Ústavě.

Dalo by se říci, že úvahy nad tím, zda změnit a doplňovat Ústavu, jsou jeden velký příběh, takřka nekonečný. Otázky tak směřovaly do všech těchto oblastí a nejen do nich.

Zaskočil vás nějaký dotaz?
Domnívám se, že ne. Ale člověk nemůže být na všechno připraven, témata jsou živá a mohou být někdy více, někdy méně očekávána. A některá z těch méně očekávatelných témat jsem v ten okamžik skutečně považoval za náročnější.

Dělám to pořádně

Ústavní soud znáte z pozice asistenta postupně několika ústavních soudců. Bude pro vás velká změna, když budete sám soudcem?
Bezpochyby, to je zásadní změna.

Asistent ústavního soudce není nějaká sekretářka. Je to vysoce kvalifikovaný odborník, který často chystá ty texty až do poslední chvíle. Budete mít v pozici ústavního soudce dost času na to, abyste se zahloubal do nějakého tématu tak jako asistent?
Tady musím říct své životní krédo: Když něco dělám, tak to dělám pořádně. A když to nechci dělat pořádně, tak to raději nedělám vůbec.

Doufám, že Ústavní soud nikdy nebude součástí Agrofertu, prohlásil jeho předseda Rychetský

Číst článek

Toto je odpověď na vaši otázku a domnívám se, že by z toho mohlo vyplývat, že jistě budu věnovat pozornost nejen těm velkým důležitým tématům, tak i méně důležitým i rutinním činnostem. Už jsem tak založený.

Jak těžké je vybrat asistenta, na kterého teď budete hodně spoléhat?
Mohu na to zatím odpovědět pouze ze své zkušenosti. Byl jsem oslovován v minulosti, ať profesorem Jiřím Malenovským ještě na federálním ústavním soudem, pak profesorem Vojenem Güttlerem a panem profesorem Vladimírem Sládečkem.

Mohu říci, že jsem rád na tuto spolupráci kývl. Takže očekávám, že pokud se budu obracet na některého z kolegů nebo kolegyň, které znám, tak snad dojdu také kýženého výsledku, že budu mít asistenty a asistentky.

Ale je to samozřejmě záležitost náročná a velké důvěry, pochopitelně. Protože asistent není sekretářka, je to spolupracovník.

V dobré kondici

V jaké kondici Ústavní soud je?
Domnívám se, že je v dobré kondici. Myslím si, že věci vyřizuje expeditivně. Koneckonců i po to období, kdy odešla do Štrasburku k Evropskému soudu pro lidská práva paní kolegyně Kateřina Šimáčková, na jejíž místo nastupuji, tak Ústavní soud zvládal nápad.

Ale pochopitelně je 15 soudců víc než 14, takže se domnívám, že moje činnost bude prospěšná.

Ústavní soud umožnil snazší přístup ke statistickým údajům ve zdravotnickém systému

Číst článek

To je vyřizování věcí. Co důvěra lidí v Ústavní soud?
Jak mohu sledovat po dobu, co tam působím, tak důvěra je poměrně značná. Ústavní soud tady vystupuje v pozici garanta ústavnosti a zákonnosti.

Na druhé straně zase musím říci, že někdy mají lidé určitou představu, že Ústavní soud  je třetí instancí, že může řešit vše a pokračovat v určitém řízení ve věci. To samozřejmě možné není. Lépe řečeno, je to možné v extrémních situacích a v extrémním porušení ústavnosti a zákonnosti.

Ale jinak Ústavní soud působí mimo soudní soustavu a řeší zásadní otázky ať abstraktní kontroly ústavnosti, tedy přezkoumávání zákonů a dalších právních předpisům, anebo konkrétní kontrolu ústavnosti. To znamená vyřizování ústavních stížností v konkrétních věcech.

Skutečně ten klíčový pohled je z úrovně ochrany základních práv a svobod. Myslím, že je to nutné stále zdůrazňovat a ve vztahu k tomu očekávání připomínat.

Ústavní soud má ještě další oblasti své působnosti, ale ty nemůžeme považovat za jádro. To jsou otázky týkající se ověřování mandátu, případně obnovy řízení po rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a tak dál.

Soudci dál od moci

Jste z Vysočiny, většinu života žijete v Brně. Je dobře, že je Ústavní soud trochu stranou od centrály moci?
Nepochybně. Mám pocit, že je to trochu tradice. Koneckonců spolkový ústavní soud v Německu sídli v Karlsruhe, ne v hlavním městě. Tuším, že v minulosti to byl Bonn. Slováci mají ústavní soud v Košicích. Takže myslím, že je to více než symbolické.

Rychetský se ptá finalistů Pavla a Babiše: Má a smí prezident komunikovat se soudci?

Číst článek

Je nějaké téma, na které se v následujících měsících a letech těšíte?
Mě vždy zajímají otázky, řekněme, hodnotového přezkumu problematiky možného porušení základních práv a svobod orgány veřejné moci.

Samozřejmě mě zajímají i ty otázky, ve kterých jsem jako pedagog působil a působím na Právnické fakultě a týkají se problematiky formy vlády, vztahu mezi orgány navzájem, tedy otázky kompetenčního konfliktu i uplatňování působnosti, pravomocí a ustanovování osob do funkcí a podobně. Takže otázky, které náleží do předmětu, který vyučuji nejraději, a to je státověda.

Kontinuální obměna by byla lepší

Vaším jmenováním se doplní plénum Ústavního soudu znovu na 15 členů. Je to po více než roce. Letos ale sedm vašich kolegů skončí, příští rok uplyne mandát dalším čtyřem. Není z hlediska státovědy a ústavního práva špatně, že se hned na začátku nepodařilo to desetileté funkční období ústavních soudců více rozložit, aby ta proměna soudu byla postupná?
Dnes můžeme uvažovat, meditovat a přemýšlet, zda to bylo v pořádku takto nastavit. Nepochybně můžeme říci, že kontinuální průběžná obměna každé instituce, tedy i Ústavního soudu, je pro jeho činnost, vystupování navenek, pro posuzování problémů, otázek a kauz z více úhlů pohledu, nepochybně užitečná a lepší. 

Ale ústavodárce a zákonodárce uvažoval takto a my si dnes můžeme pouze říci, co by mohlo být. Ale vycházet musíme z toho, co je. Takže ty úvahy nepochybně byly a budou. Uvažuje se, pokud je mi známo, například o prodloužení funkčního období soudce na 12 let.

Zeman tvrdí, že má analýzu, podle níž neexistuje překážka ke jmenování předsedy Ústavního soudu

Číst článek

Ale potom by bylo jenom jedno funkční období.
Ano. Takže těch úvah je více a Ústavní soud, myslím si, z tohoto nastavení plní svoji funkcí velmi dobře a zásadní problémy se neprojevují, to určitě ne.

‚Nabídku jsem nedostal‚

Určitě jste zaregistroval otazníky kolem myšlenky prezidenta Miloše Zemana, že by jmenoval předsedu Ústavního soudu, i když Pavlu Rychetskému jeho mandát skončí až pět měsíců po tom prezidentském. Byl by to podle vás akceptovatelný postup?
Tady musím odpovědět jednoznačně. To je otázka, ke které bych jako budoucí ústavní soudce, pokud budu prezidentem jmenován, bych mohl být někdy brán v potaz jako soudce. A tedy bych se nerad v tomto směru vyjadřoval, protože soudce se nemá vyjadřovat k otázkám, které by náležely do rámce procesu, na kterém se soudce spolupodílí.

Ale vy jste takovou nabídku nedostal od prezidenta, že by vás jmenoval předsedou?
Takovou nabídku jsem nedostal.

Veřejná správa nemá být pozadu

Vraťme se k fungování Ústavního soudu. Máte pocit, že další roky přinesou posun ve stylu rozhodování soudu? Mám tím na mysli třeba možné rozpory mezi našimi předpisy a právem Evropské unie, které jsou poměrně zajímavé propojené?
Dosavadní praxe Ústavního soudu v tomto směru myslím, že konfrontační nebyla. Koneckonců Ústavní soud se zabývá aplikací nejen vnitrostátního práva, ale také jeho důsledky z hlediska evropské úpravy. Myslím, že v tomto směru by nemělo docházet k zásadním problémům.

Ústavní soud odmítl návrh na zrušení věkové hranice 70 let pro soudcovskou práci

Číst článek

Pochopitelně jsou zde mechanismy, které vypovídají o třeba kontrolní funkci parlamentního orgánu České republiky, vyjadřování se k návrhům evropských předpisů a tak dále.

V minulosti byla jedna z nejzajímavějších otázek ta, která se věnovala slovenským důchodům. A tady Ústavní soud své stanovisko obhájil elegantně.

To další období ale bude rozhodně trochu jiné. Stále častěji bude i Ústavní soud řešit oblasti, jako jsou informační technologie, šíření dezinformací, téma bezpečnosti. Myslíte si, že je to pro něj velká výzva?
Nepochybně je to velmi náročná problematika. Myslím si, že tady Ústavní soud i z hlediska své praxe bude řešit otázky, které doposud neřešil.

Ale je tam jedno hledisko, které jsem zde zmínil. Je to hledisko ústavnosti, respektu k základním právům a svobodám, ochrana určitých základních práv, listovního tajemství, domovního tajemství. Nyní především v souvislosti s problematikou trestního řízení.

Dnes právě díky moderním technologiím toto nabývá, mohu to říci vznešeně, jiné dimenze. Technologický pokrok zde hraje velkou úlohu a také možnosti, které přináší vstup technologie do běžného života lidí.

Zákon umožňující policii odebírat a uchovávat DNA sice není ideální, ale Ústavní soud jej nezrušil

Číst článek

Zkusme to uvést na příkladu. Papírová obálka versus e-mail?
Přesně tak. To, co za mého mládí bylo alfou omegou, korespondence písemná, tak se dnes odehrává v elektronickém prostředí, v elektronickém světě.

A ten je neustálým soubojem mezi konstruktivním přístupem, tedy tím, co má sloužit lidem a, troufnu si říci zase nadneseně, lidstvu. Tak to je v neustálé soutěži s těmi, kteří se snaží tyto možnosti ovlivnit, kybernetikové by asi řekli prolomit.

To jsou rizika a nebezpečí, na které se musí především veřejná sféra připravit. Ona se připravuje a snaží se, ale vyrovnat se. Neměla by být jeden nebo dva kroky pozadu.

Stále slyšíme a hovoří se o tom, že ten kontakt například veřejné správy s občany by měl být elektronickou cestou. Mnohé věci se daří, mnohé věci jsou v plenkách a o některých věcech se dokonce zatím ještě ani neuvažuje. Ale nepochybně přijdou.

I ty možnosti, které by jednou mohly vstupovat do vztahu mezi veřejnou mocí a občanem, dnes ještě ani nemáme popsány. Ale je nutné vycházet z toho, že k nim bude docházet.

Bezpečnost

Do evropského prostoru se po desítkách let vrací otázka bezpečnosti z hlediska válečného. Bojíte se, že i toto bude téma, kterým se bude Ústavní soud muset v budoucnu zabývat z hlediska ochrany lidských práv?
To je otázka, která zřejmě do rámce působení Ústavního soudu, do jeho působnosti, by vstupovala jako nová.

Všechna témata jako povinnost nastoupit vojenskou službu a podobně? To je věc, kterou naše justice neřešila spoustu let.
Pokud si vzpomínám, tak v 90. letech se řešila otázka takzvaných odpíračů. Tam byly takové čilé kontakty, někdy se tomu říkalo i ping pong mezi Ústavním soudem a Nejvyšším soudem.

Pokud se na to díváme tímto úhlem pohledu, tak pochopitelně i tyto otázky se mohou objevit, to je jasné. Z hlediska vnitrostátní bezpečnosti tyto otázky Ústavnímu soudu nebyly, nejsou a pravděpodobně by v tomto rozměru ani v budoucnu nebyly cizí.

Samozřejmě jiné otázky si dnes nedokážeme ani představit.

Připomínáme, že vaše jmenování a skládání slibu teprve přijde, ale přesto – taláry Ústavního soudu mají univerzální velikost, nebo vám je budou šít na míru?
To nevím, jestli mají univerzální velikost. Ale z hlediska praktického, jak jsem si všiml, tak zřejmě budou šity na míru.

Miloš Šenkýř, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme