Vědci zjišťují, jak vážnou hrozbu pro českou přírodu představuje mýval. Vytvořili umělá hnízda s fotopastí
Vědci z Mendelovy univerzity chtějí zjistit, jak vážnou hrozbu pro českou přírodu představuje mýval severní. Původně americký druh nemá v Evropě přirozené nepřátele. Je významným predátorem obojživelníků, plazů či drobných savců, vybírá také ptačí hnízda. Komplexní výzkum mývalů provádějí odborníci z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, oznámila v úterý mluvčí školy Tereza Pospíchalová.
Výzkum se nyní soustředí hlavně na dvě lokality, kde se mýval intenzivně a dlouho vyskytuje – Chropyňský luh na Kroměřížsku a Doupovské hory na Karlovarsku.
„V posledních letech ale registrujeme významné šíření mývala i severním směrem, do oblasti přírodní rezervace Království, Litovelského Pomoraví až po Šumpersko. Významnou lokalitou je ale také jih Prostějovska,“ řekl za výzkumníky Ondřej Mikulka.
Mývalové nebo exotické želvy. V přírodě Plzeňského kraje se čím dál častěji objevují nepůvodní zvířata
Číst článek
Mývalů přibývá také na jižní Moravě. Oblíbili si vojenský újezd Březina na Vyškovsku, ale i další části Vyškovska a Blanenska. Několik mývalů žije přímo v Brně. Vědci předpokládají, že se invazivní druh bude dál šířit.
Data o pohybu mývalů získávají vědci například pomocí telemetrických obojků. „Relevantní data budeme mít na konci letošního roku, již nyní ale můžeme říct, že se jedná o unikátní monitoring v rámci Evropy,“ uvedl Mikulka.
Dosavadní zjištění naznačují, že samci a samice mají rozdílně velké okrsky, pravidelně navštěvují tůně s obojživelníky a nečiní jim problém vstoupit do zastavěného území.
Vědci také vytvořili umělá ptačí hnízda s fotopastmi. Vejce sice na zemi nejčastěji nacházeli divočáci, hned po nich ale následovali mývalové, kteří navíc dokážou vylézt i na stromy, mají obratné přední končetiny s pěti prsty a jsou chytří.
„S kolegy z oblasti Doupova jsme zdokumentovali případy, kdy jedinec chycený do pasti dokázal zařízení sám otevřít a uprchnout. Starší a zkušenější jedinci navíc dovedou odebrat návnadu, aniž by aktivovali spouštěcí mechanismus pasti,“ uvedl Mikulka.
Výzkum by měl také navrhnout, jak stavy nepůvodních mývalů regulovat. Výzkumný tým očekává finální výstupy v roce 2026.
