Na inauguraci v Paláci nezávislosti bylo pozváno několik set lidí, včetně vysokých funkcionářů, poslanců, novinářů, vědců a činitelů z oblasti kultury a sportu. Veřejnost nebyla předem informována.
Před nedělním „Pochodem solidarity“ operátoři na žádost úřadů snížili rychlost mobilního internetu. Do centra města přijely jednotky pořádkových sil i s těžkou technikou.
V Minsku se opět konala demonstrace proti režimu, které se účastnilo cca 2000 lidí, převážně žen. Podle agentury Reuters policie pozatýkala stovky demonstrantů.
„Kdyby Rusové chtěli, pomoc může být ještě výraznější, na druhou stranu ale oni sami řeší určitá dilemata s ohledem na to, jak moc je Lukašenko v zemi nepopulární,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník.
O sankcích budou příští pondělí jednat unijní ministři zahraničí a seznam má podporu velké většiny zemí, Lukašenko na něm však nefiguruje, neboť řada států mu chce dát čas na zahájení dialogu.
Rozporuplné informace přicházejí z Minsku. Podle nezávislých zdrojů se o víkendu v jeho ulicích sešlo až 150 tisíc lidí, zatímco běloruské ministerstvo vnitra připouští pouhé 3 tisíce účastníků.
„Jsme pro to, aby sami Bělorusové, bez napovídání a tlaku zvenčí, klidným způsobem a dialogem projednali situaci a dospěli ke společnému řešení,“ řekl svému běloruskému protějšku ruský prezident.
EU zvažuje sankce proti lídrům režimu v Bělorusku, kteří se podíleli na potlačení protestů po prezidentských volbách. Jaké sankce jsou ve hře? Jak účinnou metodu představují? A kde stojí Česko?
Nedělní demonstrace, která se konala pod heslem Pochod hrdinů, byla věnována zatčené čelné představitelce opozice Maryji Kalesnikavové a dalším vedoucím osobnostem protestního hnutí.
Podle nezávislého zpravodajského portálu tut.by se sobotního protestního průvodu zúčastnilo přes 10 000 žen. Policie proti účastnicím protestu tvrdě zasáhla a asi třicítku jich zatkla.
Pánek poukazuje i na to, že Lukašenko neustále mění strategii. Před pár měsíci například prohlašoval, že o jeho svržení usilují promoskevské síly, které docílit většího přimknutí.
Diplomaté k držitelce Nobelovy ceny za literaturu přijeli po jejím prohlášení, že zůstala jako poslední z vedení koordirady na svobodě a že jí na dveře buší neznámí lidé.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu označila policejní zásah za brutální a ruská tisková agentura TASS za hrubý, a to i vůči přihlížejícím novinářkám a novinářům.
„Navenek působí EU bezzubě, v případě potřeby trvá společná reakce dlouho. To vysílá signál nejen Bělorusku, ale i Rusku. Myslím, že z toho EU vyšla s hodně pošramocenou pověstí.“
Podle ruského opozičníka Ilji Jašina Kalesnikavová zabránila násilné deportaci z Běloruska tak, že si na hraničním přechodu zničila pas, tudíž ji nemohla Ukrajina vpustit na své území.
Policie sledovala úředně nepovolený pochod demonstrantů Minskem ve velkém počtu. Disponovala i obrněnou technikou, která byla rozmístěna na strategických místech metropole.
Spojené národy by podle lídryně opozice Cichanouské měly odsoudit násilné potlačení protestů proti prezidentským volbám, v nichž oficiálně zvítězil autoritářský prezident Alexandr Lukašenko.
Už o víkendu se v telefonátu prezidenti obou zemí, Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko, dohodli na rozšíření vzájemné spolupráce. Co přesně by to mělo obnášet, v oficiálních prohlášeních neupřesnili.
„Běloruský režim si možná připravuje předpolí pro nějakou formu většího zásahu. Snaží se dostat pod kontrolu informační prostor a nechat demonstrace postupně vyhladovět,“ říká analytik.
„Je třeba ukázat, že se skutečně jedná o z právního hlediska platnou sílu,“ uvedl Pavel Latuška z vedení koordinační rady představitelů běloruské opozice.
Reportérka Deníku N Petra Procházková se snažila získat akreditaci na běloruské volby, jako ostatní zahraniční novináři ji ale nedostala. Rozhodla se tam vyjet jako turistka, v zemi strávila týden.
