Nedávná petrohradská schůzka Vladimira Putina s Alexandrem Lukašenkem trvala přes pět hodin – a je zřejmé, že jedním z hlavních témat byla hospodářská spolupráce obou zemí.
Celý politologický a novinářský svět se od úterka vrací k dalšímu setkání prezidentů Ruska a Běloruska Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka v Petrohradu. Schůzka byla už čtvrtá v tomto roce.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je obviněn z využívání migrace k politickému nátlaku na Evropskou unii. Litevská premiérka naznačila, že Bělorusko nabízí migrantům lety do Minsku z Bagdádu.
Za vinu se Viktaru Babarykovi klade údajná korupce, přijímání úplatků ve zvlášť velkém rozsahu a praní špinavých peněz. Babaryka byl v celé skupině souzených jediný, kdo svou vinu nepřiznal.
„Jeho zjevení na politické scéně způsobilo poprask. Objevil se někdo, kdo mohl získat popularitu i mezi lidmi, kteří v minulých volbách hlasovali pro Lukašenka,“ říká o Babarykovi analytička.
Babarykův právní tým před vynesením rozsudku uvedl, že obvinění jsou vykonstruovaná s cílem zmařit jeho politické ambice. Prokuratura pro politika žádala 15 let odnětí svobody.
Běloruský opoziční novinář a jeho partnerka byli zadrženi v květnu v Bělorusku po nuceném přistání jejich letu. Informace o jejich přemístění do domácího vězení řekli ruské redakci BBC jejich rodiče.
Evropská unie podle ministra zahraničí Kulhánka kromě toho nabízí Bělorusku hospodářskou pomoc. Ta je však podmíněna tím, že režim zanechá represí vůči opozici a umožní vypsání demokratických voleb.
Zpřísnění sankcí je reakcí na vynucené přistání letadla společnosti Ryanair na pravidelné lince z Atén do Vilniusu na konci května, kdy byl zadržen opoziční novinář Raman Pratasevič s přítelkyní.
„Žádávám vás o milost. Dost krutosti, svět je jí v poslední době přeplněn. Každý rozumný člověk chápe, že Sofija byla na špatném místě a se špatnou osobou,“ řekl Andrej Sapega na videu.
Mnozí o věrohodnosti vystoupení mají velké pochyby a tvrdí, že je Pratasevič pod nátlakem. Někteří z přítomných reportérů dali najevo, že nepovažují vystoupení za věrohodné.
Jedním z nejkontroverznějších témat volebního programu je otázka ceny emisních povolenek pro oxid uhličitý. To je skleníkový plyn, jehož vypouštění vede k oteplování klimatu.
Šéf české diplomacie po setkání s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou také podpořil úsilí tamní opozice a dodal, že Bělorusové mají právo na svobodné volby.
Cichanouskou v úterý čekají také schůzky s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a předsedy Pirátů Ivanem Bartošem a hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Vítem Rakušanem.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala v Praze Česko k důslednosti v postupu proti Alexandru Lukašenkovi. Kam se situace v Bělorusku posunuje? A jak do ní promlouvá mezinárodní tlak?
„Mnohokrát jsem viděl obviněné se přiznat k trestným činům přímo před dveřmi těchto cel,“ řekl serveru Rádio Svobodná Evropa jeden z bývalých politických vězňů.
Cichanouská se ve Varšavě zúčastnila odhalení pomníku hnutí Solidarita za přítomnosti polských opozičních politiků, vicemaršálek Sejmu Ryszard Terlecki ji za to kritizoval na sociálních sítích.
Běloruské bezpečnostní složky zadržely Prataseviče a jeho partnerku Sofii Sapegaovou 23. května v Minsku po vynuceném přistání letadla Ryanair, které mířilo z Atén do Vilniusu.
„Hodně jsem kritizoval Alexandra Grigorjeviče (Lukašenka), ale když jsem se začal víc zabývat politickými tématy, začal jsem chápat, že dělá správnou věc, a určitě ho respektuji,“ řekl Pratasevič.
„Jako svrchovaná země nemůžeme tento nikoliv přátelský výpad ponechat bez povšimnutí,“ řekl mluvčí běloruské diplomacie v reakci na sankce Spojených států.
Problém dostat příslušné povolení od ruských úřadů měly už minulý týden rakouské aerolinky Austrian Airlines a taky francouzská společnost Air France. Tento týden k nim přibyla i německá Lufthansa.
Americká administrativa neupřesnila, proti kterým běloruským společnostem budou sankce zavedeny. První americké sankce proti Bělorusku začaly platit v roce 2006.
Pavel Sevjarynec měl v srpnu vyjít na svobodu, místo toho ho soud tento týden poslal na sedm let do vězení. Pobouření vyvolávají i další případy včetně dvou úmrtí kritiků režimu Alexandra Lukašenka.
„Nechápu, proč mou dceru zatkli,“ řekla Dudičová. Podle matky zatčení Sapegaové po vynuceném přistání letadla letícího z Atén do Vilnia nemá opodstatnění.
Letadlo překročilo hranice běloruského vzdušného prostoru v neděli 23. května okolo 12.30 místního času (9.30 GMT). Po potvrzení tzv. červeného kódu o 15 minut později piloti obrátili stroj k Minsku.
