Etiopské ženy čelí dětským svatbám, obřízkám a znásilnění. Základního vzdělání dosáhne pouze polovina z nich, popisuje v rozhovoru Etiopanka, která jako jedna z mála získala univerzitní vzdělání.
Právní zástupce porodní asistentky a lékaře, kteří byli shledáni odpovědnými za nezdařenou obřízku, řekl porotcům, že na pokrytí nákladů na léčení a dlouhodobou terapii by měl postačit milion dolarů.
REPORTÁŽ: Až sedm let vězení hrozí v Egyptě tomu, kdo vykoná ženskou obřízku. Zákrok, který ženě odejme část vnějších pohlavních orgánů, mnozí islámští teologové i koptská církev odmítají. Lékaři a porodní báby přesto i nadále obřízku provádějí potají. Mladší generace od starého zvyku pomalu ustupují. V tradičních oblastech Horního Egypta podstoupilo obřízku 85 % žen. I tam ale archaické zvyky z dob faraónů ustupují.
Za každý den, kdy bude její syn neobřezaný, zaplatí nezaměstnaná Izraelka pokutu v přepočtu 3000 korun. Během rozvodového řízení to matce ročního chlapce nařídil rabínský soud v izraelském pobřežním městě Netanja.
Německý parlament většinou hlasů uzákonil chlapeckou obřízku. Hlasování poslanců předcházela dlouhá debata, která ukázala, že ani v Bundestagu nepanuje jednoznačný názor. Poměrně velká část poslanců požadovala, aby k odstranění předkožky docházelo až po dovršení 14. roku chlapce.
Německý parlament by měl dnes definitivně legalizovat chlapeckou obřízku. Uzákonění tohoto rituálního kroku si vyžádal verdikt zemského soudu v Kolíně nad Rýnem. Ten v květnu kvůli zdravotním komplikacím po zákroku u malého chlapce označil obřízku z náboženských důvodů za ublížení na zdraví. A vyvolal tím debatu nejen v Německu, ale bouřlivé reakce židovských i muslimských organizací v zahraničí.
Zákaz obřízky malých chlapců stmelil německé židy a muslimy. Několik tisíc jich demonstrovalo v Berlíně bok po boku, vůbec poprvé v historii. Spory vyvolalo červnové rozhodnutí soudu v Kolíně nad Rýnem, který označil obřízku malých chlapců za nelegální.
Němečtí lékaři by měli trénovat takzvané mohely, tedy muže provádějící židovskou rituální obřízku. S tímto návrhem přijel do Berlína izraelský vrchní rabín Yona Metzger. Vložil se tak do vášnivé debaty o následcích chlapecké obřízky. Ta se rozhořela po rozhodnutí zemského soudu v Kolíně nad Rýnem, který označil náboženskou obřízku malých chlapců za ublížení na zdraví.
Německý Bundestag vyzval k právní ochraně obřízky. Vyslal tak signál jak k židovským a muslimským věřícím, tak především k lékařům. Ti se po nedávném verdiktu kolínského soudu, který označil obřízku čtyřletého chlapce za ublížení na zdraví, báli zákrok provádět.
Více než polovina Němců považuje za správné rozhodnutí soudu v Kolíně nad Rýnem, který označil chlapeckou obřízku prováděnou z náboženských důvodů za ublížení na zdraví. Přesně jde o 56 procent dotázaných. Kontroverzní rozsudek rozpoutal v Německu bouřlivou debatu. Muslimské a židovské organizace žádají revizi soudního výroku.
Více než půl druhého milionu žen na celém světě je každý rok nuceno podstoupit tzv. ženskou obřízku. Právě dnes je den boje proti tomuto barbarskému zvyku, který se šíří i do Evropy.
Drastické rituály vycházející z islámu ohrožují asi 3 tisíce dívek v Belgii. Podle odhadů Institutu tropické medicíny v Antverpách hrozí u tisíců muslimských dívek do 20 let žijících na území Belgie, že budou muset podstoupit takzvanou ženskou obřízku. Krutý rituál zakořeněný v muslimských zemích v Africe má znemožnit ženě potěšení ze sexu.
Čínská vláda vyhání Kazachy z jejich pastvin a stěhuje je do měst. V Čínské lidové republice jich je zhruba milion, ale jen asi čtyřicet tisíc z nich stále žije tradičním způsobem ve volné přírodě, konkrétně v autonomní oblasti Sin-ťiang. K jejich udržovaným zvykům patří i obřízka chlapců a oslav se u této příležitosti účastní lidé ze širokého okolí.