Svět se vymkl kontrole, za humny zuří válka a ceny nepřetržitě rostou. Zlepšit situaci vlastními silami je nemožné, protože novou a výrazně lépe placenou práci člověk nesežene.
21:29
Londýn||Štěpán Sedláček|Společnost|Svět ve 20 minutách
Ochrana klimatu se na úrovni slibů začíná dařit. Analýza závazků ukázala, že kdyby všechny státy dodržely svá předsevzetí, lidstvo by dokázalo udržet úroveň oteplení těsně pod dvěma stupni Celsia.
Po schůzce Johnsona s americkým prezidentem Trumpem došlo na vzájemné mazání medu kolem úst v podobě pochval, americké podpory brexitu a slibů „fantastických a rychlých obchodních dohod“.
V pohledu na svět se mýlíme a věci jsou lepší, než vypadají. To aspoň tvrdí švédský statistik Hans Rosling ve své knize Faktomluva. Zkuste dokreslit jeho grafy a přesvědčit se, jak moc jste optimisté.
Dánský sociolog Michael Birkjaer menší optimismus u mladých Evropanů vysvětluje vlivy hospodářské krize, která výrazně dopadla na atmosféru v době, kdy se formovala dnešní generace mladých Evropanů.
Řecká ekonomika klesá mírněji, než se čekalo. V příštím roce by se prý měla vrátit k růstu. Podle premiéra Antonise Samarase to ukazují poslední statistické údaje. Měla by tak skončit šest let trvající recese.
Češi patří do druhé poloviny v žebříčku šťastných zemí. Podle zjištění Gallupova ústavu se dělíme o 97. příčku ze zhruba 150 s Řeky, Mongoly, Kazachy a Jihokorejci.
Evropská měnová unie je úspěšnou kapitolou evropské integrace. Je o tom přesvědčeno 90 procent Němců na vedoucích pozicích, a to i navzdory současné eurokrizi. Vyplývá to z průzkumu renomovaného Institutu pro demoskopiii v Allensbachu. Němci obecně vidí budoucnost optimisticky.
Ani nejistota kolem eura, ani hlasy varující před globální ekonomickou krizí nezkazily Němcům náladu. Vyplývá to z průzkumu Demoskopického institutu v Allesbachu. Navzdory dluhové krizi a nejistotě kolem evropské společné měny každý druhý Němec vyhlíží nový rok s nadějí, skeptici jsou v menšině.
Vědci z britské University College London tvrdí, že optimisty je skoro 80 procent lidí, přestože někteří z nich by to sami o sobě neřekli a že mozek prý velmi dobře umí zpracovávat dobré zprávy o budoucnosti. Své závěry publikovali v časopise Nature Neuroscience.
