„V té době byl jakýkoliv střet se Sovětským svazem, i na tom sportovním poli, vnímán jako politikum. Tomu se prostě nedalo zabránit,“ upozornil historik Prokop Tomek.
Generál František Slunečko byl jedním z velitelů Obrany národa - vojenské protikomunistické odbojové organizace za druhé světové války. Šest let dokázal přežít v ilegalitě.
„Ráno jsme se dověděli, že všichni vyletěli komínem. Dodnes slyším a cítím zvuky aut, řev esesáků a tu hrůzu, protože to trvalo celou noc,“ vzpomínala pro Paměť národa Kamila Sieglová.
Odhaduje se, že o domovy a majetky přišlo v letech 1945-46 asi dva a čtvrt milionu lidí. Poválečné násilí na Němcích si podle běžně uváděných údajů vyžádalo na českém území asi 30 tisíc životů.
Mluvčí Charty 77 a aktivní disident byl takřka nepřetržitě sledován Státní bezpečností a vězněn. Filozof Radim Palouš vyprávěl svůj příběh pro Paměť národa krátce před svou smrtí, zemřel v září 2015.
Podle Mikuláše Kroupy je pro disidenty velmi náročné komunikovat s úřady nebo žádat o podporu. „Musíme si uvědomit, že spousta disidentů má velmi skromnou a někdy až poustevnickou povahu,“ popisuje.
Kromě polních lékárniček nebo plicních ventilátorů minulý týden Paměť národa na Ukrajinu odvezla také československou vlajku ze srpna 1968. Její symbolická cesta vedla až na frontu.
V pohledu na minulost a události ze září 1938 ale Češi tak jednoznačný názor nemají. Že se Československo tehdy mělo bránit, se domnívá sedm lidí z deseti.
V pondělí uplyne 55 let od počátku sovětské okupace Československa. Ačkoli u nás armáda zůstala nečinná, jen od srpna do prosince 1968 zemřelo v důsledku invaze asi 135 československých občanů.
Při první popravě bylo oběšeno devět lidí. Jeden z odsouzených se provinil tím, že si na chvíli sundal židovskou hvězdu, aby mohl tajně nakoupit ve městě. Byl odsouzen za pokus o útěk.
Strahovský stadion opět nabídne přes léto Festival paměti národa. Součástí budou komentované prohlídky, projekce dokumentů s debatami a doprovodný program jako koncerty nebo výstavy.
První běh odstartoval v sobotu v půl desáté dopoledne v pražské oboře Hvězda. Účastníci se mohli vydat buď na pěti, nebo na desetikilometrovou trasu. Za týden se běh koná i v dalších městech.
„Bohu jsem nevyčítala, proč právě já. Spíš jsem se divila, že jsem se tam octla právě já, která jsem těm věcem vůbec nerozuměla,“ vzpomínala sestra Bohdanka.
„Požádal nás jeden voják, abychom mu sehnali periskop. Žádný moderní, ale starý sovětský. Když nemusí voják vystrkovat hlavu ze zákopu, méně riskuje život,“ říká Martin Kroupa.
Praha||Adam Drda, Rostislav Šíma|Historie|Příběhy 20. století
Paní Jarmila násilné bachaře nikdy nezažalovala a nezná jejich jména. Nejdřív se bála, později chtěla zapomenout a událost vytěsnit. Další díl pořadu Příběhy 20. století.
Zřejmě poslední interview s Josefem Hasilem před jeho smrtí pořídila v Chicagu spolupracovnice Paměti národa Marie Štěpánová. Hasila charakterizovala slovy „drobný, pokorný, odvážný a hluboce věřící“.
„Sami Ukrajinci nás prosili, abychom sanitky neoznačovali červeným křížem, protože to je pro ruské agresory o to lákavější cíl,“ říká koordinátor sbírky Paměti národa Martin Ocknecht.
Komunistický převrat uvrhl Československo na více než 40 let do totality a izolace. Krátce po únorovém převratu komunisté začali tvrdě pronásledovat své skutečné i domnělé politické odpůrce.
„Zrada v 38. roce, převrat v 1948, sovětská okupace v 1968... Toto všechno nás zavazuje k tomu, abychom pomáhali," vysvětluje proč jsou Češi tak ochotní pomáhat Ukrajině.
„Za službu jsem zažil několik pokusů o sebevraždu i sebevraždu dokonanou, kdy se voják zastřelil na stráži, protože nebyl schopen míru potupy a ponížení dál zvládat,“ vzpomíná básník Petr Hruška.
„Dosud jsme měli v Česku jenom legislativu, která ale nestačila. Existuje totiž spousta situací, ve kterých se musíme zabývat etikou a řešit, co bude pro žáka nejpřínosnější,“ říká Marková.
Zásah proti demonstrantům na Národní třídě si vyžádal téměř 600 zraněných. Tehdy nově vzniklé Občanské fórum téměř okamžitě spustilo rozsáhlé vyšetřování s rozpačitými výsledky.
Začíná Festival paměti národa. Diskuze s pamětníky, historiky a dokumentaristy letos doplní výstava vraků ukrajinských aut dovezených přímo z oblastí rusko-ukrajinských bojů.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
V revoluční době roku 1989 přišla na otrokovickou faru za panem farářem Vojtěchem Šímou babička, že chce ke zpovědi: „Pane faráři, já jsem se moc provinila!“