Praha||Markéta Reszczyńská|Historie|Příběhy 20. století
V pražském Bazaru u medvěda desítky let leželo staré album plné fotografií kovbojů a výstřižky z německých novin inzerující varietní vystoupení Dua Harwards.
Josef Sedlák se víry nikdy nevzdal, v 60. letech byl dokonce kostelníkem v chrámu sv. Jakuba v centru Jihlavy. I jeho rodina se vždy hlásila ke křesťanství.
„V noci na dnešek přišla Česká republika o jednu z posledních veteránek druhé světové války. Ve věku 96 let zemřela plukovnice v.v. Jarmila Halbrštátová,“ uvedl ministr Metnar.
Praha|| Miloslav Lubas, Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Podle šéfredaktora portálu Paměť národa Michala Šmída je svědectví Františka Schnurmachera ojedinělé, mimo jiné také dobou svého vzniku. Nahrávka odhaluje příběh o velikém dramatu rozvětvené rodiny.
Jedenáctý ročník předávání Cen Paměti národa se konal bez hostů, laureátů i studentského orchestru. Uskutečnil se v Národním divadle, kde byl přítomen pouze moderátor Martin Veselovský a hudebníci.
Na brněnském hřbitově leží stovky hrobů, které vznikly za jednorázový poplatek a nájemci mají smlouvu „po dobu existence hřbitova“. Hroby však nikdo neudržuje a majitele nelze dohledat.
„A baroni proto, že jsme přece jen proti záklaďákům, kteří dostávali žold asi 80 korun, tak my jsme dostali třeba ty dvě stovky,“ vysvětlil Dalibor Coufal pro Paměť národa.
V Uherském Hradišti se posunuli o kousek blíž rozkrytí příběhů, které ukrývá bývalá věznice v centru města. Odpůrce režimu tady vyšetřovatelé mučili. Objekt je vyklizen, na řadě jsou archeologové.
Viktor Wellemin obdržel za své zásluhy medaili Za chrabrost, britské vyznamenání Africa Star nebo Záslužný kříz ministra obrany České republiky II. stupně.
Když komunisté popravili její matku, bylo Janě 16 let. Naposledy ji viděla večer před popravou. A svého otce Bohuslava Horáka, kterému se podařilo utéct už při zatčení manželky, až za dlouhých 17 let.
Ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa připomněl také osudy lidí, kteří se postavili „komunistické obludě“ a zaplatili za to životem nebo mnoha lety v komunistických vězeních a pracovních táborech.
V květnu 1950 stanulo před soudem 13 obžalovaných, mezi nimi doktorka Milada Horáková. Vykonstruovaný politický proces komunisté dlouho a pečlivě připravovali. Nakonec komunisté Horákovou popravili.
V noci ze 30. na 31. května 1945 přinutili Češi z Brna odejít téměř 20 tisícům obyvatel německé národnosti. V Brně zůstali jen muži od 14 do 60 let, kteří museli odklízet trosky.
Praha||Mikuláš Kroupa, Markéta Reszczyńská, Jan Kvapil|Historie|Příběhy 20. století
Na výzvu dokumentaristů „Pomozte nám objevit tyto děti“ se ozvaly desítky lidí. A i díky nim novináři dosud vypátrali pět z nich. Podle starostů ze slovenského Údolí smrti už většina nežije.
Nebýt pandemie koronaviru, tak by se v sobotu konal Běh pro Paměť národa. Jeho cílem bývá tradičně získat finanční částku na podporu jedné z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek pamětníků v Evropě.
Přes 70 let ležel příběh dětí z takzvaného Údolí smrti a jejich zachránkyně Květoslavy Axmanové v archivech. Teď ožívá ve vyprávění Paměti národa a ve vzpomínkách těch, co se s ní setkali.
Od té chvíle už rozhlas vysílá výhradně česky. Pro národ, který šest let strádal pod nacistickou diktaturou, jde o obrovské povzbuzení a impuls. Lidé začínají strhávat německé symboly a nápisy.
Důvodem k rezignaci je podle něj to, že správní rada odmítla přijmout usnesení o sbírce pamětníků Post Bellum – Paměť národa, že nahrávky a data jsou pro Muzeum paměti 20. století žádoucí.
„Chceme, aby se Dům pážat stal nejen živým místem setkávání s historií, ale přispíval také k veřejné debatě o vztahu naší minulosti k aktuálnímu dění,“ poznamenal Kroupa.
Před 101 lety skončila první světová válka. Na 11. listopad připadá i Den válečných veteránů, kteří se zapojili do boje za svobodu a demokracii. Tento den se v Česku slaví jako významný od roku 2001.
Do Fóra Karlín by měl zavítat i pamětník Eduard Marek, který jako dobrovolník nastoupil na vojnu k 1. leteckému pluku TGM, účastnil se Pražského povstání a byl členem třetího odboje.
Historikům, které oslovil server iROZHLAS.cz, se záměr klubu nelíbí a připomínají, že nejde o první případ, kdy chce klub vytvářet pomníky komunistické pohraniční stráži.
Srdečný byl deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen - Oranienburg. Po jednom roce, jednom měsíci a jednom dni se Srdečný dostal z tábora spolu s dalšími dvěma sty studentů.