„Milá maminko, daří se mi dobře,“ napsal mladík v Terezíně a nacisté ho popravili. Aby zlomili další

10. ledna a 26. února 1942 se v ghettu Terezín odehrály první dvě popravy. K hrůznému divadlu byli přizváni někteří ze židovských obyvatel ghetta, aby o něm později mohli vyprávět ostatním.

Téma Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ghetto Terezín

Ghetto Terezín | Zdroj: Profimedia

Nacisté je tak chtěli šokovat, vyděsit a ochromit. Snažili se zlomit vzdor všech mužů, žen a dětí uvnitř ghetta. Potřebovali, aby byli ochotní poslouchat a nastupovat do likvidačních transportů dál na východ do vyhlazovacích táborů. Ze 160 tisíc vězňů to mělo udělat poslušné stádo.

Přehrát

00:00 / 00:00

„Milá maminko, daří se mi dobře,“ napsal mladík v Terezíně a nacisté ho popravili. Aby zlomili další

Na podzim roku 1941 přijel do Prahy Reinhard Heydrich, aby se ujal úřadu zastupujícího říšského protektora. Jeho teror okamžitě dopadl na všechny obyvatele tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Už v listopadu začaly postupné deportace do terezínského ghetta.

Velitel ghetta Siegfried Seidl v něm od začátku zavedl přísná pravidla a četné zákazy. Nacistická komandatura se tak snažila lidi uvnitř izolovat od okolního světa. Ven se neměly dostávat žádné zprávy o dění uvnitř města. Od začátku prosince 1941 bylo třeba přísně zakázané posílat dopisy.

Začátkem roku 1942 zachytili příslušníci SS několik dopisů, které byly určené příbuzným vězňů. Ti jim tak chtěli dát najevo, že jsou v pořádku. Porušení táborových nařízení bylo ale potrestáno smrtí. V noci z 9. na 10. ledna začala u valu Ústeckých kasáren stavba dvojité šibenice. A o zhruba 20 metrů dál museli židovští vězni ve zmrzlé zemi vykopat hromadný hrob.

Hrdinové se nevracejí. Příběh Richarda Glazara a těch, kteří před 80 lety povstali v Treblince

Číst článek

Popravy za malicherná provinění

Při první popravě bylo oběšeno devět lidí. Jeden z odsouzených se provinil tím, že si na chvíli sundal židovskou hvězdu, aby mohl tajně nakoupit ve městě. Byl odsouzen za pokus o útěk. Jiný zvedl paži, aby si ochránil obličej před údery pěstí jednoho z německých dozorců – tak podle nacistů vypadalo povstání proti státní moci.

Dalších sedm lidí popravili nacisté ze stejně malicherných důvodů jen o měsíc později. Někteří z vězňů byli přinuceni popravu sledovat, aby pak mohli ostatním vyprávět, co se stane těm, kteří se vzepřou nacistické vůli.

Popravy z ledna a února ale byly jediné, které se v ghettu Terezín odehrály. Velitel ghetta Seidl byl po válce odsouzen za válečné zločiny a popraven ve Vídni. Jeho zástupce Karl Bergel, který týral vězně a podílel se na sestavování seznamů těch, kteří musí nastoupit do likvidačních transportů na Východ, byl vyšetřován až v 60. letech. Před soudem ale nikdy nestanul z důvodu údajné zdravotní nezpůsobilosti.

V pořadu zazní nahrávky z rozhlasového archivu i vzpomínky pamětníků, jak je zachytila Paměť národa, najdete je v audiu nahoře ve článku. 

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme