Dluh vydávání francouzských románů Milana Kundery v češtině dorovnává překladatelka Anna Kareninová. S čím zápasila při překladu Totožnosti? A do jaké knihy musela vymyslet typologii příznivců orgií?
„Kongeniální překlad je výsledkem Ouředníkova dlouholetého zájmu o osobu, dílo a dobu Françoise Rabelaise. Zahrnuje erudici, invenci, vtip, jazykový cit a hravost,“ vyzdvihla porota.
Není to tak, že by si Milan Kundera nepřál, aby byly jeho romány přeloženy do češtiny. Nechtěl, aby to přeložil někdo jiný, chtěl si je přeložit sám. Ale pak mu začaly ubývat síly, říká Kareninová.
Dokument skládá portrét ženy skrz její vlastní slova. Prostřednictvím vzpomínek na partnera i literárních oblíbenců nechává Kareninovou, mýtus za titulky, jak ji sám režisér nazývá, najít samu sebe.
Monika Zgustová prožila dvojí exil: první, když v 16 letech odjela s rodiči přes Indii do Spojených států, a druhý, když se po několika letech studií sama rozhodla odjet z Ameriky do Španělska.
Když na ni v roce 1993 v Reykjavíku poprvé promluvil rodilý Islanďan, měla pocit, že před nesrozumitelným jazykem raději uteče. Na zpáteční letadlo do Prahy ale Marta Bartošková nenasedla.
Útlá kniha vyšla ve Francii, kde brněnský rodák od 70. let žije, už v roce 2014. Spisovatel se ale jejímu českému vydání podobně jako u svých dalších děl napsaných ve francouzštině dlouho bránil.
Lidmilová se věnovala hlavně portugalské a brazilské literatuře, v roce 2005 obdržela Státní cenu za překlad. Za šíření portugalské kultury v zahraničí dostala také portugalské státní vyznamenání.
Titulky k oblíbenému seriálu si stáhnete za pár vteřin. Jsou za nimi ale hodiny nebo dny práce. Odměnou amatérským překladatelům a překladatelkám bývá jen dobrý pocit. Jednou z nich je i Lucifrid.
Pět miliónů návštěvníků dělá z knižního veletrhu v Káhiře druhý největší čtenářský podnik na světě. Prodávají se na něm i nové arabské překlady českých autorek Bianky Bellové a Zuzany Brabcové.
Londýnská překladatelská firma hledá specialistu na emotikony. Vypsala inzerát, na který se zatím přihlásilo přes třicet lidí. Litevská šéfka společnosti Jurga Žilinskieneová doufá, že na pozici najde někoho, kdo by se práci mohl postupně věnovat na plný úvazek. Vítěz konkurzu pak bude částečně placený od slova – v jeho případě emotikonu – a částečně podle počtu odpracovaných hodin či podle typu práce.