Sociologická geologie šiřitelů dezinformací

I tak bychom mohli nazvat pokusy o hlubší pohled na motivaci těch, kteří šíří u nás dezinformace či spiklenecké teorie. Podle průzkumu sociologického ústavu společnosti STEM pět procent lidí v České republice alespoň jednou přepošle fake news známým. Jsou to často frustrovaní, osamělí lidé a senioři, kteří kvůli tomu chtějí získat větší respekt.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle spikleneckých teorií Američané infikovali nemocí covid-19 Číňany, aby ovládli svět | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Tato zjištění však ukazují jen na povrch fenoménu. Při hlubším zkoumání jde o zásadnější poškození společnosti, které má historické pozadí: minimálně několik generací od druhé republiky do roku 1989 se odnaučilo z velké části přijmout za svůj život odpovědnost.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Karla Hvížďaly

Místo toho si zvykli ji delegovat mimo sebe: na vládnoucí stranu, na vládu, na prezidenta a další. A proto ti, kteří jim zase nabízejí, že za ně všechno vyřeší experti, mají u nich největší šance, i když jde rovněž o fake news.

Žádný expert není schopen akceptovat systémové množiny vlivů. Cyničtí politici takzvaného chladného čtení toho, co chtějí lidé slyšet, ale využívají a tím si získávají jejich přízeň.

Kulturní a mediální odpad

Spiklenecké teorie zase silně oslabují vůli k odporu u existenciálně prázdných lidí, protože potvrzují u nich představu, že o všem stejně rozhoduje v zákulisí skupina skrytých jedinců a vláda je musí poslouchat.

Za tím je i to, čemu v sociologii říkáme spodní proud tradice: jedna z prvních takových spekulací u nás pochází z roku 1457 o zavraždění krále Ladislava Pohrobka z rodu Habsburků, který ve skutečnosti zemřel na leukemii, aby mohl na trůn sednout Jiří z Poděbrad.

Zapalování vysílačů i výhrůžky. Fake news o 5G sítích a koronaviru způsobuje v Británii problémy

Číst článek

Na nesmyslnost současných falešných teorií upozorňuje například profesor David Robert Grimes z Oxfordu, který spočítal, jak dlouho by trvalo uplacení odborníků, abychom uvěřili zprávě, která se stále na internetu šíří, že Američané na Měsíci nepřistáli. Došel k číslu 3,68 roku.

Zvláště v době internetu šíření falešných zpráv a spikleneckých teorií dostalo nový rozměr a právě kvůli tomu vypracoval profesor Michael Sherman seznam znaků, podle kterých poznáte konspirační teorii.

Základní pravidlo zní: snažte se rozlišit korelaci a kauzalitu, tedy jevy náhodně se objevující ve stejnou dobu a jevy, u nichž můžeme prokázat příčinnou návaznost.

Jako příklad lze uvést spikleneckou teorii o tom, že Američané infikovali nemocí covid-19 Číňany, aby ovládli svět. Už fakt, že Američané proti této látce nemají vakcínu a mají tam skoro nejvíc nakažených, teorii vyvrací: výskyt je náhodný a uváděná příčina nevěrohodná.

Tyto teorie představují kulturní či mediální odpad, který šíří a jsou ochotni jim nejvíc věřit ti, kteří jsou u nás nespokojeni s transformací po roce 1989. A těch je podle různých průzkumů kolem 25 procent, ostatní vnímají vývoj po roce 1989 pozitivně.

Za takové situace je nejdůležitější nebojovat proti jednotlivcům, ale proti institucionálnímu nihilismu, který – jak již říkal Thomas Marshall – zajistí rovnováhu mezi společenskými třídami, tedy postavením lidí v tržní společnosti, a občanskou zásadou, že před zákonem jsou si všichni rovni.

Item: samy výsledky průzkumů mají jen malou vypovídací hodnotu, ale měly by nás nasměrovat k hlubšímu přemýšlení.

Autor je publicista

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme