Utahovat šroubky evropské integrace, nebo rozvázat spolupráci? Češi si v Evropské unii příliš nepřejí ani jeden z extrémů, vyplývá z dat průzkumu Rozděleni Evropou.
Jak ukázal unikátní průzkum analytického ústavu STEM pro Český rozhlas Rozděleni Evropou, Češi z EU nechtějí vystupovat. Líbily by se jim ale určité reformy fungování.
Letos v lednu věřilo vojákům 62 procent populace. Ukazují to lednové výsledky šetření analytického ústavu STEM, které mají Radiožurnál a iROZHLAS.cz k dispozici.
Napříč českou společností panuje shoda: ztotožňuje se s evropanstvím. Zádrhel ale nastává v otázce, zda se lidé cítí být občany Evropské unie. Proč? Odpověď nabízí průzkum Rozděleni Evropou.
Kalkulačku projektu Rozděleni Evropou si sami vyzkoušeli i čeští politici. Před červnovými volbami do Evropského parlamentu chce většina stran mířit na všechny skupiny společnosti.
Podle průzkumu agentury STEM pro Český rozhlas se většina dotázaných cítí být Evropany, ale jen část z nich je spokojena s členstvím v EU. Proč není sedmadvacítka populárnější?
Proti EU se mohou vyjadřovat v internetových diskusích, v rozhovorech s rodinou či přáteli a ze všech skupin mají největší ochotu zúčastnit se veřejných protestů proti EU.
V české společnosti je 21 procent tzv. Vlažných příznivců, ukazují výsledky unikátního výzkumu Rozděleni Evropou pro Český rozhlas od analytického ústavu STEM. Co je vystihuje?
Sociologové z analytického ústavu STEM v unikátním výzkumu pro Český rozhlas odhalili šest skupin lidí, na které českou společnost dělí přístup k EU. Do které z nich patříte?
Nejistí jsou pomyslným jazýčkem na vahách českého uvažování o Evropské unii, v posledních letech mezi nimi převažuje názor, že bychom v EU měli zůstat. O dění v Unii se totiž příliš nezajímají.
Mimořádně prozápadně orientovaná skupina české společnosti, účast v Evropské unii je pro ni přirozená a nezpochybnitelná. Web iROZHLAS.cz popisuje její základní charakteristiku.
Evropská témata společnost rozdělují do šesti skupin, ukázal unikátní výzkum pro Český rozhlas. Data prezentuje web iROZHLAS.cz v sérii článků a přináší i kalkulačku, kde čtenáři zjistí, kam se řadí.
Petr Pavel, který je v prezidentském úřadě od loňského března, od nich dostal průměrnou známku 3,1, zatímco jeho předchůdce Miloš Zeman měl na konci svého funkčního období průměrnou čtyřku.
„Část veřejnosti má uzavřený přístup ke světu. Nechtějí zasahovat do toho, co se děje venku,“ říká pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál analytik agentury STEM Jaromír Mazák.
Z loňska mají lidé podle agentury pocit zklamání a únavy. Více než čtyři pětiny lidí ale na začátku letošního roku uvedly, že jsou celkově se svým životem spokojeny.
Diskusi o pravidlech držení zbraní vyvolal útok střelce na filozofické fakultě v Praze, který si vyžádal 14 obětí a 25 zraněných. Útočník měl podle vyjádření policie povolení na osm zbraní.
Kabinet zatím může uklidňovat, že jeho zklamaní podporovatelé se nepřesouvají k opozici. Vládním úkolem je nalákat je zpět, jinak sešup nemusí vybrat a strany pětikoalice čeká volební výprask.
Data pro model sbírala agentura STEM v období od 2. do 14. listopadu. Koncem října vyhlásily odbory termín protestů a stávky proti krokům vlády. Ta se uskuteční v pondělí.
Ze současných stran vládní koalice by po ODS nyní získali nejvíc hlasů Piráti, a to 9,6 procenta. Pro TOP 09 by hlasovalo 5,4 procenta voličů a hnutí STAN by získalo 5,3 procenta hlasů.
