ANO vládním stranám vyčítá, že uspěly s programem antibabiš, samo se ale podle sociologa Buchtíka snaží uspět s programem antifiala, což se mu prý daří.
„Pokud větší podíl občanů vychází s příjmem velmi dobře a zároveň roste podíl těch, kteří mají problém, tak je to evidentně symptom rostoucí nerovnosti,“ tvrdí Maialeh.
„Hnutí ANO zůstává nadále neohroženo v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Nachází významnou oporu u občanů bez maturity a u lidí starších 60 let,“ sdělili autoři.
Největší důvěru mají lidé v předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a jeho spolustraníky Karla Havlíčka a Alenu Schillerovou, po nivh následuje předseda SPD Tomio Okamura.
Do sněmovních voleb se chtějí Starostové zaměřit i na své dřívější voliče z venkova, s nimiž se v poslední době rozešli. Hlavní cíl zůstává: stát se pro více lidí stranou první volby.
Z volebního modelu agentury STEM vyplývá, že do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD, Piráti a mohli by se do ní vrátit komunisté, kteří těsně překročili potřebnou pětiprocentní hranici.
Nejde tedy o to, že by někteří Češi oplakávali éru reálného socialismu a toužili po jejím návratu. Svobodu projevu nebo pohybu všichni chápou jako nezpochybnitelný přínos.
S rostoucím odstupem od listopadu 1989 se do hodnocení současného a minulého režimu a jejich srovnání stále více promítají i jiné vlivy. Například osobní zkušenosti Čechů i hodnocení současnosti.
Velký protest proti vládě. Ale taky návrat komunistů, vygumování Přísahy a otázka, zda si ANO plácne s koalicí Spolu ve středních Čechách. Další témata víkendových voleb.
„Krizi levice sledujeme vlastně všude, nejen v Česku,“ říká politoložka Kateřina Smejkalová. Za problém české politiky označuje také nedostatečnou zpětnou vazbu ze strany občanů.
Nejhorším řešením, jak upravit pravidla důchodového systému, je podle většiny respondentů snižování vyplácených penzí (81 procent) a zvyšování věku odchodu do důchodu (80 procent).
Armáda České republiky si znovu získává důvěru občanů. V červnovém průzkumu agentury STEM jí věřilo 70 procent dotázaných, o osm procent více než v lednu. Větší důvěru má mezi institucemi jen policie.
Česko by mělo podle 65 procent dotázaných usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i když by to znamenalo, že Rusku zůstanou některá okupovaná území.
Podle řady analytiků by přinejmenším v některých zemích mohla letos do složení europarlamentu výrazněji než v minulosti promluvit mladší voličská generace. Do jaké míry by to mohlo platit u nás?
Evropské unii důvěřuje 40 procent lidí. „To, že má nějaká instituce důvěru kolem 40 až 50 procent, je vlastně dobrý výsledek. Je to takový solidní střed,“ hodnotí data sociolog Martin Kratochvíl.
Důvěra v unijní instituce i organizaci jako celku, zda se lidé cítí být občany EU, dojem z užitku členství nebo postoj k euru. Všechny tyto faktory podrobil iROZHLAS.cz detailnímu zkoumání.
Podpora eura je v současnosti na 20 procentech, ukazují data Rozděleni Evropou. Skeptický přístup definuje obava z neznámého a v kombinaci s tím sentiment ke koruně jakožto národnímu symbolu.
„Bezpečný prostor navenek i uvnitř, kde máme možnost se rozvíjet a budovat vlastní prosperitu,“ popisuje sociolog Martin Kratochvíl očekávání, které má společnost spojená s českou účastí v EU.
Česko si připomnělo 20 let od vstupu do Evropské unie. Po prvotním optimismu následovala četná zaškobrtnutí a i průzkum agentury STEM ukazuje, že část společnosti je nadále skeptická.
Po dvou dekádách rozdělují evropská témata Čechy do šesti skupin. Data STEM ukazují, jak se do vztahu promítají krize, jestli cítí sounáležitost, nebo jak EU vnímají mladí.
Evropská unie je pro Čechy vzdálená, abstraktní a moc o ní nevědí. EU ve společnosti nikdy pořádně nezačala být tématem, Češi se spokojili s tím, že se ČR před 20 lety stala členským státem.
