Čínská inspirace Kremlu

Je až symbolické, že právě ve výročních dnech konce druhé světové války dominuje české politické scéně nejvážnější diplomatická roztržka s Moskvou od pádu komunistické totality. Pro Českou republiku je to nepochybně příležitost narovnat, byť s téměř třicetiletým zpožděním, vztahy s Ruskem. Zda je to pro vládu Andreje Babiše (ANO) příležitost vítaná, je ovšem otázka.

Komentář Moskva/Peking/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Znak na ruské ambasádě v Praze | Foto: Jan Hromádko | Zdroj: Český rozhlas

Absurdní divadlo, které už řadu dnů předvádí veřejnosti prezident, vláda i značná část Parlamentu, vzbuzuje spíše neblahé tušení, že k odhalení vrbětické kauzy došlo pod nátlakem. Z obavy, že se informace o teroristickém útoku ruských agentů na českém území objeví v novinách.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Čínská inspirace Kremlu

Nakolik jsou česko-ruské vztahy ve zdejších nejvyšších patrech moci dodnes poznamenány lokajskou mentalitou vůči Kremlu, utužovanou po celá desetiletí komunistické nadvlády, zkoumá teď na příkladu prapodivných okolností neuskutečněné cesty ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Řečeno se značnou dávkou sarkasmu, byla by to vlastně ta lepší varianta, protože další možností je, že se jedná o kouřovou clonu, která má odvést pozornost od kauz ještě závažnějších.

Faktem je, že Kreml byl s obviněním české strany hotov raz dva: všechno popřel a Českou republiku zařadil mezi desítku svých úhlavních nepřátel. Hned vedle Polska, Pobaltí a Ukrajiny, ale i Velké Británie, USA, Kanady nebo Austrálie. Což rozhodně není špatná společnost.

Po mostě se šlape

Je totiž otázka, zda je v opačném případě o co stát. V průběhu let se stále zřetelněji ukazuje, že je to Peking, kde Vladimír Putin hledá inspiraci. A to nejen při šíření fake news, zaměřených na destabilizaci demokratických států nebo při okázalé demonstraci svých vojenských sil. 

Čínská inspirace čiší i ze stále tužších restrikcí Kremlu vůči domácí opozici. Případ Alexeje Navalného, vězněného za brutálních podmínek pod nicotnými záminkami, i stávající a chystané zákony proti jeho stoupencům, si nezadají s postupem Pekingu proti kritikům tamního režimu. Obdobně jako Čína, nesnaží se ani Putinovo Rusko zachovat byť i jen zdání legitimity. Naopak: svou velmocenskou aroganci staví na odiv.

A stejně bezostyšně jako svého času čínské firmy snaží se i ruské podniky dostat k západnímu know how. Jeden konkrétní příklad se momentálně odehrává v bavorském Allgäu, kde firma dvou ruských oligarchů nabízí za velmi výhodných podmínek britskému provozovateli údržbu železničních vagonů dodávaných švýcarským výrobcem.

Vrbětická kauza jako nemilosrdné zrcadlo české politiky

Číst článek

Rusové už kvůli tomu staví v Allgäu depo za 40 milionů eur. Švýcarský koncern, vyrábějící na rozdíl od ruské firmy železniční vagony ve špičkové kvalitě, se právem obává, že ve skutečnosti se Rusové chtějí dostat k jejich technické dokumentaci.

Na konci druhé světové války si mnozí čeští politici představovali, že se Československo stane mostem mezi Ruskem a Západem. Neuvědomili si, že po mostě se šlape. Za tuhle zkušenost Česko už jednou draze zaplatilo.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme