Stres, nedostatek odpočinku i vážnější zdravotní problémy se můžou projevovat tím, že špatně spíme. Pokud to trvá dlouho, je podle lékařů lepší než brát prášky na usnutí návštěva spánkové laboratoře. V Benešově začínají budovat úplně novou. Vybavenou těmi nejmodernějšími přístroji.
Nobelovu cenu za ekonomii získali britsko-americký ekonom Oliver Hart a Fin působící rovněž v Americe Bengt Holmström. Královská švédská akademie věd ocenila jejich příspěvek k teorii kontraktu. Jejich práce vrhá světlo na to, jak se mohou aktéři s rozdílnými zájmy dohodnout na vzájemně prospěšném řešení, oznámila Královská švédská akademie věd.
Jestli máte nedůvěru k elektrošokům, přijďte se na metodu podívat, zve psychiatrická nemocnice v pražských Bohnicích. Na oddělení 22 je lékaři v pondělí zájemcům předvedou. Komentovaná prohlídka ambulance je součástí dne otevřených dveří, kterým si v Bohnicích připomínají Světový den duševního zdraví. Podle zdravotnických statistik je to zapotřebí.
Lidé můžou během následujících nocí pozorovat na obloze meteory. Takzvané padající hvězdy budou při jasné obloze vidět i bez speciálního vybavení. Poznají se tak, že většinou vybíhají z jednoho bodu a padají pomalu, třeba i vteřinu.
Nobelovu cenu za chemii získali Jean Pierre Sauvage, Fraser Stoddart a Bernard Feringa. Před středečním polednem to oznámila Švédská královská akademie věd. Vědci pochází z Francie, Nizozemska a Skotska a pracují na evropských univerzitách.
Univerzita v Brémách nabízí jako jedna z mála vysokých škol v Německu výuku českých moderních dějin. A o semináře je velký zájem. Přišla s nimi i proto, že v tamním archivu Výzkumného ústavu pro východní Evropu se nacházejí soubory samizdatu z řady východoevropských zemí i bývalého Československa.
Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové působící ve Spojených státech. Vědci David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz se zabývali výzkumem topologických vlastností hmoty a jejích změn. Objevy oceněných vědců by podle Královská švédská akademie věd mohly být v budoucnu důležité pro vývoj nových materiálů. Ocenění za fyziku je po fyziologii a lékařství druhou ze šestice letošních Nobelových cen. Laureát získává kromě prestižní medaile a diplomu i osm milionů švédských korun, tedy v přepočtu asi 22,5 milionu českých korun.
Českolipsko se může pochlubit unikátním objevem. Nedaleko Doks žije druh hmyzu, který nelze najít nikde jinde na světě. Na včeláka vědci narazili náhodou a k dispozici zatím mají jen tři exempláře. Hmyz totiž není snadné najít a hned v terénu odlišit od ostatních.
Popularizovat vědu není jednoduché a jen málokdo to umí. Odměnou mu může být třeba Cena předsedy Akademie věd a Nadačního fondu Neuron za popularizaci vědy pro vědce do 40 let, kterou získal astronom Michal Švanda. Ceny AV ČR za vynikající výsledky velkého vědeckého významu převzaly týmy, které objasnily přeměnu excitační energie chlorofylu na teplo a zkoumaly velmi starou formu imunity rostlin před viry. Cenou pro vědce do 35 let se může chlubit botanik Martin Kopecký.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získal Japonec Jošinori Ósumi. Jméno 71letého laureáta v pondělí oznámil stockholmský Karolinský institut. Ósumi dosáhl významného pokroku ve zkoumání buněčného procesu autofagie. Pomohl tak podle komise pochopit reakci těla na infekci, hladovění a další procesy. Ocenění za fyziologii a lékařství je prvním ze šestice letošních Nobelových cen. Laureát získává kromě prestižní medaile a diplomu i osm milionů švédských korun, tedy v přepočtu asi 22,5 milionu českých korun.
Míra lidské atraktivity závisí na tom, kdo se v daném okamžiku hodnocení nachází v okolí a s kým se fyzická krása a zevnějšek srovnávají, zjistili podle amerického magazínu TIME vědci z Londýnské univerzity. „Kontext je podle expertů vším,“ uvádí magazín Psychological Science.
U Lýsek na Přerovsku archeologové objevili sídliště z mladší doby kamenné a bohaté pohřebiště z pozdní doby bronzové. Ale největší objevy teprve čekají. Blíží se totiž ke světoznámému pravěkému nalezišti v Předmostí.
Vesmírná Sonda Rosetta zakončila svou 12letou pouť vesmírem. Přístroj Evropské kosmické agentury řízeně přistál na kometě Čurjumov-Gerasimenko, kolem které obíhal od roku 2014.
Speleopotápěči ze skupiny Hranický kras pomocí sondy zjistili, že propast u Hranic na Přerovsku je nejhlubší zatopenou jeskyní na světě. A to nebyli až na dně.
Profesor Tomáš Vampola z Českého vysokého učení technického patří mezi několik vědců na světě, kteří se věnují vývoji umělých hlasivek. Ty by v budoucnu mohly pomoct lidem, kterým lékaři hlasivky odstranili. Za svůj výzkum teď získal prestižní Cenu předsedy Grantové agentury.
Nikdy už nemuset uklízet, to je zřejmě snem každé hospodyně. Brzy už se jim možná splní. Vědci Technické univerzity v Liberci totiž vyvinuli nové prostředky do domácnosti. Obsahují nanočástice, díky kterým ochrání podlahy, nábytek i spotřebiče před špínou.
Badatelé převzali na Harvardově univerzitě ocenění za svá bizarní vědecká bádání. Takzvané Ig Nobels parodující Nobelovy ceny získávají vědci, jejichž výzkum nejdříve rozesměje, a teprve pak donutí člověka k zamyšlení. Udílejí se v mnoha oborech, včetně fyziky, chemie nebo literatury. Mezi oceněnými je letos třeba lékař, který zkoumal vliv bavlněného a polyesterového prádla na sexuální život krys. Česko už dříve získalo dvě ocenění. Někdy ale Ig Nobels slouží také jako kritika.
Alzheimerovou chorobou trpí na světě přes 40 milionů lidí, co přesně nemoc vyvolává, však není jisté. Podle britských a mexických vědců by jedna z věcí, které na ni mají vliv, mohlo být i znečištěné ovzduší. Částečky kovů, které se objevují v mozku pacientů s Alzheimerem, pocházejí podle jejich analýzy ze vzduchu. Možnou spojitost mezi tímto jevem a nemocí však ještě budou muset potvrdit nebo vyvrátit další výzkumy.
Olomoučtí a pražští přírodovědci vyvinuli nejmenší kovové magnety na světě. Využili k tomu nanočástice některých kovů a upravený grafen. Vědci v brněnských laboratořích už testují magnety jako kontrastní látky při magnetické rezonanci. Společnou práci českých výzkumníků zveřejnil prestižní časopis Nature Communications.
Už po dvanácté se přírodovědec Václav Gvoždík chystá do Afriky, z toho po sedmé přímo do Konga. Tentokrát chce zkoumat dosud neuznaný živočišný druh - krokodýla konžského. Na svůj výzkum získal grant od Nadačního fondu Neuron. Tento druh krokodýla přitom objevil vlastně náhodou.
Čeští vědci testují mobilní aplikaci na odvykání kouření. Má nahradit rozhovory pacientů s terapeutem. Lidí se ptá, jestli si dnes zapálili nebo radí s abstinenčními příznaky. Program vyvinuli vědci v Norsku. Tým Adama Kulhánka z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ho teď přizpůsobuje českým podmínkám.
Zvyšující se teploty a extrémní povětrnostní události zmenší během několika desetiletí prostor vhodný pro pěstování kávy až o 50 procent, výrazně sníží kvalitu kávy a zvýší její ceny pro spotřebitele. Varuje před tím nová studie Climate Institute, na kterou upozorňuje ekonomický portál Roklen24.cz. Změna klimatu by měla mít nejtěžší dopad v regionu, kde se kávě daří – v tropech.
Ve věku 84 let zemřel v sobotu po krátké nemoci přední český sociolog Ivo Možný. Působil na Masarykově univerzitě v Brně, kde byl zakladatelem a prvním děkanem Fakulty sociálních studií. Zabýval se především sociologií české rodiny.
Na Zemi za posledních dvacet let ubyla zhruba desetina nedotčené přírody. Vyplývá to z výsledků nedávné studie vědců z Organizace pro ochranu divoké přírody. Podle nich současná pravidla na její ochranu nefungují. Ztráta neporušené krajiny zasáhla nejhůře Jižní Ameriku a Afriku.
Dva členové Nobelova shromáždění budou muset opustit svá místa, protože kryli svého kolegu, který použitím neschválených postupů způsobil smrt dvou pacientů.
Nejvyšší české vědecké vyznamenání Česká hlava nejspíš dostane genetik Jiří Forejt. Vládní rada pro výzkum, rozvoj a inovace ho zvolila v tajné volbě z osmi kandidátů. Národní cena vlády Česká hlava je udělována za celoživotní mimořádné výsledky ve výzkumu a vývoji.
Lék Truvada podle Evropské komise bude možné používat k prevenci nákazy virem HIV u rizikových skupin. Zatím se přitom používal jenom u infikovaných pacientů. Přípravek založený na výsledcích výzkumu českého vědce Antonína Holého bude na předpis.
