O vývoj na planetě se tolik nebojím, říká vrchní rabín Karol Sidon. Judaismus nám podle něj naznačuje cestu, která vede k příchodu mesiáše a záchraně lidstva. Není to ale možné bez porodních bolestí.
Švýcarská Basilej by mohla mít novou zvláštnost. Areál, který bude částečně obehnaný plotem a uvnitř budou platit pravidla uzpůsobená pohodlí židovských obyvatel.
Jednou do roka se mají židé podle náboženských předpisů pořádně opít. Je to na jejich nejradostnější svátek Purim, ke kterému patří také pestré převleky.
V Jeruzalémě neustále přibývá ultraortodoxních židů a také Arabů. Naopak sekulární a liberální Izraelci z města odcházejí. K ultraortodoxnímu proudu dnes patří více než třetina jeruzalémských židů.
Prezident Miloš Zeman by měl během své dubnové pracovní cesty do USA převzít židovské ocenění Bojovník za pravdu, uvedl ve čtvrtek v České televizi budoucí velvyslanec ve Spojených státech Hynek Kmoníček. Tuto cenu udělují významné židovské organizace, které už v minulosti ocenily také amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho přispění k americko-izraelským vztahům. Nositelem stejného ocenění, jaké by měl dostat Zeman, je i zesnulý laureát Nobelovy ceny míru Elie Wiesel.
Polsko je známé jako dominantně katolická země. Po ulicích tamních měst a vesnic ale chodí podle rabínů tisíce až desetitisíce lidí, kteří nevědí, že mají židovský původ. Objevit jim ho pomáhají třeba plakáty v ulicích Krakova, ale i internetové diskuze.
Izrael odsoudil rozhodnutí organizace UNESCO, která odmítá spojení Chrámové hory v Jeruzalémě s židovským náboženstvím. Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu ve čtvrtek přijala rezoluci, ve které uznává, že Jeruzalém je svaté město židů, muslimů i křesťanů. Chrámovou horu, u které je nejsvětější místo židů, zmiňuje jen v souvislosti s muslimskými svatyněmi. Izrael v reakci na to v pátek přerušil s organizací spolupráci, informuje agentura AFP.
2:58
|Gregor Martin Papucsek, Kristina Winklerová|Zprávy ze světa
V Maďarsku vrcholí sčítání lidu. Jednou z citlivých otázek je už tradičně ta týkající se náboženského vyznání. Nejvíc ji vnímají maďarští Židé. Svaz židovských náboženských obcí proto přišel s kampaní I já jsem maďarský Žid. Svaz tak vyzývá své příznivce, aby se veřejně ke svému vyznání přiznali. Mnozí s tím ale nesouhlasí.
Židé slaví Den smíření - Jom kipur, který završuje desetidenní pokání po svátku Roš hašana, začátku nového roku 5771. Pro věřící je významná modlitba za mrtvé, při níž se vzpomíná na zesnulé.
