„Z pohledu 21. století to zní nepochopitelně, ale v té době byl panovník skutečně pánem židů. Židé patřili přímo královské pokladně. Panovník mohl na jejich majetek sáhnout v podstatě kdykoliv.“
Zvuk sirén v úterý na dvě minuty zastavil život v Izraeli. Lidé v židovském státě a po celém světě si připomínali na 6 milionů židovských obětí nacistického holokaustu.
Lidé v Polsku si ve středu připínají na oblečení žluté narcisy. Jde o symbol protinacistického povstání Židů ve varšavském ghettu. Vypuklo přesně před 80 lety.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se při zavedení opatření odvolal na doporučení šéfů bezpečnosti. Cílem je zabránit podobným střetům, jaké se v mešitě Al-Aksá staly před týdnem.
Svatý Štěpán podle legendy položil život za víru v Ježíše Krista. A stal se prvním křesťanským mučedníkem. I s tímto svátečním dnem se pojí různé vánoční zvyky.
Ze 45 synagog zbyly v ukrajinském Dnipru pouze tři. Synagoga Zlatá růže v židovském centru Menorah, největším centru tohoto typu na světě, se v těchto dnech stala i centrem pomoci uprchlíkům.
Svitek patří k 1564 svitkům shromážděným nacisty za druhé svetové války ze židovských komunit a prodaným v 60. letech 20. století do Londýna z bývalého Československa.
V praxi nyní podle agentury ale nebude mít rozhodnutí soudu bezprostřední dopad. Svatostánky, které stížnost podaly, se totiž již nacházejí v oblasti s mírnějším stupněm rizika.
„Chci Brnu dát novou vilu Tugendhat,“ hlásá spisovatel Martin Reiner, který usiluje o vznik moderního muzea mapující osudy Židů na Moravě. Pro projekt má již předschválený pozemek.
Zatím nelze podle něj identifikovat žádný náhrobek, ani místo původu kamenů. Práce v části Václavského náměstí, kde se kameny našly při rekonstrukci, jsou přibližně v jedné čtvrtině.
Chanuka je stejně jako všechny židovské svátky pohyblivým svátkem. Připomíná zázrak při opětovném vysvěcení chrámu po povstání Makabejských před více než 2100 lety.
Přezdívalo se jim Ritchie Boys. Měli speciální vojenský výcvik, uměli perfektně německy a Američané je nasazovali třeba jako špiony. Do USA ale utekli z nacistického Německa, byli totiž Židé.
O vývoj na planetě se tolik nebojím, říká vrchní rabín Karol Sidon. Judaismus nám podle něj naznačuje cestu, která vede k příchodu mesiáše a záchraně lidstva. Není to ale možné bez porodních bolestí.
Švýcarská Basilej by mohla mít novou zvláštnost. Areál, který bude částečně obehnaný plotem a uvnitř budou platit pravidla uzpůsobená pohodlí židovských obyvatel.
Jednou do roka se mají židé podle náboženských předpisů pořádně opít. Je to na jejich nejradostnější svátek Purim, ke kterému patří také pestré převleky.
V Jeruzalémě neustále přibývá ultraortodoxních židů a také Arabů. Naopak sekulární a liberální Izraelci z města odcházejí. K ultraortodoxnímu proudu dnes patří více než třetina jeruzalémských židů.
Prezident Miloš Zeman by měl během své dubnové pracovní cesty do USA převzít židovské ocenění Bojovník za pravdu, uvedl ve čtvrtek v České televizi budoucí velvyslanec ve Spojených státech Hynek Kmoníček. Tuto cenu udělují významné židovské organizace, které už v minulosti ocenily také amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho přispění k americko-izraelským vztahům. Nositelem stejného ocenění, jaké by měl dostat Zeman, je i zesnulý laureát Nobelovy ceny míru Elie Wiesel.
Polsko je známé jako dominantně katolická země. Po ulicích tamních měst a vesnic ale chodí podle rabínů tisíce až desetitisíce lidí, kteří nevědí, že mají židovský původ. Objevit jim ho pomáhají třeba plakáty v ulicích Krakova, ale i internetové diskuze.
Izrael odsoudil rozhodnutí organizace UNESCO, která odmítá spojení Chrámové hory v Jeruzalémě s židovským náboženstvím. Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu ve čtvrtek přijala rezoluci, ve které uznává, že Jeruzalém je svaté město židů, muslimů i křesťanů. Chrámovou horu, u které je nejsvětější místo židů, zmiňuje jen v souvislosti s muslimskými svatyněmi. Izrael v reakci na to v pátek přerušil s organizací spolupráci, informuje agentura AFP.
|Gregor Martin Papucsek, Kristina Winklerová|Zprávy ze světa
V Maďarsku vrcholí sčítání lidu. Jednou z citlivých otázek je už tradičně ta týkající se náboženského vyznání. Nejvíc ji vnímají maďarští Židé. Svaz židovských náboženských obcí proto přišel s kampaní I já jsem maďarský Žid. Svaz tak vyzývá své příznivce, aby se veřejně ke svému vyznání přiznali. Mnozí s tím ale nesouhlasí.
Židé slaví Den smíření - Jom kipur, který završuje desetidenní pokání po svátku Roš hašana, začátku nového roku 5771. Pro věřící je významná modlitba za mrtvé, při níž se vzpomíná na zesnulé.