Bylo prvorepublikové Československo ekonomickou špičkou? ‚Mýtus souvisí s národní hrdostí,‘ říká ekonomka

Vznik samostatné Československé republiky v roce 1918 přinesl řadu zásadních změn, které se týkaly veškerého života společnosti. Jednou z nich bylo vytvoření samostatné měny a postavení životaschopné ekonomiky. Říkává se, že prvorepublikové Československo bylo ekonomickou špičkou dané doby, bylo tomu tak doopravdy?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alois Rašín na dvacetikorunové bankovce z roku 1926 | Foto: Karel Wolf, public domain, Alois Mudruňka, Wikimedia Commons

Rozpad Rakousko-uherské monarchie znamenal zásadní střih do dosavadních ekonomických vztahů uvnitř rozsáhlého soustátí, byly přerušeny dosavadní hospodářské vazby a dopravní spoje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Bylo prvorepublikové Československo ekonomickou špičkou?

„České země patřily tradičně k průmyslově nejrozvinutějším částem Rakouska-Uherska. Strukturálně převažovala v československém průmyslu těžba uhlí a spotřební průmysl, textilní, sklářský, cukrovarnický, pivovarnický atd. Tento průmysl byl však ve vysoké míře odkázán na dovoz surovin,“ uvádí historička Dagmar Moravcová v Dějinách zemí Koruny české.

Připomeňme také rozdíly ve stupni industrializace jednotlivých částí státu, důsledky války spolu s inflací a také se nový stát musel vyrovnávat s hledáním nových odbytišť a vznikem nových celních bariér.

Pracovat a šetřit

Výraznou postavou byl tehdejší ministr financí a jeden z „mužů 28. října“ Alois Rašín, „kterému by ve Spojených státech stavěly pomníky a my máme pouze po něm pojmenované jedno nábřeží,“ dodává ekonomka Hana Lipovská a vysvětluje:

„Šlo mu celou dobu o jediné - pracovat a šetřit. Šlo mu o úspory státu i rodiny, byl přesvědčen, že aby se mohl nový stát etablovat, tak musí dokázat, že je schopen se starat sám o sebe. Byl právník, k jeho nepřátelům patřila levice a také poměrně silná německá menšina. Domníval se, že právě oni nepatří k podporovatelům nového státu. Stenozáznamy jednání parlamentu dané doby nám to potvrzují, docházelo mezi nimi k velkým přestřelkám.“

K Rašínovým úspěchům je třeba připočítat měnovou reformu, která byla základem hospodářské prosperity. Výměna bankovek proběhla 26. února 1919 a její součástí byla poměrně velká podpora.

Stejně jako při zakládání zlatého pokladu, který se stal základem pro další budoucnost státu, sbírka, která se stala základem pro daný zlatý poklad, byla vyhlášena již počátkem listopadu roku 1918. Nebylo výjimkou, že lidé do ní darovali i své zlaté snubní prsteny, takové bylo nadšení z nového státu.

'Slavná herečka Maria Orská tahána bahnem' aneb Jak se rodil bulvár za první republiky

Číst článek

Pokud si představujeme prvorepublikovou ekonomiku současným úhlem pohledu, tedy pohledem ekonomiky liberální, tak se velmi mýlíme.

Tehdejší svět byl postaven na oborových syndikátech, které byly základem pro další možnost dovozu či vývozu. Svým způsobem to byl dohled a kontrola nad zahraničním obchodem. Syndikáty se stávaly centrem kritiky především ze strany středních a malých podniků, protože syndikáty se staly doménou zástupců největších firem vývozních i dovozních.

Stranou nezůstávaly další úřední kvóty, licence a kartely. Zcela specifickým světem byl bankovní sektor. V jistých ohledech byl tak blízce spjat a propojen se světem politickým, že se stával jedním z hlavních faktorů rozhodujících takřka „o všem“, co se v zemi dělo.

Pravděpodobně nás tak nemůže překvapit, že „klientelismus a korupce dané doby by si v ničem nezadaly se současným světem,“ uvádí jako další z atributů ekonomického prostředí nově vzniklé republiky Hana Lipovská.

Englišových 60 miliard korun

Pohled na první republiku se měnil, v období poválečném byl do značné míry opuštěn a po komunistickém převratu patřila tato historická éra k těm zavrženíhodným, jistý náznak změny přineslo reformní hnutí Pražského jara. Po roce 1989 jsme se právě k tomuto období začali obracet, možná až s jistou mírou neodůvodněné glorifikace.

Prvorepublikový veslařský trenažér. Mnohonásobný mistr Československa trénoval ve sklepě

Číst článek

Bylo prvorepublikové Československo ekonomickou špičkou? Hana Lipovská odpovídá: „Máme jedno zásadní číslo, ke kterému se vztahujeme. Stanovil ho profesor Engliš a byl to odhad našeho národního jmění a číslo 60 miliard korun. My ale nevíme, zda to bylo hodně nebo málo.

Pomoci nám může srovnání jistého dobového žebříčku. V něm bylo uvedeno tehdejších 42 prvních států světa, my jsme patřili mezi první třetinu. Byli jsme těsně za Řeckem, dnes jsme také těsně vedle Řecka. ČSR nebylo špičkou jako třeba Velká Británie, ale stálo si velmi dobře. Mýtus samotný souvisí s národní hrdostí, československá ekonomika byla vydupána ze země a z tohoto hlediska učinili 'muži 28. října' velký úspěch.“

Ivana Chmel Denčevová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme