Jihočeští vědci díky kmenové bance hmyzu významně pomohou při likvidaci škůdců
Bezpečnější a zdravější potraviny a méně pesticidů a chemických látek v životním prostředí. To jsou cíle nového evropského výzkumného projektu, do kterého se zapojili jihočeští vědci z Biologického centra Akademie věd. Mají totiž jako jediní na světě kmenovou banku zavíječů moučných.
„Ta kmenová banka obsahuje různé mutace zavíječe moučného. Mezi těmi mutacemi je i jedna mutace, která má speciální vlastnost – její křídla nejsou pokrytá šupinkami,“ vysvětluje důvod zapojení českých vědců do projektu ředitel Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd František Marec.
„Tahle mutace má velký potenciál využití v biofabrikách na produkci parazitoidů, kteří se namnožují právě na vajíčkách zavíječe moučného.“
Dravá vosička je schopná s pomocí zavíječů zlikvidovat škůdce zemědělských plodin. Na zavíječích se totiž rozmnožuje.
Jihočeští vědci významně pomáhají k výzkumu likvidace škůdců. Podrobnosti zjišťovala
„Malé dravé vosičky kladou svá vajíčka do různých druhů hmyzu, například významných škůdců, třeba zavíječe kukuřičného, můry zelné, můry kapustové nebo černopásky bavlníkové. Ta vajíčka se uvnitř vyvinou a poté svého hostitele zabijí,“ popisuje Marec.
Zavíječ moučný je ideální adeptem pro velkochov. Je nenáročný a rychle se rozmnožuje. Práce v biotovárnách, kde se rozmnožuje, ale může být pro lidi nebezpečná.
„Problém je, že zavíječ moučný uvolňuje velice snadno šupinky z povrchu křídel i z povrchu svého těla. Pracovníci v těchto provozech, kde je těch zavíječů tisíce, statisíce, tak ty šupinky vdechují a řada z nich díky tomu získá velice vážné alergické onemocnění,“ tvrdí Marec.
Pro jihočeské vědce by tak bylo do budoucna výhodné v provozech chovat zavíječe, který šupinky nemá.
„V současné době se ta naše mutace vyjadřuje jen u samiček, ale mnohem efektivnější by bylo, kdyby se vyjadřovala u obou pohlaví. Mohla by to být ale i taková mutantní změna, kde se šupinky nebudou uvolňovat. K tomu je ten výzkum, abychom prozkoumaly podstatu mutace a na tyhle záležitosti přišli,“ dodává Marec.
Cílem tohoto projektu je nejenom vyvinout biologickou metodu likvidace škůdců. Vědci si chtějí vychovat i své pokračovatele, kteří by mohli na jejich práci navázat.
