Plíce kuřáků jsou oslabené a náchylné k infekci koronaviru, varují lékaři

Oslabené plíce jsou mnohem náchylnější k nákaze koronavirem. K čemu v nich v případě napadení dochází? Pacienti s plicními nemocemi patří v současnosti k nejohroženějším. Ohrožení jsou ale i kuřáci. Plíce tvoří miliony tenkostěnných váčků, plicní sklípky. Díky jejich výstelce neboli plicnímu epitelu, dochází k výměně dýchacích plynů. Koronavirus napadá právě buňky respiračního epitelu, které pak odumírají.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kuřáci mají poškozený slizniční aparát a jsou obecně více nemocní v obdobích, kdy počet respiračních infekcí roste (ilustrační foto) | Zdroj: Pexels | CC0 Public domain

„Dochází k destrukci potahu dýchacích cest a plicních sklípků,“ říká Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

COVID-19 je pádný důvod, proč přestat kouřit

„Plíce přestávají fungovat jako výměník plynů mezi zevním prostředím a krví, tělo se při velmi rozsáhlém postižení přestává okysličovat. Pokud je viru méně, pacient může mít kašel, vykašlávat a mírně se zadýchávat. V případě většího postižení se ale dusí a funkci plic je třeba podpořit.“

„V optimálním neporušeném stavu jsou dýchací cesty souvislá vrstva, kde jedna buňka sousedí s druhou,“ vysvětluje Vašáková. „Na povrchu buněk jsou pak jemné řasinky, které posouvají hlen směrem nahoru. U kuřáka dochází k tomu, že řasinky slábnou, nebo mizí úplně. Takže takový ‚eskalátor hlenu‘ přestává fungovat. Navíc jsou buňky poškozeny a vzniká tam chronický zánět. Ke změnám dochází i na úrovni plicních sklípků.“

Kouření tím přímo připravuje podmínky pro infekci virům i bakteriím. Kuřáci mají poškozený slizniční aparát a jsou obecně více nemocní v obdobích, kdy počet respiračních infekcí roste. Jsou náchylnější ke všem infekcím jak horních, tak dolních cest dýchacích. Patří mezi ně tuberkulóza, závažné virové infekce, chřipka.

Tabákový kouř navíc nedezinfikuje dýchací cesty, i když se tento mýtus někdy objevuje.

Poškozené dýchací cesty

Poškození sklípků, dýchacích cest nebo záněty se dají léčit. To platí i o těžkých případech, které jsou přechodně ventilovány, nebo jsou na mimotělním oběhu.

„I když se kuřáci cítí zdrávi, mají poruchy imunity dýchacích cest a sliznice je náchylnější k propuštění virů a bakterií, které způsobí infekční zánět.“

Martina Vašáková

„U některých pacientů může dojít k tomu, že místo zahojení a obnovení funkce plicních sklípků dojde k fibróze, nevratnému zajizvení,“ popisuje Vašáková. „Je těžké předpovědět, který pacient skončí fibrózou a který se uzdraví. Rizikovější jsou pacienti, kteří mají více chorob najednou, jsou starší nebo mají nějakou plicní nemoc.“

Mechanismus poškození plic při napadení novým virem poodhalily i pitvy pacientů, kteří nemoci podlehli v Číně. „Plicní tkáň u těch, kteří na nemoc zemřeli, se smrštila a nedocházelo v ní ke správné výměně dýchacích plynů,“ říká Stanislav Kos z Českého občanského spolku proti plicním nemocem. „Ti lidé se udusili, a proto je také dušnost jedním z hlavních příznaků.“

Pacienti s plicními chorobami jsou aktuálně ve vyšším riziku, lékaři je proto doporučují k testům na koronavirus. Jedná se o lidi s chronickou obstrukční plicní nemocí, kterou převážně vyvolává kouření. „V nebezpečí jsou samozřejmě astmatici a obecně všichni lidé, kteří mají sníženou obranyschopnost plic,“ dodává Kos.

Sociální rovina

Současná karanténní opatření neumožňují tak typické společné kouření na veřejnosti. Lidé se při něm sdružují, odkrývají si ústa a sahají po cigaretě. Tím by mohli zvyšovat případné riziko nákazy. Omezený sociální kontakt možná povede k tomu, že někteří lidé nebudou motivováni společně si zapálit.

Podle pneumologa Jiřího Votruby tvoří kuřáctví jednak závislost chemická, a potom zvyková závislost v chování, kdy kuřákovi chybí, že nemá cigaretu mezi prsty. Významná je ovšem i sociální rovina, kdy si zapálí s kamarády.

„Lidé jsou vykolejeni ze svých normálních situací a běžných denních rituálů,“ konstatuje i Vašáková. „Mají větší možnost přemýšlet o svém zdraví. Co oni sami můžou pro svůj život udělat, až tohle všechno překonáme? Může je to vést k rozhodnutí, že přestanou kouřit, protože jejich život bude lepší,“ doufá.

Podle lékařských statistik mají následky kouření na svědomí mnohem více obětí a hospitalizovaných než koronaviry.

Andrea Skalická, Martin Srb, Marek Kuchařík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme