Novým koronavirem se po celém světě infikovalo už víc než 600 tisíc lidí. Není proto divu, že pro řadu vědců se stal tématem číslo jedna. Kromě výroby léku se třeba snaží přijít na to, jak a proč se přenesl ze zvířat na člověka. Každý den přicházejí vědecké týmy z celého světa s teoriemi, které by měly pomoct objasnit ty nejdůležitější otázky. Server iROZHLAS.cz přináší přehled osmi nejnovějších vědeckých objevů souvisejících s pandemií.

Praha 16:16 28. března 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nevznikl v laboratoři

Vědci porovnali sedm známých typů koronavirů. Nový typ, který způsobuje nemoc COVID-19, podle nich nevznikl manipulací v laboratoři, ale evolučně v přírodě. Molekulární struktura SARS-CoV-2 se od dalších známých koronavirů podstatně liší a podobá se příbuzným virům, které už známe u netopýrů nebo luskounů. Autoři studie o tom informovali v magazínu Nature Medicine.

Nový typ koronaviru nevznikl v laboratoři, ale v přírodě. Proběhly v něm spontánní změny, říká vědec

Číst článek

Imunita u makaků

Vytvoří si tělo po prodělání nemoci COVID-19 imunitu, nebo je možné se jí znovu nakazit? Tým vědců z Čínské akademie lékařských věd provedl pokus na primátech. Tři ze čtyř makaků rhesus se podle vědeckého serveru bioRxiv uzdravili, a i když dva z nich vědci infikovali takovým množstvím viru, které by člověk v reálném životě nemohl získat, kromě zvýšené teploty další příznaky nezaznamenali. Oba primáti ale měli vysokou hladinu protilátek.

Opětovné nakažení koronavirem u člověka, které se mělo v několika případech objevit, může být podle čínských vědců způsobeno špatným testováním. Lékař z Pekingské univerzity ale podle ČT24 upozorňuje, že ne všechno, co funguje u primátů, musí fungovat u lidí.

Ztráta čichu a chuti

Jedním z příznaků nákazy koronavirem – i když ne právě typickým - je ztráta čichu a chuti. Britská asociace ušních, nosních a krčních lékařů podle The New York Times vyzvala lidi, aby se na týden izolovali doma, pokud přijdou o čich. Zatím se nejedná o zcela prokázaný fakt, lékaře ale znepokojil natolik, že vydali toto varování.

Zprávy o lidech, kteří „pouze“ přišli o chuť a čich, a přesto jim byl diagnostikován koronavirus, přicházejí z celého světa. O těchto příznacích, které trvaly čtyři dny, napsal na twitteru také nejlepší obránce minulé sezony basketbalové NBA a hvězda Utahu Jazz Rudy Gobert.

Lékaři proto vyzývají k obezřetnosti. Varovali také před prováděním zbytných endoskopických vyšetření nosních dutin, protože virus se množí v nose a hrdle, a tento druh vyšetření může vyvolat kašel nebo kýchnutí, které lékaře může vystavit vysoké hladině viru.

Teplo a vlhkost viru neprospívá

Koronavirus se při vyšších teplotách a vyšší vlhkosti šíří hůř, potvrdili spekulaci řady lidí nezávisle na sobě vědci z virologického institutu univerzity v americkém Marylandu a z univerzity v Pekingu, píše server The Financial Times. Ideální podmínky pro šíření viru jsou podle nich nízká vlhkost a teploty mezi 5 a 11 stupni Celsia.

Epidemiolog Marc Lipsitch z Harvardské univerzity ale dodává, že počasí šíření viru neovlivní natolik, aby to pandemii zpomalilo. Podle vědeckých týmu z univerzit ve švýcarské Basileji a švédské Solně se na jaře a v létě může zdát, že virus ustupuje, ale pak se vrátí v zimě 2020/21.

Koronavirus z luskounů

Přenesl se nový koronavirus na člověka z netopýra? Nebo to byl luskoun? Odborníci zatím nedokážou na tuto otázku spolehlivě odpovědět. Nyní ale vědci z univerzity v Hongkongu objevili v luskounech dva kmeny koronaviru příbuzné s tím, který způsobil současnou pandemii, informuje BBC.

I netopýr má „svůj koronavirus“, který je bližší tomu, který se šíří po celém světě. Jediné, v čem se liší, je jeho klíčová část – ta, která viru pomáhá napadnout buňky. Vědci i proto nyní varují před obviněním jednoho druhu zvířat a jeho následném vybití. Něco takového by se podle nich nemělo stát ani poté, co si vědci budou jisti, jak a od koho se vir na člověka přenesl.

Antimalarikum Plaquenil

K jeho použití vyzývají americký prezident Donald Trump i vizionář Elon Musk, lékaři a vědci jsou ale mnohem opatrnější. Řeč je o léku Plaquenil. Antimalarikum vyrábí francouzská farmaceutická společnost Sanofi Aventis. Jeho hlavní účinnou látkou je hydrochlorochin, který má protizánětlivé účinky a chrání imunitní systém.

Příběh léku, který Trump či Elon Musk považují za možný zlom v boji s koronavirem. Jaké má šance?

Číst článek

Čínské úřady už v polovině února uvedly, že lék má „určitý léčivý účinek“. Pacienti léčení za pomoci antimalarik projevovali lepší výsledky, pokud jde o snížení horečky, měli lepší výsledky z CT plic a zotavovali se rychleji než pacienti, kterým chlorochin podán nebyl.

Jak informoval server iROZHLAS.cz, k podobným závěrům došli i vědci ve Francii. Odborníci nicméně varují, že zatím nejsou jeho účinky stoprocentně prokázané a nelze ho užívat jako prevenci před nákazou.

„Při jeho užívání se mohou vyskytnout závažné nežádoucí účinky až toxicity. Není doloženo, že by chlorochin působil preventivně před koronavirem,“ varoval český Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Nižší emise a vliv na klima

Výroba průmyslových podniků a doprava v současné době kvůli koronaviru produkují v Evropě třetinu emisí. Současný pokles jejich koncentrace potvrzují i satelitní pozorování. Evropská kosmická agentura monitoruje pomocí satelitu Copernicus Sentinel-5P krátkodobé zlepšení stavu emisí. Došlo k úbytku oxidu dusičného v okolí čínských, ale i severoitalských měst. Pandemie koronaviru omezila dopravu a průmysl, a tím alespoň trochu vyčistila vzduch od oxidů dusíku a na nějakou dobu snížila jeho negativní vlivy.

Koronavirus v Itálii už na podzim loňského roku? Italští vědci zkoumají novou hypotézu

Číst článek

Vědci se ale obávají následného vývoje. Vlády se totiž budou snažit zachránit ekonomiku a pracovní místa, řešení environmentálních problémů se aktuálně odsune na druhou kolej. Situace pak může být ještě horší než před začátkem pandemie koronaviru.

Koronavirus v Itálii v roce 2019

Někteří vědci přišli s teorií, že nový koronavirus se objevil v Itálii výrazně dříve než 21. února, a to ještě na konci roku 2019. V nejvíce postižené provincii Lombardii totiž zdravotníci loni na podzim zaznamenali neobvykle vysoký počet pacientů se zápalem plic a příznaky chřipky. To by podle nich mohlo naznačovat, že koronavirus se možná nepozorovaně šířil měsíce předtím, než se ho podařilo poprvé detekovat, píše agentura Reuters.

Řada jiných vědců ale jejich hypotézu odmítá. „Myslím, že je nanejvýš nepravděpodobné, že se virus v Evropě objevil dříve než v lednu,“ uvedl Paul Hunter z britské univerzity East Anglia. Podle něj je totiž z dosavadního průběhu pandemie jasné, že kdyby se virus objevil v Evropě už loni, vypadala by nyní situace zcela jinak a byla by tu nyní epidemie enormních rozměrů.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít