Očkujeme uprostřed pandemie, to se normálně nedělá, říká lékař Balík. O AstraZenece nepochyboval

Evropská léková agentura (EMA) ve čtvrtek zdůraznila, že vakcína od firmy AstraZeneca je bezpečná, efektivní a její výhody převažují nad riziky. Experti nenašli žádné důkazy o „nekvalitně očkovacích látek“ a neprokázalo se, že by vakcína byla spojena se zvýšeným rizikem krevních sraženin. „Každý praktik, který léči těžké formy koronavirové infekce, tyto pochyby nikdy neměl,“ řekl Radiožurnálu Martin Balík z Všeobecné zdravotní nemocnice v Praze.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zástupce primáře pro intenzivní péči z kliniky anesteziologie a resuscitace Všeobecné fakultní nemocnice Martin Balík | Foto: Petr Topič | Zdroj: Profimedia

Co říkáte vysvětlení Evropské lékové agentury? Zdálo se vám dostatečné a rozptýlilo obavy, které se v souvislosti s očkovací látkou AstraZeneca objevily?
Myslím si, že každý praktik, který léčí těžké formy koronavirové infekce, tyto pochyby nikdy neměl. Krevní sraženiny jsou součástí závažných forem a můžou být v menší míře přítomny i u pacientů, kteří zatím třeba v nemocnici nejsou.

Myslím si, že je to koincidence probíhajícího promořování evropské populace s probíhající vakcinací. Běží tady závod s časem, abychom stihli naočkovat co nejvíce lidí předtím, než třeba koronavirus dostanou, abychom stihli zachránit rizikové skupiny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor se zástupcem primáře pro intenzivní péči kliniky anesteziologie a resuscitace Všeobecné fakultní nemocnice Martinem Balíkem

Při stylu monitorování všech možných příznaků, které se mohou vyskytnout u vakcinované populace, tady něco bylo trochu vytrženo z kontextu. Stalo se z toho politikum a myslím si, že to zcela zbytečně pozastavilo to očkování.

Ale na druhou stranu: když to udělalo tolik zemí, asi deset států, každý z nich má řadu zdravotních odborníků. Myslíte si, že neměli důvod alespoň k předběžné opatrnosti?
Asi ano. V anglosaském systému zdravotnictví, kde jsem pracoval i já, se všechno zveřejňuje, odkrývá a velice pečlivě analyzuje. Je to zcela normální součást sledování toho léku, v tomto případě vakcíny. Na druhou stranu tady máme velice robustní data ze Spojeného království, která ukazují bezpečnost té vakcíny, která tam byla už aplikovaná u desítek milionu lidí, a která vlastně chrání před těžkým průběhem i všech mutací, které byly ve Velké Británii zachyceny.

Spíš mám pochybnosti o tom, jak byla ta data prezentována. Když jsem třeba viděl nějakou kazuistiku pacientky z Dánska, která byla prezentována jako neobvyklá, není to pro mě zase tak neobvyklé a myslím si, že ty symptomy do toho zapadají: že se jednalo o covid, který se sešel s vakcinací.

Evropská léková agentura označila AstraZeneku za bezpečnou. Souvislost se sraženinami se neprokázala

Číst článek

To znamená, že tohle je opravdu závažná kontraindikace? Že podání vakcíny lidem, kteří právě prodělávají covid, může ve větší míře přinést takovéto následky - krevní sraženiny a podobně?
Bohužel je to tak. Jsou zde i doporučení expertů na vakcíny, vakcinologů, imunologů, a to já nejsem. Jsem nemocniční praktik z oblasti intenzivní medicíny, které právě poukazují na to, že lidé, kteří přijdou s určitými příznaky, anebo dokonce mají prokázanou pozitivu, tak by měli vakcinaci odložit. A skutečně se tak i děje.

Bohužel se stává, že napříč Evropou a kontinenty jsou lidé, kteří to neví a mají takzvaný inaparentní covid. Tam se vlastně potká vakcinace, ať už v podobě první dávky, nebo dokonce druhé, která je poté de facto třetí dávkou vakcíny u pacienta, který potom má vlastně tu první dávku v podobě covidu a neví o tom.

Bohužel očkujeme tak, jak bychom neměli - vakcinujeme uprostřed pandemie. To se normálně nedělá, protože všichni víme, že třeba na chřipku se očkuje mimo chřipkovou sezonu. Teď jsme tlačeni časem, takže vakcinujeme v době, kdy tady koronavirus je. Tyto kazuistiky se skutečně stávají a budou se stávat.

Mohlo by z toho případu plynout nějaká poučení pro organizaci očkování? Třeba důsledněji zjišťovat, prokazovat, že daná osoba v té dané chvíli covidem netrpí?
Ano, jsou zde velmi dobrá doporučení. Třeba společnosti pro alergology a klinickou imunologii z prosince minulého roku, která byla cílená třeba na zdravotníky, kteří, jak víme, se rok doslova koupou v koronaviru až po lokty, a kteří s tím přicházejí do kontaktu.

Skutečně bych doporučoval, aby se lidé předtím, než se nechají navakcinovat, s lékařem poradili, jestli třeba nemají nějaké příznaky a nenesou si s sebou koronavirovou infekci nebo ji neprodělali v recentní době. Aby se vakcína podávala skutečně bezpečným a správným způsobem. Toto se ale týká všech typů vakcín, které v máme v současné době registrované na trhu. Netýká se to jenom vakcíny AstraZeneca.

Očkování chronicky nemocných se zlepší, slíbil Blatný. Kardiaci či diabetici dostanou kód

Číst článek

V rozhovoru pro MF Dnes jste navrhnul, aby Česko urychleně odkoupilo vakcínu od zemí, které ji nechtějí. Byla to spíš akademická úvaha nebo je to podle vás reálné?
To je akademická nadsázka. Řekněme úvaha člověka, kterému záleží na tom, aby se tady rychle proočkovala populace a aby ubylo těžkých forem, které směřují právě k nám do nemocnice a do intenzivní péče.

Pokud by někdo skutečně AstraZenecu nechtěl, bylo by myslím prima, abychom toho využili a řekli, že my tuto vakcínu - která je mimo jiné velice laciná, asi nejlevnějších ze všech registrovaných vakcín a mám dojem, že AstraZeneca ji dodává na hranici rentability - využili. Měli jsme tak těch vakcín víc a mohli jsme očkovat ještě rychleji.

Ministr zdravotnictví za ANO Jan Blatný ve čtvrtek v Senátu prohlásil, že kdo má ukončenou vakcinaci, neonemocní a nikoho dalšího nenakazí. Má pan ministr pravdu?
Kdo má dokončenou vakcinaci, má zajištěno, že neprodělá těžkou formu koronaviru. Nevylučuji, že v závislosti na stavu jeho imunitního systému může prodělat lehkou formu, která si nevyžádá hospitalizaci. Jisté riziko samozřejmě nelze vyloučit.

Může mít na sobě časem někdy nějaké mikrokvantum viru, které bude tak malé, že z hlediska infekční nálože nebude pro své okolí nebezpečný, protože jeho imunitní systém zabrání namnožení toho viru. 

Virovou nálož bychom neměli detekovat PCR testy, protože PCR testy jsou extrémně citlivé ve smyslu plus minus přítomnosti i malých kvant viru, ale spíše kvalitními antigenními testy. Potom tato virová nálož bude u pacienta velmi malá, on bude antigenně negativní a neměl by ohrozit svoje okolí.

Tomáš Pavlíček, zuj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme