Desítky zachráněných ročně. Novela zákona usnadní odběr orgánů k transplantaci zemřelým cizincům

V Česku začala platit novela transplantačního zákona, která pomůže zachránit ročně až několik desítek životů. Novinka totiž usnadňuje odběr orgánů cizincům, kteří zemřou na našem území. Do května museli lékaři složitě kontaktovat zahraniční úřady a ptát se, jestli si dotyčný darování přál nebo nepřál. Jak zjišťoval Radiožurnál, nově stačí souhlas takzvané osoby blízké zemřelého cizince - může to být rodina nebo blízcí příbuzní.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řetězová transplantace ledvin | Foto: IKEM, Jan Šenkýř

Osmi stovkám čekatelů se tak díky zrychlení celého procesu zvyšuje šance na vhodného dárce. „Ta novela je, myslím, v pořádku. Transplantace pomůže dalšímu člověku, aby mohl žít,“ říká Viktor Rajčinec, původem Ukrajinec, který v Česku předsedá Ukrajinské iniciativě. V České republice teď žije asi 550 tisíc cizinců: tvoří tak pět procent obyvatel.

Zdravotní omezení mám minimální, říká půl roku po darování ledviny herec Karel Zima

Číst článek

Nejpočetnější skupinu tvoří právě Ukrajinci. Rajčinec vysvětluje, že pokud se na souhlas s odebráním orgánů zemřelému cizinci bude český lékařský tým ptát pozůstalého z mladé generace Ukrajinců, nejspíš dostane souhlas.

U starší generace může být problém kvůli náboženství. „Jiná situace by mohla být u starších lidí, protože z náboženského hlediska mají jiné názory - jak se člověk narodil, tak by měl zemřít - bez zásahu, bez transplantací. Oni se tak o to ani nezajímají. Na Ukrajině se tolik transplantací nedělá,“ vysvětluje Rajčinec.

Podle ředitele Koordinačního střediska transplantací Miloše Adamce může novela, která zjednodušuje odběr orgánů mrtvým cizincům, zachránit desítky pacientů ročně. Ze zemřelého těla dárce se odebírá až sedm orgánů - nejčastěji ledviny, játra, srdce nebo plíce.

Stovky orgánů

„Ta stará norma byla pro nás velmi složitá, protože jsme museli těžce zjišťovat u kolegů v zahraničí, zda ten člověk byl v registru, zda měl dárcovskou kartu nebo kde je rodina. Nová norma umožňuje to, že osoba blízká toho potenciálního dárce vyjádří souhlas nebo nesouhlas s dárcovstvím. Já to vítám pro naše pacienty, kterých máme na čekací listinách stovky. Potenciálně můžeme od těchto dárců získat až 100 orgánů,“ říká Adamec.

Koordinační středisko transplantací naráželo i na nařízení GDPR, které se týká ochrany osobních údajů. „Legislativa GDPR nám zabránila v několika odběrech. My jsme například žádali francouzskou stranu o nahlédnutí do registru odmítačů dárcovství a ti nám ten seznam nedali, stejně tak Rakousko.“

Čeští lékaři již 35 let transplantují srdce. Z dříve náročné operace se stala rutina

Číst článek

S Koordinačním střediskem transplantací nově spolupracuje Cizinecká policie. Z databází bude podle mluvčí Renaty Grecmanové zjišťovat kontakty na osoby blízké. „U lidí, kteří jsou tady dlouhodobě, lze zjistit nejen základní data - jméno, příjmení, kontaktní adresa, ale jsou tam i informace o osobách blízkých, popř. kde ten cizinec pracuje. Takže na základě toho je možné zjistit, kde dohledat osobu blízkou,“ uvádí.

Na zjištění údajů má policie 3 dny. „Pokud se nepodaří službě cizinecké policie ty potřebné informace získat do 72 hodin, tak nelze odběr orgánů provést,“ vysvětluje Grecmanová.

Pro české občany platí v Česku takzvaný předpokládaný souhlas s transplantacemi. Pokud si člověk darovat orgány nepřeje, může se nechat zapsat do speciálního registru.

hla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme