Jaderná prohlášení exprezidenta Medveděva. ‚Zoufale se snaží ukázat, jaký je silák,‘ posuzuje odborník
Před 14 lety prezident, nyní pouhý místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Hrozí Západu válkou a „chrastí“ jadernými zbraněmi. Jak pro iROZHLAS.cz poznamenává Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií, hraje roli „nejagresivnějšího z agresivních“. „Ve skutečnosti je slabý a jenom chce vypadat silně,“ komentuje jeho reálný vliv.
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se ve veřejném prostoru rozezněla prohlášení někdejšího premiéra a prezidenta Dmitrije Medveděva. Mnohá z nich jsou přímočará.
„Představte si, že ukrajinská agrese Rusko donutí proti ukrajinskému režimu nasadit tu nejhrozivější zbraň. Věřím, že Severoatlantická aliance ani v takovém případě přímo do konfliktu nezasáhne.“
„Bezpečnost Washingtonu, Londýna a Bruselu je pro NATO mnohem důležitější než osud nikým nepotřebné, umírající Ukrajiny, i když ji velkoryse zásobují různými zbraněmi.“
„Zámořští a evropští demagogové nechtějí umírat při jaderné apokalypse. Proto při současném konfliktu raději překousnou použití jakékoli zbraně. “
„Rusko má právo v případě nutnosti použít jaderné zbraně. V předem určených případech.“
Ze své současné pozice tyto výroky však pronáší spíš jako politická stanoviska, než že by mohly mít reálný dopad. Je jeden z představitelů kremelského vedení, zástupce šéfa bezpečnostní rady, který se snaží vystupovat „z pozice jestřába“.
„Extrémně agresivního, který stále vymýšlí války se Západem,“ poznamenal k tomu pro iROZHLAS.cz odborník na Rusko z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy Karel Svoboda.
„Jeho výkřiky působí tak, že je ve skutečnosti slabý a jenom by chtěl vypadat silně,“ řekl. Bezpochyby v tom hrají roli také ambice. „Zoufale se snaží ukázat, jaký je silák. To mi přijde hodně do očí bijící,“ dodal Svoboda s tím, že to působí až komicky.
K tomu před časem pro iROZHLAS.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček poznamenal, že Medveděvovo chování vnímá jako součást soutěže některých částí Putinových blízkých o to, kdo se mu nejvíce zalíbí. Medveděv totiž z pozice silného mocenského hráče propadl do role člověka, který podle Pavla Havlíčka bude „vykonávat, co Putinovi na očích vidí. Je tím, kdo dnes udělá cokoliv, protože už mu zbyla jen loajalita, nic víc nemá.“
Mocenský pád
Medveděv nyní nezastává žádnou vrcholnou pozici. Výraznější byl ze začátku války jeho šéf v bezpečnostní radě Nikolaj Patrušev. Což ale zřejmě bývalému nejvyššímu představiteli Ruska vadilo, a tak se chopil příležitosti zviditelnit se. Podle experta Svobody může hrát roli také touha v budoucnu zaujmout lepší post.
Putinovo okolí má na prezidenta stále slabší vliv. Je izolovaný a nikomu nevěří, hodnotí analytik
Číst článek
Soupeřivost může podněcovat také spekulace, že by Patruševův syn Dmitrij mohl být nástupcem Vladimira Putina. Ve své nedávné analýze o tom psal vlivný bruselský server Politico.
Funkci prezidenta přitom Medveděv už vykonával. Po dohodě a se svolením Vladimira Putina stál v čele Ruska v letech 2008 až 2012 a zasazoval se o jeho modernizaci. Dokonce navštívil americké technologické centrum Silicon Valley a obdržel nový iPhone 4, který mu daroval Steve Jobs, vzpomínal deník The Guardian.
Tento jeho liberální obraz ho však podle experta Svobody oslabuje a jde proti němu. „Neprosazoval tradiční mocenskou politiku,“ poznamenal. „Normálně by to bylo vnímáno pozitivně, ale v Rusku ne. Vnímají ho jako slabého,“ dodal.
Proti tomu se nicméně snaží Medveděv bojovat právě tím, že hraje roli „nejagresivnějšího z agresivních“ a snaží se blýsknout jako důležitá figura současného dění.
Přítel, nebo šéf?
Na samotný vrchol ruské politiky ho vynesla známost s Putinem. Medveděv se podílel v roce 2000 na jeho úspěšné prezidentské kampani, uvedl Washington Post. V politice se tehdy pohyboval vystudovaný právník teprve rok. Z rodného Petrohradu ho do Moskvy přivedl právě Putin, který mu následně nabídl funkci předsedy správní rady Gazpromu.
Od roku 2005 byl Medveděv místopředsedou ruské vlády. A když končilo Putinovo druhé prezidentské období a současný ruský vládce nemohl opět kandidovat, označil ho za svého favorita na dalšího prezidenta. O tři roky později se tak stal Medveděv v pouhých 42 letech čelním představitelem země.
Proč si ho Putin vybral jako toho, kdo jej na jedno období vystřídá, si vysvětluje odborník na Rusko s lehkou nadsázkou tím, že měří o centimetr méně. Důvěru si vysloužil už na předchozí pozici. „Byl to klasický spolehlivý úředník, kterému dáte úkol a víte, že to provede dobře. Putin mohl předpokládat, že nebude mít ani politické ambice,“ řekl pro iROZHLAS.cz Svoboda.
A přece: nakonec Medveděv vyjádřil touhu zůstat v kremelské nejvyšší pracovně ještě další funkční období, jenže to byl opět Putin, kdo ji obsadil, a Medveděv „ponížil“ na premiéra. Nicméně i na této pozici nenaplňoval typickou ruskou představu o svých reprezentantech.
Při veřejných vystoupeních Medveděv vypadal jako zlomený muž, psal Guardian. Často ho zachytily kamery, jak podřimuje na oficiálních akcích, například během zahajovacího ceremoniálu zimních olympijských her v Soči v roce 2014.
Nadejde soudný den pro Ukrajinu, pokud se pokusí získat Krym, pohrozil exprezident Medveděv
Číst článek
Postupem času se v moskevských politických kruzích začaly šířit zvěsti o Medveděvově zvýšené chuti ke konzumaci alkoholu. V roce 2020 mu údajně Putin řekl, aby odstoupil z premiérského postu. Těšil se podpory jen 38 procent občanů.
Podle experta Svobody je ale zřejmé, že Putin chtěl především technokratičtějšího premiéra, který bude plnit spíše roli manažerskou než politickou, proto sáhl po Michailu Mišustinovi. Aby nepřišel zkrátka, dostal Medveděv symbolickou funkci místopředsedy bezpečnostní rady.
Není přitom jasné, jaká je povaha jejich vztahu: zda jsou spíše přátelé, nebo komunikují na bázi podřízeného s nadřízeným. Svoboda se domnívá, že spolu nikdy kamarádi nebyli. Čelní představitelé Kremlu fungují z jeho pohledu na bázi mafie. „Je to partička lidí, kteří se spolu sice baví, ale zároveň by si byli schopni jít kdykoliv po krku,“ uzavřel akademik z Institutu mezinárodních studií.
