Indiánka či soupeř z primárek. Kdo je kdo v rozmanité vládě centristy Bidena

Po čtyřech bouřlivých letech končí prezidenství Donalda Trumpa a do čela Spojených států nastupuje zkušený demokratický politik Joe Biden, který si pro své nadcházející působení v Bílém domě stanovil nejeden ambiciózní cíl. Pomoct mu v tom mají i členové vlády, které do čela jednotlivých ministerstev nominoval. Kabinet to je maximálně různorodý, otázkou ale zůstává, jak daleko dokáže pod vedením centristického prezidenta v reformách jít.

PŘEHLED Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Joe Biden bude příští čtyři roky šéfem Bílého domu | Zdroj: Reuters

Joe Biden přichází do Bílého domu v době hlubokého rozdělení americké společnosti a zuřící epidemie covidu-19, která má ve Spojených státech na 400 tisíc obětí. Kromě oživení ekonomiky zasažené koronavirovou krizí si Biden pro nadcházející čtyři roky stanovil celou řadu priorit, v jejichž čele stojí především ochrana klimatu a boj s rasismem.

Washington se chystá na Bidenovu inauguraci. ‚Je těžké jít se psem na procházku,‘ stěžuje si obyvatelka

Číst článek

Cíle, s jakými nastupuje do prezidentského úřadu, odráží i složení jeho kabinetu. Už v prvních dnech po svém zvolení do funkce Biden slíbil, že vybuduje tým plný zkušených lidí, který bude odrážet rozmanitost Ameriky. A tak také obsazení jednotlivých ministerstev, které ještě musí potvrdit Senát, v současnosti vypadá.

„Biden rád poukazuje na to, že lidi v jeho týmu reprezentují Ameriku takovou, jaká je. Je proto multikulturní a jsou v něm hojně zastoupeny ženy,“ říká pro iROZHLAS.cz amerikanista Ostravské univerzity Jan Beneš.

Mezi nominovanými ministry se objevuje také celá řada jmen spojených s administrativou bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamy, většina má bohaté zkušenosti z americké exekutivy i privátního sektoru. Podle amerikanisty ale zároveň platí, že agendu nastoluje prezident, a pokud bude příliš slabá, na obsazení ministerstev v podstatě nezáleží.

„Zastoupení žen a minorit je zásadním signálem veřejnosti, že Demokratická strana je stranou všech ras i pohlaví. Pak je tu ale druhá, čistě realistická dimenze – můžete mít v týmu nespočet černochů a černošek, důležité je ale to, jestli tito lidé budou schopní pod vedením tohoto prezidenta prosadit zásadní reformy, které Amerika potřebuje nejméně posledních deset let. Otázkou tedy je, jestli Biden bude mít politickou vůli provést vůbec nějaké zásadní reformy, když všichni víme, že za 40 let v politice vždy prosazoval silně centristické a kompromisní směřování, a jestli budou případné reformy dost hluboké,“ dodává Beneš.

První jasný obraz úspěšnosti jeho mise v Bílém domě ukáže až prvních sto dnů jeho prezidentství, projděte si, koho si Joe Biden vybral do čela jednotlivých ministerstev.  

Spoluautor první ústavní žaloby na Donalda Trumpa: Impeachment může pokračovat až do konce života

Číst článek

Lloyd Austin (obrana)

Generál ve výslužbě Lloyd Austin se má stát prvním Afroameričanem v čele Pentagonu, jak se říká ministerstvu obrany. Sedmašedesátiletý rodák z Alabamy, který po studiích sloužil v americké armádě v Německu a bojoval také v Afghánistánu, byl v letech 2013 až 2016 velitelem amerických ozbrojených sil pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Předtím byl zástupcem náčelníka generálního štábu americké armády a velel také americkým jednotkám v Iráku.

Rozhodnutí nominovat čtyřhvězdičkového generála musel ale budoucí prezident důrazně obhajovat. Někteří zákonodárci včetně Bidenových spolustraníků totiž vyjádřili znepokojení nad tím, že výběrem Austina porušuje jednu ze základních amerických tradic, podle které by měl stát v čele Pentagonu civilista.

Americké zákony stanovují, že pokud chtějí příslušníci americké armády usilovat o vedení Pentagonu, musí být nejméně sedm let mimo aktivní službu. Austin je ale ve výslužbě teprve od roku 2016, obě komory Kongresu pro něj proto musí schválit výjimku. Tu po řadě kontroverzí dostal v roce 2017 také Trumpův někdejší ministr obrany Jim Mattis, před ním ji naposledy obdržel George Marshall v roce 1950.

Biden ale za jeho nominací stojí. „Podle mého názoru není pochyb o tom, že je v daný okamžik pro tuto práci tou správnou osobou,“ cituje deník The Guardian příštího šéfa Bílého domu, podle kterého je Austin „definicí cti“ a vůdcem, jehož se protivníci Spojených států obávají a u spojenců je respektován.

Někdejší prezident barack Obama a Lloyd Austin (archivní foto) | Foto: Larry Downing | Zdroj: Reuters

Antony Blinken (zahraničí)

Do čela ministerstva zahraničních věcí Biden nominoval svého dosavadního blízkého poradce a zkušeného diplomata Antonyho Blinkena. Absolvent studií na Harvardově a Kolumbijské univerzitě v minulosti radil v oblasti zahraniční politiky hned několika významným americkým politikům. 

Biden je usmiřovatel, zemi ale bude velmi těžké sjednotit, říká bývalý kongresman s českými kořeny

Číst článek

Mezi roky 1994 a 2001 byl zvláštním asistentem prezidenta Billa Clintona, kterému psal projevy. S Joem Bidenem úzce spolupracoval už během jeho prvního viceprezidentského mandátu v letech 2009 až 2013, kdy mu radil v oblasti národní bezpečnosti. V letech 2015 až 2017 zase působil mimo jiné jako náměstek amerického ministra zahraničí Johna Kerryho.

Podobně jako Biden je Blinken označován za centristu, ale také intervencionalistu, který se zasazoval o silnější roli Spojených států v syrském konfliktu. Na rozdíl od Bidena ale podporoval také ozbrojený zásah v Libyi. Blinken totiž podle serveru Politico věří, že „síla může být nezbytným doplňkem účinné diplomacie“.

Bidenův kandidát na šéfa americké diplomacie mimo jiné podporuje prodloužení dohody mezi Spojenými státy a Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní podepsané v roce 2010. Kritizoval také odstoupení USA pod vedení Donalda Trumpa od jaderné dohody s Íránem.

Antony Blinken během listopadové tiskové konference v Delaware | Zdroj: Reuters

Alejandro Mayorkas (národní bezpečnost)

Příštím ministrem pro národní bezpečnost, který má mimo jiné na starost otázky spojené s migrací a boj proti terorismu, se má stát Alejandro Mayorkas. Jednašedesátiletý imigrant z Kuby má v této oblasti bohaté zkušenosti – za Obamovy éry byl náměstkem ministra pro národní bezpečnost a šéfem amerického imigračního úřadu.

Pokud bude jeho nominace schválena, stane se prvním Latinoameričanem v čele tohoto rezortu. Očekává se, že bude usilovat o zmírnění tvrdé imigrační politiky nastolené vládou Donalda Trumpa.

Alejandro Mayorkas hovoří na konferenci v Tel Avivu v roce 2016 | Zdroj: Reuters

Deb Haalandová (vnitro)

Značnou pozornost vyvolalo ohlášení nominace Deb Haalandové, která se má stát novou ministryní vnitra. Současná poslankyně za Nové Mexiko se totiž v případě schválení stane první zástupkyní domorodých obyvatel v čele tohoto rezortu.

Na rozdíl od Evropy, kde má ministerstvo vnitra na starost především oblast vnitřní bezpečnosti, je ve Spojených státech rezort zodpovědný především za správu a ochranu přírodního bohatství pozemkového fondu, včetně parků a rezervací, a za programy vztahujících se k původnímu obyvatelstvu. Haalandová už uvedla, že se z pozice ministryně bude snažit rozšířit výrobu obnovitelné energie na federálních pozemcích a zrušit Trumpovo zaměření na fosilní paliva.

„Bylo by mi ctí posunout klimatickou agendu Bidena a Harrisové kupředu, pomoct napravit vztahy mezi vládou a původními obyvateli, které Trumpova vláda zničila, a sloužit jako první indiánská ministryně v historii našeho národa,“ uvedla v prohlášení Haalandová.

Haalandová bude první zástupkyní domorodých obyvatel USA v čele ministerstva vnitra | Zdroj: Reuters

Merrick Garland (spravedlnost)

Do pozice ministra spravedlnosti by se podle Bidenova výběru měl posadit federální soudce Merrick Garland, známý především kvůli jeho neúspěšné kandidatuře do Nejvyššího soudu z počátku roku 2016.

‚Bude to rozhodnutí, které ovlivní generace.‘ O nominaci konzervativní soudkyně s amerikanistou Benešem

Číst článek

Do nejvyšší soudní instance ho po úmrtí konzervativního soudce Antonina Scalii nominoval tehdejší prezident Barack Obama, republikány ovládaný Senát ale odmítl o potvrzení Garlanda do funkce jednat. Republikáni argumentovali tím, že se jedná o volební rok a o novém soudci by měl rozhodnout až příští prezident. Tím se nakonec stal Donald Trump, který do funkce nominoval konzervativního soudce Neila Gorsuche.

Čtyři roky stará kauza se dostala po centra pozornosti opět loni v září, kdy zemřela liberálně zaměřená soudkyně Ruth Baderová Ginsburgová. Republikáni následně čelili silnému tlaku, aby se zachovali stejně jako před čtyřmi lety a nechali nominaci na příštím prezidentovi. Následovat příklad z roku 2016 ale odmítli a v rekordně krátkém čase potvrdili do funkce Trumpovu nominantku, konzervativní soudkyni Amy Coneyovou Barretovou, která do Nejvyššího soudu nastoupila koncem října.

Podle listu Washington Post bude Garland jako ministr spravedlnosti čelit řadě výzev, jeho největším úkolem ale bude vrátit rezortu důvěryhodnost pošramocenou za působení Trumpovy administrativy. „Jeho jmenování do čela ministerstva spravedlnosti vysílá jasný vzkaz, že Biden nechce od ministra spravedlnosti to, co si přál prezident Trump: lokaje, který bude sloužit jako prezidentův osobní právník. Biden si vybral apolitického soudce, který bude nezávislý a důvěryhodný.“

Merrick Garland po Obamově nominaci do Nejvyššího soudu v roce 2016 | Zdroj: Reuters

Janet Yellenová (finance)

Do čela ministerstva financí si Biden vybral 74letou úspěšnou ekonomku Janet Yellenovou, která jako první žena v historii vedla americkou centrální banku (Fed). Do funkce guvernérky Fedu nastoupila v roce 2014, vydržela v ní ale jen jedno čtyřleté období. Přestože si podle některých pozorovatelů zasloužila v čele Fedu setrvat, v roce 2018 ji prezident Donald Trump nahradil Jeromem Powellem.

Mírnější tón, inspirace Obamou a odsunutá střední Evropa. Co čekat od Bidenovy zahraniční politiky?

Číst článek

Trump počínání Yellenové v čele centrální banky ostře kritizoval, ani Yellenová ale na účet končícího prezidenta neváhala sáhnout k ostřejším vyjádřením. V únoru 2019 například řekla, že Trump nerozumí hospodářské politice a nechápe poslání Fedu.

Během svého čtyřletého působení v čele centrální banky prosazovala umírněný přístup ke měnové politice, tedy především pozvolné zvyšování úrokových sazeb. Kromě toho je známá zdůrazňováním sociálních aspektů ekonomiky, zejména bojem za snížení nezaměstnanosti. Někteří ekonomové jí ovšem vyčítají, že podceňuje rizika spojená s inflací.

Její nominaci do Bidenovy vlády, na níž reagovaly trhy růstem akcií, ocenila mimo jiné i šéfa Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Zdůraznila přitom její „klidný přístup“ a „inteligenci“.

Yellenová ještě jako šéfka americké centrální banky | Zdroj: ČTK

Marty Walsh (práce)

Demokrat, který od 21 let působil v severoamerické odborové organizaci LIUNA a od roku 2014 je starostou Bostonu, se má stát příštím ministrem práce. Podle listu The New York Times, který mimo jiné poukazuje na jeho irský původ i roční boj s alkoholismem, bude hlavním úkolem Martina Walshe naplnění jednoho ze slibů Joea Bidena – zlepšit platové podmínky a ochranu amerických dělníků.  

Marty Walsh od roku 2014 působil jako starosta Bostonu | Zdroj: Reuters

Gina Raimondová (obchod)

Vedení ministerstva obchodu by se podle Bidenových představ měla chopit guvernérka Rhode Islandu Gina Raimondová, která by tak měla mít na starosti mimo jiné obchodní vztahy s Čínou. Je umírněnou demokratkou, která jako guvernérka například snížila daně a omezila některé regulace, aby tak podpořila byznys.

List The New York Times k oznámení její nominace napsal, že Biden pro tuto pozici zvažoval hned několik jmen, rozhodl se ale pro „vycházející hvězdu Demokratické strany, která má zkušenosti s vládnutím i z oblasti financí“. Kvůli obchodní válce s Čínou ale její mise na ministerstvu bude přinejmenším náročná.

Gina Raimondová hovoří na společné tiskové konferenci s Joem Bidenem | Zdroj: Reuters

Tom Vilsack (zemědělství)

Pokud bude nominace 70letého Toma Vilsacka potvrzena, příchod na ministerstvo zemědělství pro něj rozhodně nebude vstupem do neznámých vod. V čele stejného rezortu totiž stál už za Baracka Obamy v letech 2009 až 2017. Předtím osm let působil jako guvernér státu Iowa a dokonce sám usiloval o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu, nakonec ale v roce 2008 podpořil Hillary Clintonovou a podílel se na řízení její kampaně.

Ohlášení jeho pravděpodobného návratu do čela ministerstva zemědělství ale vyvolává kritiku i obavy ze strany malých farmářů. „Pan Vilsack čelí náročné výzvě, progresivní a ekologické skupiny varují, že je příliš zadobře s velkými zemědělskými podniky. Venkovští zemědělci, kteří v drtivé většině hlasovali pro Trumpa, se navíc obávají, že za vlády demokratů přijde víc regulací,“ píše The New York Times.

Joe Biden si potřásá rukou s Tomem Vilsackem během předvolebního mítinku v Iowě (leden 2020) | Zdroj: Reuters

Pete Buttigieg (doprava)

Do vlády si chce Biden přivést i svého soupeře z demokratických primárek Petea Buttigiege, který se má stát ministrem dopravy. Osmatřicetiletý bývalý starosta města South Bend si v boji o prezidentskou nominaci vedl na počátku roku 2020 velmi dobře, na celoamerické politické scéně byl přitom v té době nováčkem. Z klání ale následně odstoupil a postavil se za Bidena, kterého označil za správného kandidáta na amerického prezidenta.

‚Učinil jsem obtížné rozhodnutí.‘ Pete Buttigieg odstoupil z demokratických primárek

Číst článek

Buttigieg v minulosti pracoval jako konzultant pro firmu McKinsey&Company a působil také u zpravodajské služby námořnictva, kdy byl mimo jiné nasazen v Afghánistánu. V roce 2004 byl členem volebního štábu Johna Kerryho, kterého nakonec porazil George Bush.

V roce 2015 se veřejně přihlásil k homosexualitě, zprávy o jeho nominaci proto ocenila celá řada skupin na podporu práv komunity LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů). Pokud jeho jmenování do funkce projde v Senátu, stane se Buttigieg prvním otevřeně homosexuálním členem amerického kabinetu v historii Spojených států.

V čele rezortu, který zodpovídá za provoz dálnic, letadel, vlaků a dalších prostředků hromadné dopravy, ho čeká řada důležitých úkolů. Biden se totiž zavázal, že nasměruje miliardy dolarů na zlepšení stárnoucí americké infrastruktury a znovu zavede některé iniciativy vedoucí ke snížení produkce skleníkových plynů.

Budoucí americký prezident Joe Biden v úterý oznámil, že do pozice ministra dopravy ve své nadcházející vládě nominoval svého někdejšího soupeře z demokratických primárek Petea Buttigiege (na snímku) | Foto: David Becker | Zdroj: Reuters

Jennifer Granholmová (energetika)

Pro klimatickou politiku, která je jednou z hlavních priorit příchozí Bidenovy administrativy, bude klíčové zejména ministerstvo energetiky. Do jeho čela by se měla postavit někdejší guvernérka státu Michigan Jennifer Granholmová, která dříve pracovala také jako michiganská generální prokurátorka.

V příští vládě tak bude mít za úkol zrealizovat Bidenův velmi ambiciózní klimatický plán, kterým chce nastupující prezident odklonit Spojené státy od používání fosilních paliv do roku 2050. Už dříve Biden slíbil, že hned první den v úřadě požádá o návrat USA k pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Z ní Trump zemi po nástupu do funkce vyvedl, protože ji nepovažoval za výhodnou pro americký průmysl.

Granholmová stejně jako Biden naopak věří, že jejich klimatická politika je pro Spojené státy a tamní ekonomiku příležitostí. „Musíme být lídrem, ne pasivním kolemjdoucím, jinak dovolíme státům jako Čína tento trh ovládnout,“ cituje Granholmovou televizní stanice ABC News

Jennifer Granholmová na prosincové tiskové konferenci s Joem Bidenem | Zdroj: Reuters

Xavier Becerra (zdravotnictví)

Mužem, který převezme otěže v boji s epidemií covidu-19, se má stát 62letý Xavier Becerra. Kalifornský generální prokurátor, který se narodil v Sacramentu mexickým imigrantům, se v případě schválení Senátem stane prvním americkým ministrem zdravotnictví latinskoamerického původu.

Absolvent Stanfordské univerzity má s politikou bohaté zkušenosti. Od roku 1993 byl Becerra členem americké Sněmovny reprezentantů, a to až do ledna roku 2017, kdy se stal nejvyšším státním zástupcem nejlidnatějšího státu USA. Jako generální prokurátor Kalifornie Becerra proslul desítkami žalob namířených proti krokům prezidenta Donalda Trumpa. Jako příklad lze uvést žalobu podanou v roce 2019 kvůli vyhlášení stavu nouze, kterým chtěla Trumpova vláda opatřit peníze na stavbu zdi na hranici Spojených států s Mexikem

Becerra, kterého média popisují i jako horlivého zastánce zdravotnické reformy známé jako Obamacare, nebude mít s ohledem na koronavirovou pandemii začátek úřadování vůbec snadný. Jako ministr zdravotnictví  a sociální péče má mít na starost také probíhající očkování proti covidu-19, kde si Biden stanovil ambiciózní cíl dostat vakcínu během prvních sto dnů svého mandátu ke sto milionům lidem.

Xavier Becerra by se mohl stát prvním ministrem zdravotnictví latinskoamerického původu | Foto: Lucy Nicholson | Zdroj: Reuters

Miguel Cardona (školství)

Ministrem školství se má stát 45letý Miguel Cardona, který v současnosti vede oblast vzdělávání ve státě Connecticut. Syn imigrantů z Portorika se během pandemie koronaviru hlasitě zasazoval o co nejrychlejší návrat dětí do škol, distanční vzdělávání totiž podle něj dopadá zejména na děti z chudšího prostředí.

Samotný Biden Cardonu označuje za „brilantního, schopného a ověřeného“, jeho nominaci ale oceňují také některá americká média včetně deníku The Washington Post. „Jeho životní příběh, zkušenosti z oblasti vzdělávání a jeho priority z něj dělají inspirativní volbu pro vedení amerických škol,“ píše WP. 

Miguel Cardona na tiskové konferenci s Kamalou Harrisovou a Joem Bidenem (prosinec 2020) | Zdroj: Reuters

Marcia Fudgeová (bytová výstavba a rozvoj měst)

Do čela ministerstva bytové výstavby a rozvoje měst si Biden vybral Marciu Fudgeovou. Afroamerická politička momentálně slouží ve Sněmovně reprezentantů za stát Ohio a v minulosti předsedala vlivnému kongresovému klubu sdružujícímu zákonodárce tmavé pleti.

Marcia Fudgeová během oznámení její nominace do čela ministerstva bytové výstavby a rozvoje měst | Zdroj: Reuters

Denis McDonough (záležitosti veteránů)

Na post ministra pro záležitosti veteránů si Biden vybral Denise McDonougha, někdejšího šéfa Obamovy kanceláře, kterým se stal v roce 2013. Už předtím ale léta patřil k Obamovým zahraničněpolitickým poradcům a pracoval pro něj také při první prezidentské kampani v roce 2008.

McDonoughovi přičítají pozorovatelé zásluhy za snahy o překonání neshod mezi stranickými oponenty v Kongresu při prosazování řady legislativních návrhů během Obamova druhého mandátu, včetně zákona týkajícího se mimo jiné zdravotní péče pro americké veterány.

Denis McDonough na tiskové konferenci v prosinci 2020 | Zdroj: Reuters

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme