Totalitní režimy si vždy uvědomovaly, jaký je u filmů propagandistický potenciál – a dělali to nacisté i komunisté. V českých zemích byla éra rozvoje zvukového filmu spojena s osobností Miloše Havla.
„Československo bylo pro otce druhou vlastí. Když to říkal, tak to myslel zcela upřímně, nepřeháněl. Bratrské pouto k Československu cítil už od roku 1919,“ vypráví syn generála Louis-Eugena Fauchera.
„Hluboko na Šumavě, tam je můj domov / je to už pěkně dlouho, co jsem odtamtud pryč / ale vzpomínka, ta mi zůstane navždycky / na Šumavu zapomenout nemůžu,“ zpívá Franziska Krampfl.
Pozdravy domů plné naděje na brzké shledání - to bylo hlavní poselství vánočního vysílání československých vojáků bojujících v zahraniční za druhé světové války.
„Morávek byl takový český James Bond. Jeho příběhy divokostí překonávají i bondovky, které sledujeme v televizi. Kdyby Ian Fleming znal Morávka, napsal by to podle něj,“ prohlásil badatel Pavel Černý.
Okouzlený Ruskem byl již Josef Dobrovský, pro kterého byla země ochráncem dalších slovanských národů. Někteří lidé zase podporovali setrvat uvnitř monarchie a udržovat ideologii austroslavismu.
Dub za druhé světové války zachránil život židovským bratrům, kteří se schovávali před pronásledováním v jeho dutině. Dlouholetá pověst se nedávno stala pravdivou. Výzkumníci shromáždili důkazy.
10. června 1942, což je den, kdy byly vypáleny Lidice, se Lehner rozhodl, že pošle gestapo do Blovic, pozatýkají lidi, kteří byli zmíněni v dopisech, a počká si, jak se nadále zachová udavač.
Soužití Čechů a Němců, které trvalo od 13. století a dlouho žádné zvláštní problémy nevytvářelo, se začalo komplikovat přelomem 18. a 19. století, kdy se definují národní zájmy.
„Němci se snažili zachránit, co se dá, spojenci co nejrychleji ukončit válku a Sovětský svaz zabrat co největší část území pro své poválečné výhody,“ popisuje události konce 2. světové války Jakl.
48:05
Praha||Mikuláš Kroupa, Michal Šmíd|Historie|Příběhy 20. století
Výročí konce 2. světové války slavíme obvykle kladením věnců u památníků. Veřejnost se těší z volného dne. O masakrech, brutálních vraždách, zákeřných popravách bezbranných obyvatel raději mlčíme.
Autor knihy, který pracuje jako speciální dozorce ve vězení Corradino, dostal zákaz jakéhokoliv kontaktu s vězni. Vedení se obává toho, že by je mohl ovlivňovat svými názory.
Manželé Agathe a Ernst Saulmannovi měli rozsáhlou uměleckou sbírku. Kvůli antisemitismu a pronásledování pár utekl v roce 1935 z Německa a o rok později nacisté jejich majetek rozprodali.
48:14
Praha||Mikuláš Kroupa, Iva Marková|Historie|PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ
„Kamarádka z Ukrajiny mi vyprávěla, že s rodiči chodila od vesnice k vesnici a vyměňovali si mrtvoly. Nikdo nechtěl sníst svého příbuzného nebo souseda,“ popisuje Božena Ivanová pro Paměť národa.
Příběh šestnáctiletého chlapce, který byl šéfredaktorem časopisu Vedem, básníkem, romanopisce i začínajícím filozofem, je dnes jednou z klíčových připomínek zrůdností 2. světové války.
„Louisa měla těžký a tragický osud. Byla krásná a jsem si jistá, že i laskavá žena - tak jako moje babička. A my ji chceme vzdát úctu,“ říká pravnučka ženy z portrétu.
Největší hodnota Rozpůleného domu není v tom, že by objevoval v českých dějinách něco zásadně nového. Sudetské dějiny známe. Jde ale o detailní, nuancovaný a skvěle strukturovaný vícehlas.
Židovský mladík Alexander Feuerstein zůstal po válce sám. Nacisté zavraždili jeho rodiče i šest jeho sourozenců. Chtěl odejít do rodící se nové země – Izraele. Putoval ale do komunistického kriminálu.
Na pietní akce připomínající vylodění v Normandii zavítali vojáci i váleční veteráni. Ve svých proslovech vzpomínali na operaci Overlord i na probíhající válku na Ukrajině.
49:43
Praha||Adam Drda, Vít Lucuk|Historie|Příběhy 20. století
Vesnice Ledochovka ležela na Volyni, v ostrožském okrese. Jméno dostala podle šlechtického rodu Ledóchowských, před válkou v ní žilo 51 českých rodin, 15 polských, čtyři ukrajinské a jedna židovská.
Během večera zazní v Praze písně z koncentračních táborů nebo příběhy přeživších, vystoupí taky významné osobnosti romské kultury jako například zpěvák Milan Kroka nebo houslový virtuóz Viliam Didiáš.
Doma mluvila německy, ve škole česky. V dětství prchala z jihomoravské části Sudet, putovala do Terezína, později do Izraele. Podle Ruth Meissnerové bylo vše dáno tím, že se narodila jako Židovka.
Na Rudém náměstí v Moskvě se konala vojenská přehlídka. Z původního květnového termínu byla odložena kvůli celosvětové pandemii koronaviru. Prezident Zeman se přehlídky nezúčastnil.
