Francie stále více omezuje styky s africkými státy, v nichž vojenské junty v uplynulých měsících provedly převraty. Paříž podle deníku Le Monde nařídila přerušit i kulturní projekty s těmito státy.
Místní odnož teroristické sítě Al-Káida se ve středu večer přihlásila k odpovědnosti za pondělní útok proti vládním jednotkám. Přibližně polovina země je mimo kontrolu vlády, tvrdí analytici.
Vojenské štáby Nigeru, Mali a Burkina Fasa se sešly v nigerské metropoli Niamey, kde rozhodly o „konkrétních opatřeních“ v případě, že se ECOWAS rozhodne „šířit válku“.
Vojenská junta, která na konci července svrhla nigerského prezidenta, nadále vzdoruje tlaku, aby jednala ještě před čtvrtečním summitem Hospodářského společenství západoafrických zemí.
Niamey/Abuja/Paříž/Bamako/Ouagadougou/Washington D.C./Moskva||ČTK|Zprávy ze světa
V letech 2011 až 2020 se počet motorek v Burkině Faso ztrojnásobil, dnes je má každý sedmý obyvatel země. Velký podíl na tom mají právě ženy. V době ekonomických těžkostí jsou díky tomu nezávislejší.
Po Mali opouští Francouzi také Burkinu Faso. Obě země se rozhodly vsadit na spolupráci s Ruskem a Moskva ráda ukáže, že i po invazi na Ukrajinu má na mezinárodní scéně spojence.
Při útoků ozbrojenců v Burkině Faso zemřelo nejméně 22 civilistů a tři policisté. Burkina Faso čelí islamistickému povstání skupin napojených na teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát.
Potraviny podle sociologa Daniela Prokopa nahradily energie v tom, co v současné době nejvíce ohrožuje rozpočty českých domácností. Od zimy narostly výdaje na jídlo o pět set korun.
Evropské země se z afrického regionu ale zcela stáhnout nechtějí. Momentálně hledají náhradní hostitelksou zemi, ve které by působily. V potaz připadá Niger.
„Varuji ty, kteří se budou řídit pouze svými sobeckými zájmy,“ zdůraznil nový vojenský lídr Burkina Fasa podplukovník Paul-Henri Sandaogo Damiba a dodal, že bude ke zrádcům nekompromisní.
Vojáci uvedli jako důvod k převratu zhoršení bezpečnostní situace a neschopnost prezidenta Rocha Marka Christiana Kaborého sjednotit národ a účinně reagovat na výzvy, kterým čelí.
Před vojenským soudem v Burkině Faso stanou strůjci 34 let staré vraždy. V roce 1987 zabili Thomase Sankaru, prezidenta i autokrata, který je v Africe dodnes považován za hrdinu.
„Řekla jsem ano, protože jsem se zoufale chtěla dostat na seznam žadatelů,“ řekla jedna z žen. Uprchlice v Burkině Faso tvrdí, že jsou nuceny k protislužbám za udělení potravinové pomoci.
Ozbrojenci v noci na 5. června zaútočili ve vesnici na hranici s Nigerem, postříleli civilisty a vypálili domy. Šlo v zemi o dosud největší akci radikálů hlásících se k teroristickým organizacím.
Jednalo se o novináře, dva ze Španělska a jednoho z Irska, kteří se zajímali o problematiku pytláctví a ochranu volně žijících zvířat. Byl s nimi také člen místní ochranky, který se stále pohřešuje.
Mise OSN na severu Mali se účastní i čeští vojáci, podle vyjádření armády se však nikomu z Čechů nic nestalo. Národnost zraněných příslušníků mluvčí mise nesdělil.
Server BBC s odkazem na údaje policie uvedl, že bezpečnostní složky zachránily téměř 500 lidí a zadržely osm podezřelých. Zatím není jasné, jak se oběti na místo dostaly.
Západoafrická Burkina Faso se tento rok potýká s vlnou násilí ze strany islámských radikálů. V dříve relativně bezpečné zemi se začala situace zhoršovat na konci loňského roku.
Zaútočili po setmění na nic netušící cíl: bezbranné zákazníky restaurace. Zabili 18 lidí, další zranili. Bitva s teroristy v Ouagadougou připomněla nové jméno džihádu: Ansarul Islam. Co je zač?