Na základě mezinárodní dohody prý může HMS Echo v Černém moři pobývat 21 dní. Bulvární deník The Sun očekává, že poté ho v místních vodách nahradí jeho sesterská loď HMS Enterprise.
Ukrajinský prezident Porošenko vyzval Německo a jeho spojence k posílení námořní přítomnosti v Černém moři. Podle prezidenta by tento krok přispěl k odstrašení Ruska od další agrese.
Michael Romancov si myslí, že konflikt mezi oběma zeměmi se na moře nepřesune. Oblast Kerčského průlivu je podle něj tak malá, že by Rusům stačilo jejich letectvo.
Ukrajinské námořnictvo uvedlo, že ruské speciální síly zadržely v Azovském moři tři ukrajinské lodě. Předtím na ně začalo Rusko střílet. Kyjev kvůli incidentu požádal o svolání Rady bezpečnosti OSN.
Vrak lodi starý 2400 let se našel v hloubce dvou kilometrů asi 80 kilometrů od bulharského pobřeží. Na záběrech vědců je vidět celý trup obchodní lodi, a to včetně lavic pro veslaře.
Na tureckém letišti v Trabzonu na severu země sjelo po přistání letadlo se 162 cestujícími na palubě z ranveje a skončilo na prudkém bahnitém srázu, který se svažuje do Černého moře.
NATO vyšle do Černého moře další lodě, letadla a vojáky. Na zasedání v Bruselu to schválili ministři obrany Aliance. Jejich počty generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nezveřejnil, jejich úkolem bude v Černomoří cvičit a monitorovat situaci. Opatření je dalším projevem strategie odstrašování Ruska, kterou NATO podle Stoltenberga hodlá dál vést. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina aliance takovými kroky Moskvu provokuje a snaží se vyvolat konfrontaci.
Vraky 40 lodí z dob osmanské a byzantské říše objevila na dně Černého moře mezinárodní skupina výzkumníků. Projekt průzkumu dna podle ruských médií zorganizovala univerzita v britském Southamptonu. Zbytky lodí byly nalezeny v hloubce 1800 metrů.
Evropa by podle europoslanců měla v budoucnu zvážit větší nasazení letectva a námořnictva v Černém moři. Po anexi ukrajinského Krymu totiž Rusko posiluje své vojenské kapacity na poloostrově. Moskva tím podle europoslanců ohrožuje dodávky ropy a zemního plynu z Černého moře do Evropy.
134 lidí utonulo při povodních na jihu Ruska. Mimořádně vydatné deště zaplavily oblasti Krymsku, Gelendžiku a Novorosijsku. Hladina tam dosahuje místy až sedmi metrů. Voda podle agentury Interfax zaplavila nebo smetla domovy 13 tisíc lidí.
Byt u moře, v přístavu zakotvenou loď a před sebou týdny i měsíce na pláži zalité sluncem. Tento sen se plní stále více Čechům, kteří si kupují nemovitosti v zahraničí. A nejen v Toskánsku či Španělsku, ale také v Bulharsku, jehož popularita stále roste. Navíc přitahuje i levnějšími cenami a mnohdy i kvalitnějšími službami než některé západoevropské země.