Exprezident Brazílie Jair Bolsonaro plánuje účast v prezidentských volbách v roce 2026 navzdory soudnímu zákazu. Bolsonaro věří, že mu zpět k moci může pomoct znovuzvolený americký prezident Trump.
Mezi obviněnými je mimo jiné exministr obrany Walter Souza Braga Netto, bývalý poradce pro národní bezpečnost Augusto Heleno Ribeiro či bývalý ministr spravedlnosti Anderson Torres.
Přes 20 milionů uživatelů sítě X se muselo po zablokování v Brazílii buď přesunout na jiné platformy, nebo riskovat pokutu ve výši 50 tisíc realů (zhruba 200 tisíc korun).
Brazilský soud již dříve sociální síti X přikázal zablokování dezinformačních účtů a udělil pokuty. Nyní za nespolupráci s úřady nařídil její kompletní zablokování. Musk považuje nařízení za cenzuru.
Bolsonaro patřil k odpíračům očkování proti covidu-19 a tuto nemoc zlehčoval. Odmítal i koronavirová opatření zaváděná guvernéry jednotlivých brazilských států.
Bolsonaro dostal trest za to, že šířil falešné informace o možné manipulaci voleb. Jeho právníci ještě mohou podat dovolání k nejvyššímu federálnímu soudu.
Volební soud v Brazílii rozhodl, že exprezident Bolsonaro nesmí v příštích letech kandidovat. Nyní se spekuluje o tom, kdo by ho mohl v dalších volbách nahradit. Mluvilo se i o jeho ženě Michelle.
Soudci hlasovali pro odsouzení Bolsonara za zneužití pravomocí a médií, když si loni předvolal velvyslance, aby jim předložil nepodložená tvrzení o brazilském elektronickém volebním systému.
Policie ve středu prohledala dům brazilského exprezidenta Jaira Bolsonara v hlavním městě Brasília a podle místních médií mimo jiné zabavila jemu i manželce mobilní telefon.
Brazilský nejvyšší soud schválil obžalobu prvních 100 osob kvůli nepokojům z letošního 8. ledna, při kterých demonstranti zaútočili na sídla nejvyšších státních institucí v hlavním městě Brasílii.
V demokratických zemích bývá instalace nejvyššího představitele do funkce spojena se slavnostními akty především proto, že se jedná o důležitý symbol jednoty politického národa.
Bolsonarovi příznivci se svolávali hlavně přes WhatsApp, což je hlavní síť těchto skupin. Působí tam i brazilští podnikatelé, kteří útok do značné míry financovali, popisuje v rozhovoru odborník.
Názor, že za výtržnosti nese odpovědnost i Bolsonaro, zastává také brazilská vláda. Ta poukazuje na to, že opakovaně zpochybňoval věrohodnost volebního systému, aniž by svá tvrzení podložil důkazy.
Bolsonarovi sympatizanti protestují proti návratu levicově orientovaného Luly da Silvy k moci už od konce října, kdy Lula ve volbách těsně porazil krajně pravicového Bolsonara.
Bolsonaro odletěl z Brazílie poté, co opakovaně prohlásil, že nepředá prezidentskou šerpu vítězi voleb Luizovi Ináciovi Lulovi da Silva. Svou neúčastí by ale porušil letitou tradici.
Bolsonaro dodnes odmítá uznat porážku ve volbách a nepodloženě tvrdí, že brazilský volební systém není důvěryhodný. Část z jeho příznivců tomu věří a volá po vojenském převratu.
Bolsonaro promluvil se svými stoupenci, kteří vyzývali k vojenskému puči s cílem zabránit zvolenému levicovému prezidentovi v převzetí úřadu. Volání po puči výslovně nepodpořil.
Bolsonaro se na volební soud obrátil tento týden v úterý. Podle jeho pravicové koalice při volbách nesprávně fungovaly některé stroje elektronického hlasovacího systému.
Dnes je Amazonský prales vykácený ze 17 %. Odborníci varují, že při vykácení z 20 až 25 % dojde k nenávratnému narušení koloběhu vody, který prales nyní zajišťuje.
V Kataru v neděli začíná mistrovství světa ve fotbale. Titul by si přáli například Brazilci. Především nová generace teenagerů, kteří úspěch „kanárků“ ještě nikdy nezažili.
Lula také uvedl, že bohaté státy musí splnit své dřívější sliby, v nichž se zavázaly poskytovat sto miliard dolarů ročně pro boj s klimatickými změnami.