Dnes třiadevadesátiletý Leo Rotter bere svůj život spíše z té lepší stránky, i když se obává, že kyvadlo dějin se nyní opět přechyluje na tu horší stranu.
I přestože mladí lidé do 25 let před pěti lety podporovali stranu Zelených, letos v eurovolbách dali šestnáct procent svých hlasů AfD. Tedy o jedenáct procentních bodů víc než před pěti lety.
Kousek od obce Moncontour v Bretani došlo k přestřelce mezi československým letcem Robertem Ossendorfem a německou posádkou. „Musel být hodně odhodlaný,“ říká historik.
Hotel Záložna zůstal oázou i po roce 1948, koncem 50. let byl ale Rýdl nařčen z okrádání socialistického podniku a strávil ve vězení 15 měsíců. Do milovaného hotelu se už on ani rodina nevrátili.
„Táta šel do Osvětimi, ale náhodou si zachránil život. Čekali na selekci a někdo do něj prý drcnul a řekl mu: ‚Zahoď brejle!‘ Protože, kdo měl brýle, tak šel hned do plynu!“ vzpomíná Jiří Hála.
Odhaduje se, že o domovy a majetky přišlo v letech 1945-46 asi dva a čtvrt milionu lidí. Poválečné násilí na Němcích si podle běžně uváděných údajů vyžádalo na českém území asi 30 tisíc životů.
„Hluboko na Šumavě, tam je můj domov / je to už pěkně dlouho, co jsem odtamtud pryč / ale vzpomínka, ta mi zůstane navždycky / na Šumavu zapomenout nemůžu,“ zpívá Franziska Krampfl.
Trh se jednou pokusila radnice zakázat, protože slovo „vánoční“ mělo podle ní příliš náboženský kontext. Vlna nespokojenosti v médiích ho ale zachránila.
Němci během říjnových protestů postřelili studenta Jana Opletala, který zraněním o necelé dva týdny později podlehl. Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 se stal dalším výrazem vzdoru českého obyvatelstva.
Redaktorka se pokrýváním německých témat v Česku věnuje dlouhodobě. Připravuje vysílání pro tuzemskou německou menšinu a vyhledává německojazyčné osobnosti z Československa.
„Když propukne 28. října to nadšení a skutečně vznikne nový stát, tak Němci to téměř neregistrují," popisuje historik, jak se Němci ocitli v roce 1918 v cizím státu.
Zatímco většina západních Němců podle průzkumu agentury Infratest dimap věří, že se sjednocení země povedlo, tento názor má na východě jen 35 procent lidí.
Blahořečení polské rodiny se ve vsi Markowa účastnil nejen polský prezident Andrzej Duda, ale také katoličtí a židovští duchovní nebo delegace z Izraele.
Podle průzkumu bylo spokojeno či velmi spokojeno s prací kabinetu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze jen 19 procent Němců. Nespokojenost s počínáním vlády vyjádřilo 79 procent respondentů.
O popravě desítek lidí v roce 1944 ve městě Meymac celé dekády nikdo nepromluvil. Teprve nedávno prolomil ticho skoro stoletý odbojář, tehdy mu bylo 19 let.
Novinář například ostře kritizoval Izrael a vinil ho ze sionismu. Kritiky odrážel tím, že on sám má židovský původ. Po letech přiznal, že si rodinnou historii kompletně vymyslel.
Obec Heřmánkovice na Náchodsku odstranila ze hřbitova desítky hrobů německých starousedlíků. Starostka se brání, že chtěla hřbitov zvelebit a likvidovaly se pouze úplně zničené hroby.
Brzy ráno 13. července 1943 obklíčilo Český Malín 1500 příslušníku wehrmachtu. Vojáci oddělili muže od žen, dětí a starých lidí. Pak je všechny postříleli.
Organizátoři cyklistického závodu ho původně chtěli uspořádat ve velkém stylu. Závod ale odstartoval až na podzim ve špatném počasí a v nevhodných podmínkách pro sportovce.
Kdyby byla Česká republika vyspělým demokratickým státem, musely by se v ní touto dobou konat oficiální pietní akce, připomínající její temnou minulost, hned na celé řadě míst.
Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt prohlásil, že Rouček se Schmidtem představují osobnosti, které Evropa potřebuje k dialogu.
Vzhledem k současným mezinárodním událostem, jako je válka na Ukrajině, podle Jelínka existuje riziko nového odcizení a neporozumění mezi Čechy a Němci.
Většina z téměř 30 tisíc obyvatel musela opustit domovy v rámci největší vysidlovací akce, která v protektorátu proběhla. Někteří však mohli zůstat a také zůstali.
Česko-německá novinářská cena se uděluje textovým, rozhlasovým a multimediálním příspěvkům, které pomohly lepšímu porozumění mezi českým a německým národem.
V historii českého státu přes naše území přešlo již několik vln uprchlíků. Nejmasovější odchod obyvatel Československa nastal po roce 1945, kdy se Němci ocitli na straně poražených.
Na sklonku německé okupace Čech a Moravy se nacistické bezpečnostní a ozbrojené síly pomstily obyvatelům několika vsí a osad, kteří na Valašsku pomáhali partyzánům.
