V sobotu 5. října ve tři hodiny odpoledne bude v Roztokách u Jilemnice na domě 133 odhalena pamětní deska, oznamující, že právě zde žil Jaroslav Grosman, účastník odboje.
49:23
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
O nikom se v médiích, na ministerstvu obrany a v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nediskutovalo tolik jako o Michalu Legdanovi. Někteří jeho případ přirovnávají k Mašínům.
Do bojů se v Paříži se v roce 1944 zapojila i dvacetiletá odbojářka Madeleine Riffaudová. Tento týden oslavila 100. narozeniny a vydala pokračování komiksu o svém životě za druhé světové války.
Odbojář Antonín Mádl propašoval z vězení jedenáct motáků, na kterých komiksem vylíčil podmínky na Pankráci. „Výslechy nebyly jednoduché, brutálně ho tloukli, přišel částečně o sluch,“ říká historička.
48:19
Želivec||Kateřina Doubravská, Mikuláš Kroupa, Robin Kvapil|Historie|Příběhy 20. století
„Ježišmarjá, tady je lidí! Jak jste to věděli?!“ opakovala u pomníku tenkým hlasem až k slzám dojatá Jarmila Hermanová. Asi 50 lidí z Klubu přátel Paměti národa ji překvapilo květinami a potleskem.
František Famfulík sloužil za války na četnické stanici v Proseči a spolu se svými kolegy aktivně podporoval odbojové skupiny v okolí. Jejich činnost ale neunikla pozornosti gestapa.
Na problém nízkých penzí odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu upozornil v minulém roce signatář Charty 77 Jiří Gruntorád, když týden držel hladovku před Úřadem vlády.
„Československo bylo pro otce druhou vlastí. Když to říkal, tak to myslel zcela upřímně, nepřeháněl. Bratrské pouto k Československu cítil už od roku 1919,“ vypráví syn generála Louis-Eugena Fauchera.
Václav Kalina byl ve 30. letech vojenským atašé v Paříži. Spolu s československým vyslancem ve Francii Štefanem Osuským začal po okupaci v březnu 1939 organizovat protinacistický odboj.
Wahl byl všímavý pozorovatel a při svých procházkách kromě druhového rozložení zvládl vysledovat i specifika jednotlivých ptačích skupin. Wahlova práce položila základy ekologie.
V den příchodu Reinharda Heydricha do Prahy byl Havelka zatčen a podle nacistických plánů měl být obžalován z velezrady. Po mnoha Háchových intervencích byl propuštěn do domácího vězení.
Je to až skoro neuvěřitelný příběh. Napínavé vyprávění Blanky Čílové, zasazené do souvislostí druhého a třetího odboje, sepsal novopacký rodák Daniel Polman.
Za roli „přisluhovače západních imperialistů a zrádce národa“ dostal 18 let ve vězení, jeho otec 25. Součástí jejich trestů bylo propadnutí veškerého majetku a ztráta občanských práv.
Znala se rodina Mašínů s Miladou Horákovou? Plánovali bratři své činy dopředu? A jak vypadal útěk odbojové skupiny do Západního Berlína? Server iROZHLAS.cz srovnává film Tomáše Mašína s realitou.
„Myslím si, že 50. léta jsou v české kinematografii dost dietně zpracována. Měl jsem za to, že brutální, krvelačný komunismus je potřeba ukázat,“ říká režisér Tomáš Mašín o svém nové filmu.
„Byli to lidé ochotní se za jakoukoliv cenu postavit proti zločinnému komunistickému režimu,“ popisuje spisovatel Jiří Padevět Mašíny, kteří před 70 lety podnikli dramatický útěk do Západního Berlína.
Veřejnost i historikové jsou rozděleni postojem k opodstatněnosti obětí činnosti bratří Mašínů: mělo zabíjení skutečně význam pro třetí, protikomunistický odboj?
Odbojáři pustili na ukrajinský svátek nezávislosti v ulicích okupovaného Luhansku ukrajinskou hymnu. Tato akce byla jednou z mnoha, kterou zveřejnilo hnutí Žlutá stuha.
O popravě desítek lidí v roce 1944 ve městě Meymac celé dekády nikdo nepromluvil. Teprve nedávno prolomil ticho skoro stoletý odbojář, tehdy mu bylo 19 let.
Před 80 lety – 2. srpna 1943 – vypukla v Treblince ve východním Polsku vzpoura. Spolu s povstáním v Sobiboru a ve varšavském ghettu patří k nejvýznamnějším činům židovského protinacistického odboje.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Před 75 lety se odehrála na jedné venkovské tancovačce z pohledu velkých dějin zdánlivě nepodstatná věc. Zcela zásadní se však stala pro dvacetiletou dívku Libuši Mariánovou.
Ve vykonstruovaném procesu bylo obžalováno celkem 13 lidí. Spolu s Horákovou komunisté v pankrácké věznici 27. června 1950 popravili oběšením i Jana Buchala, Oldřicha Pecla a Záviše Kalandru.
„Často zapomínáme na těžký osud těch dalších více než 50 tisíc lidí, kteří se v ghettu v době povstání skrývali a živořili,“ vysvětluje mluvčí muzea Marta Dziewulská.