Ministerstvo navrhlo stropy příjmů pro výrobce elektřiny. Nejníž ho mají jaderné elektrárny ČEZ
Stát chce vybrat nejvíc takzvaně nadměrných příjmů z prodeje elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách. Ty v Česku provozuje polostátní energetická skupina ČEZ. Vyplývá to z novely energetického zákona, kterou poslalo ministerstvo průmyslu a obchodu do mezirezortního připomínkového řízení. Radiožurnál a server iROZHLAS.cz mají materiál k dispozici.
V návrhu novely energetického zákona ministerstvo rozepsalo stropy pro příjmy za prodej elektřiny podle druhů paliva. Jde o opatření, na kterém se na začátku října dohodly členské státy Evropské unie.
Energetická krize rozpohybovala EU tempem, které tady ještě nikdy nebylo, říká velvyslanec Zajíček
Číst článek
Hranici, kde se mají příjmy plus přiměřený zisk výrobců elektřiny zastavit, stanovily na 180 eurech za megawatthodinu (MWh). S tím, že jednotlivé státy ale mají možnost si hranici upravit podle svých podmínek a potřeb.
Česko se tak rozhodlo snížit strop odrážející výrobní náklady a přiměřený zisk v případě elektřiny z jádra na 70 eur/MWh, jak vyplývá z návrhu novely. Devadesát procent rozdílu mezi tímto stropem a cenou, za jakou pak výrobce elektřinu prodá na trhu, bude muset jako nadměrný příjem poslat státu.
Opatření má začít platit již letos v prosinci. Trvat má až do konce roku 2023. Výrobci mají nadměrné příjmy státu posílat formou záloh každý měsíc, vybírat je bude celní správa.
Výjimky
Stropy se budou vztahovat i na elektřinu z ostatních zdrojů všech tuzemských provozovatelů s kapacitou vyšší než jeden megawatt (MW). Výjimku mají mít například přečerpávací vodní elektrárny či výroba elektřiny z biometanu. Ten chce jako palivo ministerstvo průmyslu zvýhodnit, protože podle něj zčásti nahrazuje ruský zemní plyn.
V roce 2050 může chybět v Česku polovina elektřiny. To se nesmí stát, varuje šéf ČEZ Beneš
Číst článek
Druhý nejnižší strop příjmů po jádru je navržen u elektřiny vyrobené z komunálního odpadu, a to ve výši 100 eur/MWh. Zelené zdroje, které využívají k výrobě slunce, vítr, vodu či geotermální energii, mají navržený strop 180 eur.
Hnědouhelné elektrárny jsou pak rozděleny do dvou skupin – na velké s instalovaným výkonem nad 140 MW a menší do této kapacity. Velké mají strop pro nadměrné příjmy stanovený na 230 eur, menší na 170 eurech/MWh. Státu tak mají poslat 90 procent toho, co utrží za prodej nad tyto hranice.
Evropská unie odůvodnila zavedení stropů snahou zmírnit důsledky energetické krize vyvolané ruskou agresí na Ukrajině a také omezením dodávek ruského plynu do Evropy. To letos vedlo k raketovému růstu cen energií na trzích.
Růst cen elektřiny
Ceny elektřiny se od poloviny loňského roku vyšplhaly ze zhruba 50 eur až na současných téměř 400 eur/MWh, tedy v přepočtu na deset tisíc korun. Vláda také proto pro spotřebitele z řad domácností, malých a středních firem a také veřejný sektor pro příští rok konečné ceny zastropovala na úrovni šest tisíc korun/MWh včetně DPH.
Zbytek bude dodavatelům doplácet z toho, co vybere právě na odvodech nadměrných příjmů výrobců elektřiny a také díky mimořádné dani z neočekávaných zisků. Ty se mají vztahovat opět na energetické, ale i petrolejářské firmy a také na velké banky.
Rusko není jediný problematický hráč v energetice, varuje Bartuška. ‚Unie musí přehodnotit soběstačnost‘
Číst článek
Největšími výrobci elektřiny jsou v tuzemsku polostátní ČEZ, dále skupina Seve.n finančníka a miliardáře Pavla Tykače, Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského a Sokolovská uhelná ovládaná dědici zesnulého podnikatele Františka Štěpánka.
Na odvodech nadměrných příjmů do státní kasy bude mít vzhledem ke své velikosti největší podíl ČEZ. Podle informací Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz by mohl příští rok státu poslat i s daní z mimořádných zisků až kolem stovky miliard korun.
Přičemž právě odvody z nadměrných příjmů by vlivem nízkého stropu pro elektřinu z jádra ve zmíněné sumě mohly převažovat. U ostatních výše uvedených firem se bude jednat celkově zřejmě jen o jednotky, max. nižší desítky miliard korun.
60procentní daň
Daň z mimořádných zisků v pátek schválila poslanecká sněmovna. Platit má po dobu tří let od příštího roku. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Český státní rozpočet historicky nikdy nefungoval tak, jak by měl. Politikům chybí kuráž, říká ekonomka
Číst článek
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že by stát chtěl získat na mimořádné dani zhruba 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun pak má dostat z nadměrných příjmů výrobců elektřiny.
Konečný poměr výnosů z mimořádné daně a odvodů od výrobců bude podle ministra financí záviset „na vyvážení obou nástrojů“.
Proti mimořádné dani vystupují hlavně banky, podle nich je nespravedlivá. Nelíbí se ani petrochemickému kolosu Orlen Unipetrol, který sazbu mimořádné daně ve výši 60 procent považuje na příliš vysokou, znemožňující potřebné investice firmy.
Křetínského Energetický a průmyslový holding na protest proti mimořádné dani v pátek oznámil, že přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje, uvedl mluvčí holdingu Daniel Častvaj.
Návrh stropů pro odvod nadměrných příjmů výrobců elektřiny podle novely energetického zákona, kterou MPO v pátek poslalo do mezirezortního připomínkového řízení
(1) Strop tržního příjmu činí v případě tržního příjmu získaného z prodeje 1 MWh elektřiny vyrobené
a) využitím energie větru 180 eur,
b) využitím energie slunečního záření 180 eur,
c) využitím geotermální energie 180 eur,
d) využitím energie vody 180 eur,
e) z plynného paliva z biomasy 230 eur,
f) z pevného paliva z biomasy 200 eur,
g) energetickým využitím komunálního odpadu 100 eur,
h) z jaderné energie 70 eur,
i) z hnědého uhlí v případě elektřiny vyrobené ve výrobním zařízení s instalovaným výkonem největšího výrobního zdroje ve výrobně elektřiny
1. do 140 MW 230 eur,
2. nad 140 MW 170 eur,
j) z minerálních olejů a biokapaliny 180 eur,
k) z rašeliny 180 eur.
(2) V případě, kdy je elektřina vyráběna využitím více druhů paliv nebo zdrojů podle odstavce 1, se použije strop tržního příjmu stanovený pro převažující druh paliva nebo zdroje.
